Dva muži, kteří zdánlivě nemohou být rozdílnější. Jeden vyrůstal v rustikálních kulisách Indiany, druhý spojil jméno i kariéru s liberálním velkoměstem. První svého lídra spíše tlumil, druhý si s ním v jadrnostech mnohdy nezadal. Oba ale vsadili na divokou kartu v podobě Donalda Trumpa a míří do jeho nejužšího týmu: příští viceprezident Mike Pence a zřejmě jeden z klíčových členů, exstarosta New Yorku Rudy Giuliani.
Pencův klid a Giulianiho afekt: důležité síly Trumpova týmu
Mike Pence je oblíbený mezi tradicionalisty, kteří mají k Washingtonu mnohem blíže než samotný Trump. Toho navíc sedmapadesátiletý guvernér Indiany několikrát (ještě před nominováním) kritizoval za návrhy zakázat muslimům vstup do USA. Trumpův plán měl za „útočný a protiústavní“.
ZAMETAČ TRUMPOVÝCH PŘEŠLAPŮ
Pence vyrůstal v katolické rodině spolu s pěti sourozenci. Jak se před několika lety svěřil médiím, k politice ho přivedly dva – paradoxně liberální – politické vzory: John F. Kennedy a Martin Luther King Jr.
Sám se označuje za „křesťana, konzervativce a republikána – v tomto pořadí“. V současné roli guvernéra Indiany působí od roku 2013, ale důvěrně zná i vrcholnou politiku ve Washingtonu. Jako člen Sněmovny reprezentantů má dvanáctiletou zkušenost.
Poslední dva roky v Kongresu byl šéfem ústředního republikánského sněmu, což je třetí nejvyšší pozice v rámci strany. Sám přitom ještě letos zvažoval i přímou kandidaturu do Bílého domu a jako možný účastník primárek byl zmiňován už při minulých volbách.
Nakonec skončil možná v nejtěžší roli – jako pravá ruka a obhájce často kontroverzních kroků Trumpa. Jen v září například mírnil debaty kolem mítinku v Miami. Když tehdy Trump mluvil o držení zbraní a přísném postoji Clintonové, prohlásil, že „by její stráž měla odevzdat všechny zbraně – uvidíme, co se jí poté stane“.
Dohady o možné provokaci k násilí označil Pence za nesmysl. „Podle mě chtěl říct jen to, že kdyby Hillary Clintonová neměla všechen ten ochranný servis, asi by právo na držení zbraně víc podporovala,“ řekl tehdy Pence. Už méně loajální ale byl, když jeho potenciální šéf zpochybňoval narození Baracka Obamy ve Spojených státech (i když Trump po několika dnech řekl, že svůj postoj v této věci změnil).
Guvernér Indiany sám čelil výpadům ohledně kroků na domácí půdě. Minulý rok podepsal zákon, který podle kritiků diskriminuje sexuální menšiny a umožňuje firmám odmítnout spolupráci z náboženských či etických důvodů. V březnu navíc podepsal velmi přísný zákon limitující potraty. Indiana je jedním ze dvou států USA (vedle Severní Dakoty), které zakazují ženám interrupci i za podmínek, že by dítě bylo postižené.
Narozen 7. června 1959 ve městě Columbus v Indianě. Pochází z rodiny irských katolíků, která měla šest dětí. Od roku 1985 je ženatý, s manželkou Karen mají tři děti. Vystudoval právo na Indianské univerzitě (1986). Byl členem Sněmovny reprezentantů (2001 až 2013) a předsedou republikánských sněmovních konferencí (2009 až 2011). Během úřadování prezidenta Donalda Trumpa v letech 2017 až 2021 zastával funkci viceprezidenta.
Věrný Rudy
Bývalý starosta nejlidnatějšího města USA stál za Trumpem během celé kampaně. Několika svéráznými výroky Trumpovi příliš nepomohl, vždy mu ale imponoval svou loajalitou. V Trumpově administrativě ho tak téměř jistě čeká důležitý post – ve hře je vedení aparátu Bílého domu, spravedlnost, vnitro či post šéfa CIA.
Podpora Trumpa za všech okolností ale podle mnohých občas postrádá míru. Naposledy ve středu, když Giuliani emotivně přirovnal volby k vítězství Andrewa Jacksona – státníka, který mimo jiné neblaze proslul dohledem nad represemi vůči indiánům.
Dvaasedmdesátiletý Giuliani má ale energičnost v krvi. Za vedení New Yorku pověstný svým workoholismem – dovolenou si vybíral jen zřídka, vždy po dnech a nikdy více než týden. Ani na volné víkendy příliš nesázel, a je tak s podivem, že po odchodu vydržel bez veřejné funkce celých patnáct let.
Osudné 11. září 2001 mu v závěru funkce přineslo hlavní pracovní náplň: boj s terorismem. Díky němu získal status téměř celonárodní celebrity. Na bezpečnostní otázky přitom kladl důraz vždy. Zavedl rozsáhlá bezpečností opatření, jejichž součástí byla například nulová tolerance i k méně závažným prohřeškům.
Zločinnost v ulicích města od té doby prakticky nepřetržitě klesala. Někteří odborníci ale upozorňují na to, že podobná situace je i v ostatních amerických městech a že za pokles spíše než Giulianiho opatření mohou demografické trendy.
Téma bezpečnosti rozvíjel i po odchodu z radnice. Řada lidí mu ale vyčítala, že si jako bezpečnostní konzultant udělal z přirozených obav občanů živnost, na níž vydělal miliony dolarů.
Na boj proti terorismu vsadil také ve své volební kampani. Když v roce 2008 vstoupil do klání o Oválnou pracovnu, mnozí jej pasovali na nadějného kandidáta republikánů, do voleb proti Obamovi za červené ale nakonec šel veterán a dlouholetý senátor John McCain.
Giuliani coby někdejší starosta tradičně demokratického a liberálního New Yorku sám zastává liberální názory, zejména co se týče přistěhovalectví a potratů, což je ovšem v rozporu s konzervativními republikánskými postoji. Na popularitě mezi vlastními straníky mu nepřidala ani skutečnost, že je třikrát ženatý a vede poněkud neuspořádaný osobní život.
Americký právník, obchodník a politik za stát New York. Mezi léty 1994 a 2001 byl starostou New Yorku. Před prezidentskými volbami v roce 2008 se pokoušel o nominaci za republikánskou stranu, ale nezvítězil ani v jednom státě federace a svou kandidaturu již po primárkách na Floridě vzdal. V roce 2002 mu bylo uděleno ocenění Ronald Reagan Freedom Award.