Londýn - Papež Benedikt XVI. ještě letos rehabilituje jednoho z hlavních zakladatelů reformačního hnutí Martina Luthera. Podle britského tisku má tento krok zmírnit obraz současného papeže jako zastánce tvrdé konzervativní katolické linie.
Lutherových 95 tezí proti zneužívání odpustků, které tento německý teolog, kazatel a reformátor přibil 31. října 1517 na dveře chrámu ve Wittenbergu, vedlo k rozštěpení západních křesťanů na katolíky a protestanty. Luther, jenž mimo jiné uznával Jana Husa jako svého přímého předchůdce, byl za své učení exkomunikován z katolické církve papežem Lvem X. v roce 1521.
Podle listu The Times povede Benedikt XVI. v září o Lutherovi diskusi s dalšími teology a bude při ní hájit stanovisko, že Luther nebyl kacíř, ale že se snažil očistit církev od korupce. Kardinál Walter Kasper listu řekl, že tento papežův krok pomůže dialogu mezi katolíky a protestanty. Má také zmírnit napětí vyvolané papežovým výrokem, že protestantské a ortodoxní církve nejsou řádnými církvemi. Deník v této souvislosti rovněž připomíná plán vztyčit ve Vatikánu sochu astronoma Galilea Galileiho, který rovněž čelil vyobcování za své tvrzení, že Země se otáčí a obíhá kolem Slunce.
Zakladatel protestantismu Luther byl velkou, ale též kontroverzní postavou dějin. Postavil se papežské moci, přeložil Bibli do němčiny a radikálně tepal nepravosti v církvi. Podle historiků byl ale zároveň značně netolerantní a byl též zapřisáhlým antisemitou. Od jeho příjmení je údajně také odvozeno české slovo lotr - v dobách rekatolizace byl totiž v českých zemích prezentován jako arcikacíř a z jeho jména se stala nadávka.
Luther odmítal úřad svěceného kněžství a výsady klášterního života. Na důkaz svého rozhodnutí se v roce 1525 ve svých dvaačtyřiceti letech oženil s šestadvacetiletou řádovou sestrou Katharinou von Boraovou. Ze šesti dětí čtyři svého otce přežily. Luther zemřel 18. února 1546 v Eislebenu ve věku nedožitých 63 let.
