Varšava - Památku Ryszarda Siwiece, který se v září 1968 upálil na protest proti srpnové okupaci a potlačování svobody slova v Československu, dnes uctil polský parlament. Informovala o tom agentura PAP. Devětapadesátiletý Siwiec byl filozofem a protifašistickým bojovníkem, jeho čin se podařilo policii utajit, otevřeně se o něm začalo hovořit až po pádu komunistického režimu.
Předseda vlády Donald Tusk popsal Siwiecovu oběť jako symbol pro jeho generaci. V parlamentním usnesení vyjádřili poslanci Sejmu hlubokou úctu k Siwiecově činu. Polský premiér také připomněl, že tato významná událost v historii polsko-česko-slovenských vztahů tak díky dnešnímu usnesení Sejmu získala na důležitosti. Přijetí rezoluce se kromě Siwiecovy vdovy účastnil i velvyslanec České republiky v Polsku Jan Sechter a zástupce slovenské ambasády ve Varšavě.
Za pravdu, lidskost a svobodu…
Siwiec se upálil na protest proti okupaci Československa za účasti polské armády. Před zraky sto tisíců lidí se 8. září 1968 před vládní tribunou na varšavském Stadionu desetiletí polil benzinem a zapálil. Jedna z posledních vět pak zněla: „Proto, aby nezahynula pravda, lidskost a svoboda.“
Policisté a požárníci křičícího muže ihned uhasili a odvezli do nemocnice. Kvůli popáleninám na osmdesáti procentech těla však v nemocnici, kde byl od veřejnosti izolován bezpečnostními orgány, po čtyřech dnech zemřel.
Polský tisk o události vůbec neinformoval a ještě několik měsíců o něm nic nevěděla ani veřejnost v zahraničí. Divákům, kteří tragickou událost viděli na vlastní oči, policie namluvila, že šlo o opilce, na němž se vzňala rozlitá vodka, když si chtěl zapálit cigaretu.
O tragickém konci Ryszarda Siwiece se začalo otevřeně hovořit až po pádu komunismu. V roce 1991 o něm režisér Maciej Drygas natočil dokument, v němž použil i do té doby utajené záběry Siwiecova činu, které pořídil kameraman filmového týdeníku. V roce 2001 byl Ryszardu Siwieci udělen tehdejším českým prezidentem Václavem Havlem Řád Tomáše Garrigua Masaryka.
