Šéfové české a ukrajinské diplomacie Tomáš Petříček a Pavlo Klimkin se v Kyjevě dohodli na zřízení česko-ukrajinského fóra, které by mělo pomoci vyrovnat se s citlivými otázkami minulosti a zaměřit se na budoucnost spolupráce obou zemí. Petříček se před novináři zmínil „o ruské agresi“ a Klimkin ocenil „naprosto jasný“ oficiální český postoj spočívající v podpoře sankcí Evropské unie proti Rusku a v odsuzování ruské anexe Krymu. Českého ministra zahraničí měl v pondělí přijmout také prezident Petro Porošenko, ze schůzky ale sešlo.
Petříček v Kyjevě mluvil o ruské agresi. Ukrajinsko-české vztahy má řešit nové fórum
3 minuty
Události: Ukrajina si cení českého postoje k sankcím
„Chápeme, v jak obtížné situaci je Ukrajina. Musí bojovat na dvou frontách. Jednak proti ruské agresi a proti proruským povstalcům (v Donbasu na východě země), jednak se musí modernizovat,“ řekl v pondělí ministr Petříček s tím, že obě bitvy jsou spjaty, protože bez řešení ekonomických a sociální problémů nelze postoupit v urovnání konfliktu. „Za poslední čtyři roky udělala země obrovský pokrok v projednávání reforem, které ji přibližují Evropě,“ dodal.
Petříček ujistil o české podpoře evropských ambicí Ukrajiny a také o připravenosti pokračovat v humanitární pomoci, na kterou Česko od roku 2014 vynaložilo osm milionů eur (zhruba 205 milionů korun).
Jeho ukrajinský protějšek Klimkin uvedl, že by rád diskutoval s prezidentem Milošem Zemanem, který veřejně kritizuje západní sankce a připojení Krymu k Rusku označil za hotovou věc. Šéf ukrajinské diplomacie by s ním rád hovořil „na základě faktů a mezinárodního práva“.
Petříček jednal v pondělí rovněž s místopředsedkyní ukrajinské vlády pro evropskou a atlantickou integraci Ivannou Klympušovou-Cincadzeovou a s místopředsedkyní parlamentu Irynou Heraščenkovou.
„Česko je pro nás důležitý partner. Nesmírně si vážíme české podpory pro integraci Ukrajiny do EU a NATO,“ řekla vicepremiérka Klympušová-Cincadzeová. Ocenila také, že Česko „odstranilo některé překážky pro vojenskou a technickou spolupráci a doufáme v její prohlubování“.
Vzájemný obchod mezi Českem a Ukrajinou se nyní zvolna navrací k době před nejhoršími roky krize. Daří se tu českým vozům i elektronice. Na dvě stovky tuzemských firem dělá z Ukrajiny dvacátý nejvýznamnější trh pro Česko.
Petříček zdůraznil, že pro naplnění evropské perspektivy Ukrajiny a jejích občanů i budoucnost vzájemných vztahů je záhodno pokračovat v reformách a v boji proti korupci, což by i přilákalo zahraniční investory, včetně českých. Ministr také podpořil obnovení spolupráce mezi Ukrajinou a NATO, a to zejména pokud jde o hybridní hrozby a boj proti dezinformacím.
Před rozhovory na ukrajinském ministerstvu zahraničí položil Petříček květiny k pomníku československých vojáků z jednotky generála Ludvíka Svobody, kteří za druhé světové války osvobozovali Kyjev. Květiny rovněž položil k pamětní desce České družiny zformované v září 1914, ze které se zrodily československé legie v Rusku, a spolu s ministrem Klimkinem i k památníku obětem hladomoru, který za sovětského režimu zdecimoval ukrajinské obyvatelstvo.
„Jsem rád, že Ukrajinci našli v Česku nový domov“
V rozhovoru, který v pondělí zveřejnila ukrajinská tisková agentura Ukrinform, Petříček mimo jiné uvedl, že Česká republika ročně vydává pracovní povolení pro 21 tisíc Ukrajinců. Vláda zvažuje možnost tuto kvótu zdvojnásobit, konečné rozhodnutí ale zatím nepadlo. „Jsem rád, že Ukrajinci našli v naší zemi nový domov,“ poznamenal ministr.
Na dotaz, zda cítí nátlak v důsledku „rozkolu“ mezi českým prezidentem a vládou ohledně protiruských sankcí, Petříček připomněl, že Miloš Zeman je přesvědčen o neúčinnosti jakýchkoli sankcí v zahraniční politice. „Za vnější vztahy naší země ale odpovídá vláda,“ citovala agentura Ukrinform Petříčka.
Petříček zamíří i na východ Ukrajiny
Jednáním s šéfem ukrajinské diplomacie v Kyjevě zahájil Petříček dvoudenní návštěvu země. Petříček by měl jednat ještě se zástupci tatarské menšiny z anektovaného Krymu. V plánu byla také schůzka s prezidentem Petrem Porošenkem, ta ale byla zrušena.
V úterý Petříček navštíví východ Ukrajiny, včetně přístavu Mariupol, který zasáhlo omezení lodního provozu ze strany Ruska v klíčovém Kerčském průlivu mezi Černým a Azovským mořem. Zde se loni v listopadu také stal incident, při kterém Rusové střelbou zranili ukrajinské námořníky, zajali je a zmocnili se tří lodí ukrajinského vojenského námořnictva.
„Chci osobně poznat život obyvatel východní Ukrajiny, stejně jako následky faktické blokády Azovského moře a přístavu Mariupol,“ napsal Petříček na Twitteru.
Právě do válečných oblastí může směřovat z Česka část pomoci, kterou stát Ukrajině hodlá v příštích letech poskytnout. Ze 30 milionů korun ročně by se měla většina využít k rozvoji, část má ale představovat pomoc válečným oblastem.
Schválené příspěvky ČR Ukrajině
Ukrajinu čekají prezidentské volby
Letošek je pro Ukrajinu rokem volebním. V říjnu se bude vybírat parlament a už za dva měsíce prezident. Oba favorité na post hlavy státu - nynější prezident Porošenko, který zatím kandidaturu formálně neoznámil, a bývalá premiérka Julija Tymošenková - podporují reformní snahy země. Na ty dostala Ukrajina z Evropské unie přes 3 miliardy eur. Osmadvacítka v uplynulých pěti letech nikomu mimo své hranice nedala víc. Chce ale vidět výsledky.
„Plněním domácích úkolů spolu s plným odhodláním ze strany EU se můžeme posunout velmi rychle k připravenosti na členství,“ zdůraznila vicepremiérka pro evropskou a euroatlantickou integraci Ukrajiny Klympuš-Cincadzeová.
