Po půlstoletí vlaje ve Washingtonu znovu kubánská vlajka

Washington – Před budovou amerického ministerstva zahraničí ve Washingtonu byla vztyčena kubánská vlajka, která se v areálu úřadu připojila k desítkám vlajek ostatních států, jež s USA udržují diplomatické styky. Později kubánská vlajka zavlála též před zcela novou kubánskou ambasádou ve Washingtonu. Otevřena byla i americká ambasáda v Havaně, kde se ale se vztyčením vlajky čeká na srpnovou návštěvu šéfa americké diplomacie Johna Kerryho.

Kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez, který byl vztyčování vlajky před kubánskou ambasádou přítomen, vyzval při této příležitosti USA ke zrušení sankcí a k navrácení „okupovaného“ Guantánama, americké námořní základny na Kubě. „Historické události, jimž jsme dnes svědky, budou mít smysl jen tehdy, když budou zrušeny hospodářské, obchodní a finanční sankce, které způsobují nouzi a škodu našemu lidu,“ uvedl Rodríguez.

Kubánský ministr také řekl, že Havana chce dosáhnout úplné normalizace vztahů s Washingtonem, aniž by se zároveň vzdala nezávislosti a suverenity. Podle agentury Reuters však bude dosažení zcela normálních vztahů trvat patrně dlouho, neboť mezi USA a Kubou zůstává řada nevyřešených otázek, mimo jiné právě Guantánamo. 

Kubánský ministr zahraničí Rodríguez přihlíží vyvěšení kubánské vlajky ve Washingotnu
Zdroj: ČTK/AP/Andrew Harnik

Jako první zavlála kubánská vlajka u amerického ministerstva

Vztyčení vlajky před sídlem americké diplomacie se uskutečnilo bez ceremonie a zahájilo sérii oficiálních aktů věnovaných dnešnímu obnovení diplomatických styků mezi oběma zeměmi. Šéf americké diplomacie Kerry se chystá navštívit Kubu 14. srpna.

Před kubánskou ambasádou v americké metropoli se sešlo několik skupin demonstrantů, z nichž někteří volali po zrušení embarga. Jeden narušitel ceremoniálu byl podle listu USA Today zatčen.

Novou kapitolu v americko-kubánských vztazích oznámil prezident Barack Obama loni 17. prosince. Zdůvodnil to tím, že dosavadní konfrontační politika nepřinesla z amerického pohledu kýžené výsledky, navíc je podle něj překonaná. Barack Obama i Raúl Castro ovšem několikrát zdůraznili, že mezi nimi přetrvávají značné názorové rozdíly.

Kontakty diplomatů USA a Kuby po jejich přerušení v roce 1961 obstarávaly takzvané zájmové sekce na švýcarských ambasádách ve Washingtonu a Havaně. 

Slavnostní vztyčení kubánské vlajky ve Washingotnu
Zdroj: Gary Cameron/Reuters

Hospodářské embargo vůči Kubě vyhlášené od roku 1962 zůstane zatím v platnosti. Obama některá omezení, která jsou v jeho pravomoci, sice už zmírnil, úplně zrušit ho ale může pouze Kongres. Podle mluvčího Bílého domu Joshe Earnesta existuje ale v americkém zákonodárném sboru silná podpora pro normalizaci i v hospodářských stycích. Naopak složité podle něj bude získat rychlý souhlas pro jakéhokoli Obamou vybraného kandidáta na velvyslance, protože část vysoce postavených republikánů oznámila, že hodlá tento krok blokovat. Nedořešená je také otázka americké námořní základy Guantánamo na Kubě. Tu mají Spojené státy v pronájmu na neomezeně dlouhou dobu. Havana ji chce ale zpět.

Americko-kubánské vztahy

Vztahy mezi USA a Kubou se výrazně zhoršily poté, co se v roce 1959 na Kubě moci chopili komunisté vedení Fidelem Castrem a začali tam budovat takzvaný karibský socialismus. Ten zahrnoval i zestátnění zahraničních společností, včetně řady amerických.

Hospodářské sankce vůči Havaně zahájily Spojené státy v říjnu 1960 zákazem vývozu amerického zboží na Kubu, vyjma léků a některých potravin. V únoru 1962 USA zahájily embargo na veškerý obchod s Kubou; embargo stále platí, zrušit ho může jen Kongres.

Vzájemná diplomatická zastoupení obě země odvolaly též v říjnu 1960 a v lednu 1961 oficiálně přerušily diplomatické styky. Od roku 1977 mezi nimi funguje diplomatické zastoupení na úrovni zájmových sekcí, jež mají při švýcarském velvyslanectví USA v Havaně a Kuba ve Washingtonu. Do roku 1991 měla Kuba tento úřad ve Washingtonu na československé ambasádě.

Olej do ohně přilila invaze v Zátoce sviní v dubnu 1961, kdy se skupina kubánských emigrantů, řízených CIA, vylodila na Kubě s cílem zažehnout povstání a svrhnout Castrův režim. Spojené státy ale povstalcům neposkytly slíbenou leteckou podporu, a tak akce skončila po třech dnech třemi stovkami mrtvých a 1200 zajatých.

Vztahy se vyhrotily v říjnu 1962, kdy USA zahájily námořní blokádu ostrova poté, co odhalily na Kubě sovětské rakety. Blokádu ukončily, když Moskva slíbila rakety stáhnout a Spojené státy se zavázaly nezaútočit na Kubu a odstranit rakety z Turecka. Po karibské krizi zakázala americká vláda v létě 1963 jakékoli finanční transakce s Kubou.

