Bratislava – Slovenská opozice je v troskách, lídr sociálních demokratů Robert Fico má absolutní většinu v parlamentu a mohl by v klidu vládnout až do roku 2016. Vyrazil ale do boje o post hlavy státu, čímž na sebe přivolal obrovskou kritiku. Vymezila se proti němu většina jeho protivníků - vyčítají mu, že chce být autoritativním vládcem země. Výtky týkající se údajného zneužití moci Fico dlouhodobě odmítá a tvrdí, že ostatní kandidáti ho kritizují, protože v prezidentské kampani jim chybějí témata. Dva měsíce před prvním kolem voleb se v zemi pod Tatrami boj o hrad přiostřuje.
Nejsilnějším premiérovým kritikem je Ján Čarnogurský, podle něhož by zvolení Fica prezidentem znamenalo ohrožení demokracie v zemi. Čarnogurský přirovnal Fica k někdejšímu autoritářskému slovenskému premiérovi Vladimíru Mečiarovi. Podle Čarnogurského premiér také využívá funkci šéfa vlády v prezidentské kampani. Zmínil se o víkendové diskusi ve veřejnoprávním slovenském rozhlase, v níž ministerský předseda neměl politického oponenta. Čarnogurský také zopakoval, že Fico plánuje posílit prezidentské pravomoci zejména v oblasti jmenování vysokých státních funkcionářů. Premiér a předseda sociálních demokratů (Směr-SD) Fico ale už o víkendu prohlásil, že silnější pravomoci pro hlavu státu prosazovat nehodlá.
Další prezidentský kandidát Andrej Kiska zase v novinách nechal otisknout inzerát, jímž vybídl Fica, aby zveřejnil podrobnosti o aféře s emisními povolenkami, které Slovensko v roce 2008 za první Ficovy vlády prodalo pod cenou neznámé firmě. Případem se zabývala i policie, vyšetřování ovšem směřuje doztracena. Kriticky se vůči Ficově straně už dříve vyjádřil také herec Milan Kňažko, jenž prezidentskou kandidaturu ohlásil až mezi posledními. „My sice máme nezávislé instituce, ale ty jsou personálně propojené jednou osobou. A stávají se ústředním výborem jednoho člověka,“ tvrdí Kňažko. Kampaň zatím nemá velkou - sází na to, že ho lidé znají desítky let z televize.
První kolo přímé volby slovenského prezidenta se uskuteční 15. března. Kandidátku do voleb podalo 15 osobností. Kancelář předsedy parlamentu v těchto dnech zkoumá, zda všichni splnili podmínky pro kandidaturu. Jednou z nich je získání podpory alespoň od 15 poslanců sněmovny nebo předložení petice s podpisy nejméně 15 000 voličů.
Někteří prezidentští kandidáti shodně tvrdí, že jedna strana by neměla ovládnout všechny přední politické posty v zemi. Sociální demokraté po přesvědčivém vítězství v parlamentních volbách v roce 2012 sestavili jednobarevnou vládu a obsadili i post šéfa sněmovny. Fico, který je dlouhodobě nejdůvěryhodnějším politikem na Slovensku, se hájí, že politická síla jeho strany vychází z vůle občanů.
Podle nedávné analýzy Institutu pro veřejné otázky vládne na Slovensku - slovy Václava Havla - blbá nálada. Dvě třetiny Slováků si myslí, že společnost nejde správným směrem. Vadí jim nezaměstnanost, korupce, zadlužení státu a nevymahatelnost práva. Zklamání a frustraci pociťují hlavně voliči opozice, stále víc o těchto pocitech ale mluví i lidé, kteří preferují vládnoucí sociální demokracii. Vládě, parlamentu a soudům věří necelá třetina obyvatelstva a nejmenší podporu za celých deset let ve funkci má i prezident Ivan Gašparovič. Téměř polovina dotázaných uvádí, že na politické scéně není osobnost, které by věřili. Lidé velmi negativně vnímají, že premiér Robert Fico a jeho vládní strana Směr ve svých rukou koncentrují obrovskou moc. Opět je podle nich pro získání významné funkce ve státní správě důležitější stranická legitimace než odborná způsobilost. Většina Slováků také tvrdí, že se jim za poslední roky snížila životní úroveň. Nejhůře to pociťují obyvatelé na východě, kde je se svojí situací spokojeno nejméně lidí. Negativním důsledkem nespokojenosti je stále častější volání po radikálních a silových řešeních. Prvním důkazem může být zvolení pravicového extremisty Mariana Kotleby hejtmanem Banskobystrického kraje.
Vypadá to tedy, jako by se nerozhodovalo mezi patnácti kandidáty, ale Robertem Ficem a čtrnáctkou jeho protivníků. Premiér má zatím nejviditelnější kampaň a do světa vypustil i video, kde vzpomíná na dětství. Netrvalo dlouho a objevila se parodie, v níž lídr opoziční pravicové SaS a Ficův vrstevník Richard Sulík vzpomíná na své dětství za komunismu.
Kňažko by v případě zvolení využil práva nejmenovat kandidáty do různých funkcí
Milan Kňažko dnes vystoupil s vlastní zprávou o stavu republiky. Mimo jiné oznámil, že v případě zvolení do prezidentské funkce plně využije své pravomoci nejmenovat kandidáty do různých funkcí – od rektorů vysokých škol, přes generálního prokurátora až po soudce Nejvyššího soudu. Za důležité označil členství v eurozóně, podporu přílivu zahraničních investic a rozvoj podnikatelské činnosti. Jako prezident by prý také nepodepsal žádný zákon, který by zvyšoval daně.
Kňažko pro Události
„Pokud situaci porovnám s minulým systémem, tak je tu znovu vláda jedné strany. Samozřejmě ta vláda vznikla demokraticky na základě svobodných voleb, ale přeci jen jedna strana, která obsadí všechny instituce, se jistým způsobem zpronevěřuje tomu, jak funguje demokracie v západních zemích – jde o rozdělení moci. Ta se nemůže kontrolovat sama. Měly by existovat nezávislé instituce, případně opozice má mít právo, aby kontrolovala výkonnou moc. A to se neděje. Do politiky se vracím proto, že jde zase o hodně. Nesmíme dopustit drancování veřejných zdrojů. Chci se proti tomu postavit, proto kandiduji.“
