Papež po požáru Notre-Dame navštíví Francii. Církev plánuje vystavět dočasný chrám ze dřeva

8 minut
Zpravodaj ČT: Francie diskutuje o budoucí podobě Notre-Dame
Zdroj: ČT24

Papež František navštíví Francii, která truchlí za požárem poškozenou pařížskou katedrálu Notre-Dame. Ve čtvrtek to oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron s tím, že termín bude upřesněn později. Katolická církev zatím plánuje před požárem poškozenou katedrálou vystavět dočasný chrám ze dřeva, kam by se mohli věřící uchýlit v době rekonstrukce svatostánku.

„S papežem jsem včera (ve středu) telefonicky hovořil. Pozval jsem ho na návštěvu a on přijede v termínu, který mu bude vyhovovat,“ řekl Macron.

Hlava katolické církve bezprostředně po pondělním požáru gotické katedrály vyjádřila šok a lítost. František označil chrám za symbol křesťanství ve Francii a v celém světě. Vatikán rovněž přislíbil pomoc s obnovou této význačné církevní stavby.

Jak dlouho budou opravy katedrály trvat, zatím není jasné. Ty nejoptimističtější odhady hovoří o tom, že by se mohla otevřít veřejnosti před letními olympijskými hrami v Paříži v roce 2024.

„Nemůžeme přece říci, že katedrála teď bude pět let zavřená a hotovo,“ řekl správce katedrály, biskup Patrick Chauvet francouzské televizní stanici CNews. Podle něj myšlenku na vznik jakési náhradní katedrály podpořila i pařížská starostka Anne Hidalgová, která předběžně souhlasila, že město nechá církev na prostranství před chrámem takovou stavbu postavit.

Jak by stavba náhradního svatostánku měla vypadat, zatím není jasné. Podle Chauveta by ale mohla vzniknout velmi rychle, jakmile se prostory kolem katedrály otevřou. Měla by poskytnout zázemí pro kněze, kteří budou lidem nabízet duchovní služby.

Při pondělním požáru kompletně shořela střecha Notre-Dame a nic nezůstalo ani z věže nad křížením centrální a příčné lodě. Zřítila se i část klenby. Na místě stále pracují statici, kteří posuzují, zda konstrukce stavby vydrží.

Ministr kultury Franck Riester ve čtvrtek řekl, že pozornost se nyní upíná zejména ke třem „slabým místům“ stavby. Jedním z nich je štít severní části příčné lodi, dalším část štítu hlavní lodi mezi věžemi a posledním pak roh jižní věže, kde obrovský žár poškodil zdivo natolik, že se začíná drolit. Podle ministra by jakékoli další zřícení zdiva v oblasti věží mohlo poškodit varhany. Kvůli odlehčení se proto z hlavního štítu postupně snáší sochařská výzdoba. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...