Konec studené války a rozpad Sovětského svazu zasadil po roce 1991 kubánské ekonomice citelnou ránu. Nicméně USA v roce 1992 obchodní embargo zpřísnily Torricelliho zákonem, jenž mj. zakázal obchod s Kubou i zahraničním pobočkám amerických firem.

V roce 1996 Spojené státy zpřísnily postoj Helms-Burtonovým zákonem, který například zakazuje uznat vládu s účastí Fidela či Raúla Castra nebo omezuje ekonomickou spolupráci pro firmy z jakékoli země (obchoduje-li podnik s Kubou, nesmí na americký trh a jeho vedení může být odepřen vstup do USA). Zahraniční kritika ale přiměla prezidenty USA platnost zákona částečně pozastavovat.

V roce 2000 povolily Spojené státy prodej amerických zemědělských produktů a léků na Kubu pro humanitární účely; v lednu 2002 na Kubu dorazila první dodávka amerického obilí jako humanitární pomoc po uragánu Michelle.

Za začátek oteplovaní vztahů Kuby a USA někteří označují krátký hovor a podání rukou prezidentů, poprvé po 44 letech, Fidela Castra a Billa Clintona na summitu OSN v září 2000. Konkrétní uvolňování vztahů ale zahájili až prezident Barack Obama a Raúl Castro, jenž vystřídal svého bratra ve vedení země oficiálně v roce 2008. V září 2009 se první náměstkyně ministra zahraničí USA Bisa Williamsová na Kubě setkala se svým protějškem Dagobertem Rodríguezem.

Raúl Castro a Barack Obama se krátce potkali a potřásli si rukou v prosinci 2013 na pietním ceremoniálu na počest zemřelého jihoafrického vůdce Nelsona Mandely v jihoafrickém Sowetu. Tehdy už několik měsíců vedli zástupci obou zemí v Kanadě a Vatikánu tajné rozhovory, k nimž přispěl i papež František.

Oficiálně oznámili novou kapitolu ve vztazích USA a Kuby nejvyšší představitelé obou zemí loni v prosinci; v lednu Spojené státy zrušily některá hospodářská omezení, což učinily poté, co Havana dodržela slib propustit 53 disidentů. Uvolnilo se i cestování a peněžní transfery.

Letos 11. dubna se poprvé po 59 letech sešly nejvyšší představitelé USA a Kuby - Obama s Raúlem Castrem přes hodinu jednali v rámci celoamerického summitu v panamské metropoli. Naposledy se oficiálně sešli prezidenti USA a Kuby též v Panamě v červenci 1956 (Fulgencio Batista a Dwight Eisenhower).

Spojené státy letos 29. května vyškrtly Kubu ze seznamu zemí podporujících terorismus, na němž byla Kuba přes 30 let, a 1. července Obama oznámil, že Spojené státy souhlasily s obnovením diplomatických vztahů s Kubou. Dnes si obě země navzájem otevřou ambasády. Většina kubánských opozičních organizací ale vnímá obnovení ambasád jako nepřijatelný ústupek Castrovu režimu.

Kubánská vláda rovněž prohlásila, že je nezbytné, aby bylo současně s obnovením diplomatických vztahů zrušeno hospodářské embargo. V této záležitosti je nejistý postoj republikánů v Kongresu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 1 hhodinou

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk je uzavřen kvůli protestní akci

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk bude až do sobotního večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platí od 11:00 do 19:00 a na italské straně od 10:30 do 20:00.
před 4 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 5 hhodinami

„Viděli jsme všechny podoby války,“ řekl ČT malíř z jižního Libanonu

Smrt příbuzných, zničené živobytí i své osobní postoje a zkušenosti s válkou přiblížili pro Českou televizi obyvatelé jiholibanonské vesnice Arab Salím, která se několikrát stala cílem izraelských úderů. I přes četné vojenské porážky ze strany Jeruzaléma zůstává teroristické hnutí Hizballáh v regionu hluboce zakořeněné a sympatie k němu nechovají jen šíitští extrémisté.
před 7 hhodinami

Británie chce víc rozpoznávat tváře a pomocí AI odhadovat věk imigrantů

Británie vyvíjí kontroverzní nástroj pro svou zpřísňující se azylovou politiku. Za pomoci umělé inteligence chce od léta 2027 odhadovat věk imigrantů, u kterých není jisté, že jsou nezletilí. Vládní data ukazují, že současný systém je náchylný k chybám, a analýza fotografií má situaci zlepšit. Kromě toho plánují úřady rozšířit i využívání systému rozpoznávání tváří.
před 8 hhodinami

Američtí a kubánští generálové se setkali na základně Guantánamo

Vysocí američtí a kubánští vojenští představitelé se v pátek setkali na americké námořní základně v zátoce Guantánamo na Kubě. Šéf amerického vojenského velitelství pro Střední a Jižní Ameriku a Karibik (SOUTHCOM) generál Francis Donovan krátce jednal s kubánskou delegací o bezpečnostních otázkách. Uvedla to americká armáda na síti X. Kubánské ozbrojené síly následně na facebooku potvrdily, že se jednání skutečně uskutečnilo.
před 12 hhodinami
Načítání...