Kazašský prezident Nursultan Nazarbajev po setkání s hlavou USA Donaldem Trumpem ve Washingtonu oznámil, že zástupci jeho země dohodli s americkými firmami kontrakty v hodnotě 7,5 miliardy dolarů (přes 155 miliard korun). Smlouvy se podle Nazarbajeva týkají například dodávek dopravních letadel a lokomotiv do Kazachstánu a investic do zemědělského sektoru.
Nazarbajev upřesnil, že Kazachstán zakoupí další letadla Boeing a že ve středoasijské zemi bude smontováno 900 nových lokomotiv od firmy General Electric. Podrobnosti o kontraktech mají být podle agentury Reuters zveřejněny později.
Kazašská ekonomika, která je největší ve střední Asii, se podle zprávy Světové banky z loňského prosince začala zotavovat z krize způsobené pádem globálních cen ropy. Hlavním tahounem hospodářského růstu byl ropný sektor, ale rostla i další odvětví, především výroba, zemědělství a doprava. Kromě ohromných zásob ropy má země také velké zásoby nerostů a kovů.
Nazarbajev stojí v čele země od roku 1989. Režim tohoto muže, který je nejdéle vládnoucím postsovětským prezidentem, je považován za autoritářský a bývá kritizován za potlačování svobody slova či tisku.
Nejdéle vládnoucí postsovětský prezident (nar. 6. července 1940) stojí v čele země od dubna 1990, kdy ho do funkce jmenoval Michail Gorbačov. Po vítězných volbách v prosinci 1991 stanul Nazarbajev v čele nezávislého Kazachstánu a funkci si bývalý šéf kazašských komunistů udržel dodnes.
Svůj první mandát si nechal v roce 1995 prodloužit v referendu až do roku 2000. Od té doby drtivě vyhrál další čtvery prezidentské volby (1999, 2005, 2011, 2015), žádné z nich ale nebyly podle západních pozorovatelů svobodné a spravedlivé. V roce 2007 parlament odhlasoval, že Nazarbajev může vykonávat libovolný počet mandátů po sobě. V parlamentu má víc než osmdesátiprocentní převahu pro-prezidentská strana Nur Otan.
Nazarbajevův režim je sice ve srovnání s Uzbekistánem či Turkmenistánem relativně mírnější, pořád jde ale o autoritářství, které potírá opozici a potlačuje svobodu slova.
Prezident se nicméně v zemi těší velké popularitě. Vděčí za ni mimo jiné štědrým sociálním výdajům financovaným ze zásob nerostných surovin, které jsou nejbohatší ve Střední Asii. Jeho příznivci mu také přičítají k duhu, že se země v 90. letech vyhnula mezietnickému násilí a chaosu a naopak zažila období enormního hospodářského růstu. Režim si udržuje i přízeň zahraničních investorů včetně těch západních.
Příjmy z ropy a zemního plynu umožňují Nazarbajevovi budovat hlavní město Astanu, která je metropolí od roku 1997. Ve městě vyrůstají monumentální stavby západních architektů, například gigantický průhledný stan Chan Šatyry (dílo britského architekta Normana Fostera), pod kterým se na rozloze větší než deset fotbalových stadionů rozkládá nákupní centrum s horskou dráhou či umělou pláží.
Nazarbajev si také v Kazachstánu buduje kult osobnosti. Je po něm pojmenována univerzita, má své vlastní muzeum nebo sochy, v zemi je i několik monumentů s odlitkem prezidentovy ruky. Na Nazarbajevovy narozeniny připadají oslavy hlavního města (Den Astany) a v roce 2010 parlament prezidenta prohlásil za „Vůdce národa“.
Zdroje: ČTK, BBC, Telegraph, Slate
