Papež František odsloužil mši na havanském náměstí Revoluce. Tajná policie při jeho příjezdu zadržela tři lidi, kteří chtěli rozdávat letáky. Už před papežovou návštěvou bylo zatčeno několik desítek disidentů. Hlavním tématem Františkovy cesty je sbližování Spojených států a Kuby, o něž se významně zasadil.
Papež při svém příjezdu na náměstí, jemuž vévodí portréty Ernesta Che Guevary a dalších mrtvých vůdců komunistické revoluce a které je obvyklým místem masových režimních manifestací, zdravil shromážděné a potěšil jednu z rodin, když zvedl a políbil čtyřletou Karen Correosovou.
Ve svém kázání mluvil o službě bližním, která podle něj „není nikdy ideologická, protože neslouží myšlenkám, ale lidem“. K politickému tématu se dostal až v závěru mše, když apeloval na vládu Kolumbie a tamní levicové povstalce, aby ukončili nejdéle trvající konflikt v Latinské Americe a uzavřeli definitivní mírovou dohodu.
Mírové rozhovory mezi povstalci z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC) vede vláda od roku 2012 a jednání se konají právě v Havaně. Povstání FARC začalo před jedenapadesáti lety a vyžádalo si už téměř čtvrt milionu lidských životů.
Setkání s disidenty se nekoná. S Castrem ano
Tajní agenti na okraji náměstí Revoluce zadrželi a odvedli dva muže a jednu ženu, kteří se během papežova příjezdu snažili rozdávat letáky. „Papa Francesco“ během své třídenní návštěvy Kuby nemá naplánované setkání s žádným z disidentů.
V programu má schůzku s kubánským vůdcem Raúlem Castrem, setkal se i s jeho bratrem a zakladatelem komunistického režimu na ostrově Fidelem Castrem. Hlavním politickým tématem jeho návštěvy je uvolňování amerického embarga vůči Havaně. Sám František se v normalizaci kubánsko-amerických vztahů významně angažuje.
„Jeho role byla podle všeho klíčová. Právě papež František přesvědčil kubánského prezidenta Raula Castra při setkání ve Vatikánu k tomu, aby jednání se Spojenými státy zahájil. Díky němu zasedly k jednacímu stolu strany, které spolu 50 let nemluvily," vysvětluje zpravodaj ČT Petr Zavadil.
Sbližování obou zemí označil papež hned při svém prvním projevu na kubánském letišti jako následováníhodný příklad v době, kdy svět žije v atmosféře třetí světové války.
Disidenti od Františka nic nečekají
Podle Kubánské komise pro lidská práva a národní usmíření policie ještě před papežovým příletem do země zatkla 30 až 40 disidentů, aby jim zabránila v účasti na akcích spojených s papežovou návštěvou.
„Kubánské úřady si chtěly zajistit, že návštěvu papeže Františka nenaruší žádné disidentské akce. Zadržela proto nejhlasitější kritiky režimu, většinou na několik hodin. Byla mezi nimi i vedoucí hnutí Dámy v bílém Berta Solerová nebo známá proamerická aktivistka Marta Beatriz Roque," říká Zavadil.
Dalším aktivistům policie vyhrožovala nebo je varovala, aby se během papežovy návštěvy zdrželi opozičních aktivit. Samotní disidenti si od návštěvy papeže žádný průlom v oblasti lidských práv neslibují. „Svatý otec na Kubě nic nezmění. Neočekáváme od Františka mnoho, protože přijíždí diskutovat o vztazích mezi Kubou a Spojenými státy, ne aby něco řešil," prohlásila Solerová.
