Palestinský Hamas není jednotný v tom, zda je Abbás ještě prezident

Ramalláh - Dnes oficiálně vypršel mandát předsedy palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse. Ten byl do úřadu zvolen 9. ledna 2005 na čtyři roky, avšak jeho strana Fatah i Abbás sám tvrdí, že by měl vládnout další rok. Fatah totiž poukazuje na změněný volební zákon, podle něhož se musí na rozdíl od minulosti konat prezidentské a parlamentní volby současně a současný parlament, jemuž dominuje Hamas, byl zvolen v lednu 2006 na čtyři roky. Hamas na jednu stranu tento postup odmítá, na druhou říká, že tuto záležitost nechce otvírat.

Hamas se nyní ale zdá názorově rozpolcený, protože místopředseda politického vedení Hamasu Músá abú Marzúk řekl, že Abbás bude počínaje dneškem obyčejným Palestincem bez práva zastupovat Palestince při jednáních, mluvčí vlády Hamasu v pásmu Gazy Táhir Nunu ale zároveň prohlásil, že prioritou jsou nyní izraelské útoky na Hamas v Gaze a palestinská jednota. „Teď nehodláme otvírat záležitost ukončení Abbásova mandátu,“ řekl.

Abbás i další zástupci samosprávy několikrát ujistili, že nehodlají využít situaci v Gaze k tomu, aby se vlády na tomto území zmocnil Fatah. Egyptský plán příměří počítá s tím, že obě strany na určitý čas ukončí boje, umožní zásobování Gazy humanitárními potřebami a začnou jednat o trvalém příměří. To musí z hlediska Hamasu obsahovat záruku otevření všech pohraničních přechodů, z hlediska Izraele zase účinnou kontrolu hranice mezi pásmem Gazy a Egyptem.

Fatah se odvolává na změněný volební zákon, podle kterého musí probíhat parlamentní i prezidentské volby současně. To by znamenalo, že by se Abbásův mandát prodloužil o rok, protože parlament byl zvolen na čtyři roky v roce 2006. Organizace pro osvobození Palestiny, která zastřešuje různé palestinské skupiny a jejímž členem není Hamas, loni v listopadu podpořila Abbáse a potvrdila jeho mandát i po uplynutí lednového termínu. Abbás tehdy oznámil, že začátkem roku vypíše datum parlamentních i prezidentských voleb. Jeho strana Fatah usiluje o smír s Hamasem, ale tato radikální skupina rozhovory maří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zničily šestnáct íránských minonosných lodí, uvedla americká armáda

Spojené státy v úterý u Hormuzského průlivu zlikvidovaly řadu íránských námořních plavidel, včetně 16 lodí schopných pokládat miny, oznámilo oblastní velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) na síti X. Americký prezident Donald Trump předtím uvedl, že USA v posledních hodinách zcela zničily deset neaktivních minonosných lodí. Oznámení přišlo po zprávách médií, že Írán začal klást miny v Hormuzském průlivu. Šéf Bílého domu předtím také vyzval Teherán k odstranění všech min a pohrozil mu dosud nevídanými vojenskými důsledky v případě, že tak neučiní.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Nejméně šest lidí zahynulo při požáru autobusu ve Švýcarsku, uvádí média

Nejméně šest lidí zemřelo a další utrpěli zranění při požáru autobusu ve Švýcarsku, uvedly v úterý večer stanice BBC News a agentury AFP či DPA s odvoláním na místní policii. Incident se podle nich stal v obci Kerzers (francouzsky Chiètres), která se nachází asi 20 kilometrů západně od metropole Bernu. Požár mohl být založen úmyslně, uvedla policie podle AFP.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

USA a Izrael podnikají další útoky na Írán, podle svědků jsou dosud nejhorší

Pokračující izraelsko-americké útoky na Írán zabily podle dostupných informací desítky lidí. Izraelská armáda oznámila, že zahájila novou vlnu úderů na Teherán. Podle agentury AFP se ve městě ozývaly silné exploze. Stanice al-Džazíra píše, že útok na obytnou budovu ve východní části města zabil nejméně čtyřicet lidí, dalších pět lidí zahynulo ve městě Arák. Útoky přicházejí ve stejný den, kdy americký ministr obrany Pete Hegseth uvedl, že Írán čekají nejintenzivnější údery od začátku ofenzivy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Nález bomby z války si v Drážďanech vynutí evakuaci osmnácti tisíc lidí

Kvůli nálezu bomby z druhé světové války bude muset být ve středu z centra Drážďan evakuováno osmnáct tisíc lidí, informovali hasiči saské metropole na svém webu. Podle nich půjde o dosud největší evakuaci ve městě kvůli nálezu válečné bomby. Loni v lednu muselo kvůli podobné situaci centrum Drážďan opustit deset tisíc lidí.
před 4 hhodinami

Izrael bombardoval Libanon, Hizballáh útočil na židovský stát i Sýrii

Izraelská letadla v noci na úterý bombardovala několik cílů na jihu a východě Libanonu, podle agentury AFP šlo o sídla proíránského teroristického hnutí Hizballáh. Izraelská armáda pak opět vyzvala k evakuaci oblastí Libanonu jižně od řeky Lítání a varovala před dalším úderem. Hizballáh v ranních hodinách podle televize al-Džazíra naopak zaútočil na sever židovského státu a jeho vojáky v Libanonu. Sýrie navíc obvinila toto hnutí z odpálení střel na svou základnu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Merz poděkoval Babišovi za zachování muniční iniciativy pro Ukrajinu

Německý kancléř Friedrich Merz (CDU) poděkoval premiérovi Andreji Babišovi (ANO) po úterním jednání v Berlíně za to, že zachoval muniční iniciativu pro Ukrajinu. Babiš vyzval Merze, aby Německo investovalo do přípojky dálnice k hranici u Chebu a kritizoval emisní povolenky. Merz se systému emisních povolenek zastal, připustil ale, že možná bude muset doznat změn.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoČekání tankerů s LNG v Perském zálivu se prodražuje

V Perském zálivu kvůli pokračujícímu konfliktu v Íránu stále čekají na průjezd i tankery se zkapalněným zemním plynem – surovina pochází z katarských a dalších nalezišť. Zastavená plavidla byla většinou na samém začátku své cesty do Evropy. Přeprava a skladování jsou u zkapalněného zemního plynu mnohem náročnější než u ropy a čekání se tak prodražuje. Situaci tankerů v zálivu komplikuje i rušení GSM signálu, kvůli kterému jejich přesnou polohu mapy nemusí zobrazovat přesně. Írán však jejich polohu obvykle zná.
před 5 hhodinami
Načítání...