Papež se zbavil stoupence tvrdé linie v církvi kardinála Müllera

Papež František se rozhodl zbavit čelného představitele stoupenců tvrdé linie v katolické církvi německého kardinála Gerharda Müllera. Mocnému duchovnímu neprodloužil pětiletý mandát prefekta Kongregace pro nauku víry, který vyprší v neděli. Podle agentury DPA kardinála rozhodnutí překvapilo, nikoli však již znalce poměrů ve Vatikánu.

Nástupcem Müllera se z rozhodnutí hlavy katolické církve stane v pondělí španělský arcibiskup Luis Francisco Ladaria Ferrer, který byl doposud tajemníkem Kongregace pro nauku víry. Stejně jako papež je jezuita.

Již delší dobu se ví, že František a Müller se názorově rozcházejí. Konzervativní kardinál odmítá zásadní reformy v katolické církvi. Byl např. mezi kardinály, kteří otevřeně polemizovali s návrhem nastoleným papežem, aby církev zaujala k rozvedeným „realističtější postoj“.

Loni v prosinci vzpurní preláti, včetně Müllera, veřejně vyzvali Františka, aby vyjasnil části svého dokumentu o rodině Amoris Laetitia (Radost lásky), zejména ty, které se týkají rozvedených osob. S pochybami se například ptali, zda se svatého přijímání skutečně mohou ve výjimečných případech zúčastnit i rozvedení, kteří znovu uzavřeli manželství. 

Müller: Neshody nebyly

Podle některých teologů vztahy mezi papežem a prefektem kongregace nebyly nijak vřelé od začátku. V rozhodnutí neprodloužit mandát Müllerovi, kterého do funkce jmenoval Františkův předchůdce v čele katolické církve Benedikt, vidí zřejmý „trest“.

Podle italských listů La Stampa a Il Messaggero papež kardinála o svém rozhodnutí zpravil už v pátek. Müller v rozhovoru s mohučským deníkem Allgemeine Zeitung řekl, že ho krok Františka překvapil, ale nerozčílil. „Neshody mezi mnou a papežem Františkem nebyly,“ tvrdil. Pozastavil se jen nad tím, že je prvním prefektem, kterému některý z papežů neprodloužil mandát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Orbán by po volbách chtěl zesílit tlak na občanskou společnost, média a justici

Maďarský premiér Viktor Orbán prohlásil, že pokud vyhraje v dubnových parlamentních volbách, vymýtí podle něj Bruselem podplacené soudce, novináře, politiky a nevládní organizace, které označil za pseudoobčanské, píše agentura AFP. Orbánova strana Fidesz podle předvolebních průzkumů zaostává za opoziční stranou Tisza. Orbán zároveň uvedl, že skutečným nebezpečím není Rusko, ale právě Brusel. Kvůli nedodržování zásad právního státu se Maďarsko už dříve dostalo do sporu s Evropskou komisí.
15:23Aktualizovánopřed 12 mminutami

Ruská ztráta přístupu ke Starlinku na frontě může nahrát ukrajinské armádě

Dohoda mezi majitelem Starlinku Elonem Muskem a Kyjevem vedla k odstřihnutí ruské armády od satelitů a podle analytiků to může výrazně nahrát ukrajinské armádě. Rusko používalo Starlink ke komunikaci na frontových liniích i k navigaci masivních dronových útoků. Malé mobilní terminály Starlink fungují jako propojení Země se sítí satelitů na oběžné dráze. Mají velmi jednoduché použití, zatímco jejich signál je mnohem těžší zablokovat nebo přerušit. I proto se tato technologie během války masivně rozšířila. Internetové terminály jsou teď ale v regionu zablokované pro neregistrované uživatele. Někteří ruští vojáci začali po jejím zablokování panikařit. Téma rozebrala Zóna ČT24.
před 22 mminutami

Nikopol dál čelí ruským útokům, štáb ČT natáčel s dobrovolníky

Ruské útoky na ukrajinská města pokračují a v některých oblastech sílí především nasazením dronů. V Nikopolu na břehu Dněpru, jen přes řeku od ruských pozic a v dosahu Záporožské jaderné elektrárny, jsou stopy ostřelování na každém kroku. Opakované zásahy vyhánějí obyvatele pryč, podle odhadů jich zůstává už jen třetina. V Nikopolu natáčel štáb České televize.
před 1 hhodinou

Proti íránskému režimu demonstrovalo v Mnichově na 200 tisíc lidí

Téměř dvě stě tisíc lidí přišlo podle bavorské policie na mnichovskou demonstraci proti íránskému režimu. Protest byl uspořádán na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, vystoupil na něm i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.
15:49Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pět evropských zemí viní Kreml z otravy ruského opozičníka Navalného

Pět evropských zemí v čele s Británií podle tiskových agentur tvrdí, že ruský opoziční lídr Alexej Navalnyj byl před dvěma lety v ruské věznici otráven smrtícím jedem. Nezemřel tedy přirozenou smrtí, jak prohlašuje Kreml. Navalného smrt způsobil podle těchto zemí ruský stát.
15:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Česko nesmí být černý pasažér, řekl k výdajům na obranu Pavel

Česko nemůže být černým pasažérem při zvyšování výdajů na bezpečnost, protože by ztratilo svou důvěryhodnost, uvedl prezident Petr Pavel na bezpečnostní konferenci v Mnichově. Podle něj nelze očekávat, že se ostatní země uskromní a zaplatí bezpečnost Česka. „Naši partneři velice pozorně sledují, co se u nás děje,“ upozornil Pavel v souvislosti s kroky nové vlády.
před 3 hhodinami

Osud USA je propojen s Evropou, řekl Rubio v Mnichově

Evropa a Spojené státy patří k sobě, uvedl v projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci šéf americké diplomacie Marco Rubio. Zdůraznil, že USA chtějí posílit ekonomiku, ochránit lépe hranice a potřebují silné spojence. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval evropským lídrům za podporu. Český prezident Petr Pavel se na okraj konference zúčastnil diskuze o Ukrajině.
07:19Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Británie vyšle válečné lodě a stíhačky do Arktidy

Spojené království letos vyšle do Arktidy údernou skupinu složenou z válečných lodí a stíhaček. Na Mnichovské bezpečnostní konferenci to oznámil britský premiér Keir Starmer. K otázce Grónska, o jehož získání usilují Spojené státy, uvedl, že vítá, že se problém řeší diplomatickou cestou. Spojenectví USA a Británie označil za nejužší v historii.
před 6 hhodinami
Načítání...