Praha – Náčelník generálního štábu armády Petr Pavel byl o víkendu zvolen předsedou Vojenského výboru NATO, což je jeden z nejvyšších postů v Severoatlantické alianci. Podle něj se kvůli ukrajinské krizi změnil pohled NATO na Rusko, které Aliance dříve vnímala spíše jako partnera. „Pokud jde o krizi na Ukrajině, a to jak Krym, tak Donbas, tak nikdo v NATO nepochybuje o tom, že je Rusko přímým účastníkem tohoto konfliktu,“ uvedl Petr Pavel v Interview ČT24.
Petr Pavel: Nikdo v NATO nepochybuje, že je Rusko přímým účastníkem ukrajinského konfliktu
GALERIE
videogallery_472809
NATO se prý teď kvůli ukrajinské krizi celkem podstatně mění: „Protože si uvědomilo, že bezpečnostní situace, na kterou jsme tady během poslední dekády byli zvyklí, to znamená atmosféra určitého partnerství s Ruskem, vzala za své. NATO teď v podstatě i přijalo ruský pohled, protože Rusko směrem k Alianci nikdy nevyjádřilo nějaký pocit partnerství, vždy o něm hovořilo jako o protivníkovi, případně nepříteli,“ konstatuje Pavel.
Aliance už přijala některá opatření v praxi, zejména aby posílila důvěru spojenců na východní hranici s Ruskem. Zvýšila se vojenská ochrana vzdušného prostoru a byla také navýšena vojenská přítomnost v této oblasti. Rusko sice oficiálně tvrdí, že se na východě Ukrajiny neangažuje – podle Pavla však nikdo v NATO nepochybuje, že je východní velmoc přímým účastníkem konfliktu.
Ukrajina není členem NATO, zejména Pobaltské státy se však obávají podobného scénáře, jelikož i tam žije početná ruská menšina. Estonsko, Litva i Lotyšsko však členy Aliance jsou a spojenci, včetně amerického prezidenta Baracka Obamy, vysílali signály, že by podobný vývoj považovali na agresi či napadení: „Politická prohlášení, která směřovala k pobaltským republikám, řekla zcela jasně, že podobná situace v Pobaltí by byla vnímána jako záminka pro použití článku pět,“ uvedl Petr Pavel.
Čl. 5 Severoatlantické smlouvy:
„Strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě či Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto se dohodly, že dojde-li k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich uplatní právo na individuální nebo kolektivní sebeobranu.“
NATO v zajetí politické korektnosti
Petr Pavel nebude v nové funkci klasickým velitelem, spíše se bude snažit přimět účastníky jednání ke konsensu. Pokud by mohl jednu věc ve fungování výboru změnit, pak by to bylo oproštění od politické korektnosti. „Politická korektnost se bohužel promítá ve špatném slova smyslu do rozhodování na mnoha úrovních, a to i na naší národní úrovni. Když to hodně zjednoduším, tak ti, kdo řídí, mnohdy vytváří takové prostředí, aby se jim říkali názory, které chtějí slyšet – ne ty, které přinesou nějaký problém,“ konstatoval Pavel.
Mnohdy prý ani na úrovni náčelníků generálních štábů nebyli schopni pro samé ohledy problémy pojmenovat pravým jménem a dobrat se standardního vojenského doporučení. Mezi citlivá témata uvnitř Aliance prý patří třeba řecko-turecké vztahy nebo vztahy Řecka a FYROM (bývalá jugoslávská republika Makedonie). Navíc se liší i názory jednotlivých členů třeba na řešení ukrajinské krize nebo problémů na Blízkém východě: „Z tohoto důvodu se mnohdy státy vyjadřují tak, aby se náhodou nedotkly té citlivé půdy,“ kritizoval náčelník generálního štábu.
Petr Pavel se stal o víkendu předsedou Vojenského výboru NATO, když porazil řeckého a italského kandidáta. Tento výbor je nejdůležitější podřízenou složkou NATO. Funguje jako klíčový poradenský orgán Aliance a spadají pod něj dvě strategická velitelství spojeneckých sil pro operace a pro transformaci.
Ve vojenském výboru zasedají vojenští představitelé členských států NATO nebo náčelníci generálních štábů. Předseda Vojenského výboru je volen zpravidla na tři roky. Je mluvčím a představitelem výboru, kterému se také zodpovídá. Z titulu své funkce má i významnou úlohu na veřejnosti jako vysoký vojenský mluvčí Aliance ve styku se sdělovacími prostředky. Funguje také jako hlavní vojenský poradce generálního tajemníka.
Kdo do čela generálního štábu? Kandidátů je prý šest
„Petr Pavel získal tuto funkci především proto, že je to skutečná osobnost. Má za sebou hodně dlouhou a velmi členitou kariéru, prošel těmi funkcemi, kterými projít měl, a vždy byl úspěšný. Takže to byl vynikající kandidát a i přes ty deficity, které bohužel máme – ČR je vždy zmiňována ve vztahu k nízkému rozpočtu apod. – jeho osobnost je tak významná, že proti němu ostatní kandidáti neměli šanci,“ uvedl ve Studiu ČT bývalý náčelník generálního štábu AČR Jiří Šedivý.
S postupem Petra Pavla do nejvyšších pater NATO se začíná řešit i jméno jeho nástupce v čele Generálního štábu armády ČR. Podle zjištění ČT má reálnou šanci šest vysokých důstojníků armády. Jsou to Aleš Opata, Miroslav Žižka, Josef Bečvář, Jiří Baloun, František Malenínský a Josef Kocián.
Podle ministra obrany Martina Stropnického (ANO) je na výběr nového šéfa generálního štábu dost času. „Nejde o věc, která by se musela rozhodovat během hodin nebo dnů, je na to rozumný čas – několik měsíců. S panem generálem Pavlem se ale nad tímto tématem sejdeme už zítra,“ konstatoval Stropnický. Při výběru vhodného kandidáta chce spolupracovat s prezidentem. „Musí jít o široký konsenzus,“ dodal ministr v Událostech, komentářích. Pavlova nástupce jmenuje Miloš Zeman příští rok.