Lima - Při několikadenních střetech mezi indiány z peruánské Amazonie a policií zemřelo nejméně 55 lidí. Indiáni se bouří proti těžebním projektům na svém území. Podle peruánského ministerstva obrany zemřelo 20 policistů, vůdci protestů hlásí nejméně 25 mrtvých indiánů.
Posledními oběťmi se stalo devět strážců zákona, kteří zahynuli, když vojáci znovu dobývali přečerpávací stanici ropovodu státní společnosti Petroperu, kde indiáni drželi 38 policistů jako rukojmí. Ministr obrany Antero Flores uvedl, že 22 policistů se podařilo zachránit a dalších šest je stále nezvěstných.
Na vůdce povstalců Alberta Pizanga byl dnes vydán zatykač, není však jasné, kde se nachází.
Peruánský prezident Alan García:
„Tihle lidé nejsou občané první kategorie. 400 tisíc domorodců nemůže říkat 28 milionům Peruánců, že tam nemají právo jít. Je to obrovský omyl a cesta zpátky k primitivní minulosti.“
Indiánské kmeny zahájily protesty již v dubnu s cílem přimět parlament k odvolání zákonů, které umožňují těžebním a energetickým společnostem pronikat do dosud málo narušených deštných pralesů.
Přímé násilí pak vypuklo v pátek poté, co se policie pokusila odstranit indiánské zátarasy na hlavní silnici vedoucí do Amazonie, vybudované v úseku známém jako Ďáblova zatáčka, asi 1400 kilometrů od Limy. Při přestřelce zahynulo podle indiánů 22 demonstrujících, vláda hovoří o smrti tří demonstrantů a 11 policistů. Další stovka lidí byla zraněna, nové srážky jsou pravděpodobné.
36 procent obyvatel žije v chudobě
Zástupci indiánů už v polovině května bezvýsledně jednali v Limě s předsedou vlády Yehudem Simonem, s dalšími členy kabinetu a také s poslanci. Vláda v reakci na indiánské protesty vyhlásila v některých okresech Amazonie na dva měsíce výjimečný stav, vývoj ale ukázal, že nad odlehlými pralesními oblastmi moc velkou kontrolu nemá. Nyní tvrdí, že se s ní domorodci odmítají o svých požadavcích bavit. Těm se ale nelíbí, že hospodářský boom minulých let pomohl k bohatství pouze obyvatelům měst, ne chudému venkovu.
Prezidenta Garcíu zatím podle průzkumů podporuje asi 30 procent obyvatel, většinou však v městských oblastech, zatímco na venkově je jeho podpora nízká. Snaží se totiž o rozvoj země formou uvolňování trhu pro zahraniční investice do těžby surovin, podle kritiků ale z toho bohatnou jen místní elity a zahraniční podnikatelé. Málo prý ale bojuje proti chudobě, v níž žije 36 procent obyvatel.
