Peking/Washington - Čína se zlobí na Pentagon kvůli zprávě amerického ministerstva obrany o čínské armádě. Ve výroční zprávě, kterou ministerstvo vypracovalo pro Kongres, se píše, že Peking vyvíjí technologie pro jaderný, vesmírný a kybernetický boj. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí uvedl, že dokument hrubě překrucuje fakta, zároveň zprávu označil za vměšování do vnitřních záležitostí Číny.
„Tato zpráva vydaná Spojenými státy přehání a opírá se o nepravdivé argumenty o vojenské hrozbě Číny,“ uvedl mluvčí čínského ministerstva zahraničí. Podle něj si Peking na obsah dokumentu ve Washingtonu už stěžoval. Čína prý žádá Spojené státy, aby upustily od smýšlení z dob studené války a neničily vztahy mezi oběma zeměmi a oběma armádami.
Ve zprávě se píše, že Čína úspěšně pokračuje v rozšiřování arsenálu zbraní: „Čínské armádní síly pokračují ve vývoji ničivých vojenských technologií.“ Některé z těchto technologií podle zprávy sice pomáhají Číně podílet se na světovém mírovém procesu, jiné ale zase umožňují Pekingu projevovat sílu, která má zajistit přístup ke zdrojům nebo jiným cílům ve sporných oblastech.
Podle Pentagonu Čína vyvíjí zbraně, které mohou zničit nepřátelské vesmírné technologie jako například satelity. Peking prý navíc vyvíjí technologie, které může použít v elektromagnetické a kybernetické válce. Dokument tvrdí, že navíc Čína modernizuje svůj jaderný arsenál. Zpráva také poukazuje na umisťování střel krátkého doletu, které mohou být namířeny na Tchaj-wan, a to i přesto, že se vztahy mezi oběma zeměmi za poslední dva měsíce zásadně zlepšily.
Podle zprávy Pentagonu vojenský rozvoj Číny v jaderné, vesmírné a kybernetické oblasti ohrožuje regionální rovnováhu v Asii. Čína navíc vyvíjí aktivity, jež by mohly mít dopad daleko za hranicemi asijsko-tichomořského regionu.
Pentagon upozorňuje na to, že podle odhadů Čína za poslední desetiletí více než zdvojnásobila investice do armády. Peking tvrdí, že tento krok má čistě obranné důvody. Mluvčí Pentagonu Geoff Morrell v souvislosti s dokumentem vyzval k širšímu vojenskému dialogu i více kontaktům s Čínou. Vyslovil lítost nad „nedostatkem průhlednosti“ v oboru obrany.
