Palestinská samospráva se dnes formálně začlenila mezi země, které spadají pod jurisdikci Mezinárodního trestního soudu (ICC). Od přistoupení k této organizaci si Ramalláh slibuje další uznání na mezinárodním politickém poli; zároveň chce před spravedlnost pohnat Izrael kvůli loňské válce v Pásmu Gazy.
Ceremonie v Haagu se zúčastnil palestinský ministr zahraničí Rijád Málikí. Podle Palestiny Izrael loni v létě spáchal v přímořské Gaze válečné zločiny (během padesátidenní války zemřelo 2200 Palestinců), do svých žalob chtějí Palestinci zahrnout také židovské osidlování okupovaného Západního břehu Jordánu.
Zda se ICC bude stížnostmi Ramalláhu zabývat, ovšem ještě není jisté. Prokurátorka soudu Fatou Bensoudaová prohlásila, že Palestina je pro ni nyní dostatečným státem na to, aby mohla podat stížnosti za páchání údajných válečných zločinů a soud už v lednu zahájil předběžné šetření případů. To má určit, zda existuje dostatek podkladů pro zahájení stíhání. Pokud ale Izrael prokáže, že se jimi sám seriózně zabývá a vyšetřuje je, může ICC stíhání odmítnout. Izraelská armáda už některé z útoků na civilisty v Gaze vyšetřuje.
Nejmenovaný palestinský představitel sdělil, že Palestinci jsou připraveni počkat si na výsledek předběžného vyšetřování, i když může trvat měsíce nebo roky. Před dlouhým čekáním potom v rozhovoru s rozhlasovou stanicí Voice of Palestine varoval i Málikí: „Nechci náš národ zklamat, ale procedura ICC je pomalá a dlouhá. Může se setkat s mnoha překážkami a výzvami a může trvat i roky.“
„Palestinci by od soudu velmi rádi získali silný rozsudek, který by mohli mít v ruce a jít s ním znovu na jednání Rady bezpečnosti OSN, které by předložili žádost o rezoluci, jež by vyzývala Izrael ke stažení ze Západního břehu,“ doplňuje Zbyněk Tarant z katedry blízkovýchodních studií filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. To de facto potvrdil i palestinský vůdce Mahmúd Abbás, když prohlásil, že pro přistoupení k ICC se rozhodl proto, že se mu nepodařilo diplomatickými prostředky zabránit pokračující izraelské kolonizaci.
Kostlivci ve skříních Palestiny
Přistoupení k ICC je mj. palestinskou reakcí na bezvýchodné jednání o její vlastní budoucnosti. Poslední kolo mírových rozhovorů skončilo loni bez dohody. Palestinci se rozhodli, že svou státnost budou prosazovat jednostranně ve světových institucích. Povedlo se jim to už v roce 2012, když jim Valné shromáždění OSN odhlasovalo povýšení z pozorovatelské entity na nečlenský stát. Loni v prosinci se pokoušeli prosadit v Radě bezpečnosti OSN rezoluci o vytvoření nezávislého státu, ale bez úspěchu. Následovala právě žádost o zařazení pod jurisdikci ICC.
„Mezinárodní trestní soud je dvousečnou zbraní,“ podotýká v této souvislosti Tarant. „To, že se palestinská autonomie přihlásila pod jeho jurisdikci, znamená nejen to, že může žalovat, ale že může být sama žalována - a Palestinci mají kostlivců ve skříni taky dost, ať už je to používání dětských vojáků, lidských štítů nebo střelba na obydlené izraelské aglomerace.“
Izraelské neziskové organizace ostatně už připravují sérii žalob včetně porušování práv žen a menšin na palestinském území. „Schyluje se k tuhé a dlouhé právnické přestřelce mezi Izraelem a palestinskými orgány,“ referuje z Tel Avivu zpravodaj ČT Jakub Szántó.
„Nejmorálnější armáda světa“
Kroky Palestiny navíc dráždí izraelskou politickou reprezentaci. Tel Aviv na zařazení pod jurisdikci ICC reagoval rychle a od ledna zadržuje daně a cla vybrané pro Palestince na hranicích. Měsíčně jde o 127 milionů dolarů (3,2 miliardy korun), takže do těchto dní Izrael zadržel samosprávě půl miliardy dolarů z jejích legitimních příjmů. Část z toho použil na uhrazení palestinských nezaplacených účtů za elektřinu, zdravotní péči a další služby. Samospráva přišla o dvě třetiny příjmů a snížila platy svých úředníků na 40 procent. Pokud peníze do června nedostane, hrozí jí finanční kolaps.
Po březnových izraelských volbách vítěz a dosavadní premiér Benjamin Netanjahu rozhodl, že peníze budou vráceny. Abbás se dal slyšet, že odblokování samo o sobě nic neznamená, protože Izrael ho sváže s nesčetnými podmínkami a může opatření obnovit. V Izraeli vedle toho mnozí z kritiků kauzy s ICC nešetří sžíravostí. Dosluhující ministr zahraničí Avigdor Lieberman řekl, že „tentýž soud, který nepocítil nutnost intervenovat v Sýrii s 200 000 válečnými oběťmi, v Libyi a jinde, považuje za nezbytné prověřit činnost nejmorálnější armády světa“.
