Islámábád - Pákistán čekají v sobotu prezidentské volby. Tamní zákonodárci budou vybírat novou hlavu státu poté, co v polovině srpna odstoupil pod tlakem opozice po devíti letech prezident Parvíz Mušaraf. Volebním favoritem je Ásif Alí Zardárí, vdovec po zavražděné opoziční političce Bénazír Bhuttové. Napětí v zemi ve středu zvýšil neúspěšný atentát na premiéra Júsufa Rázu Gíláního a útok amerických vojáků, kteří v rámci boji proti Talibanu pronikli z Afghánistánu na pákistánské území a zabili až dvě desítky lidí.
Dvaapadesátiletý spolupředseda Pákistánské lidové strany (PPP) Zardárí má podporu více než čtyř set ze zhruba 700 volících zákonodárců. Je vnímán jako prozápadní a prohlašuje, že pokud bude zvolen, bude Pákistán pokračovat v Mušarafově politice spojenectví s USA a s podporou americké války proti terorismu.
Spolu se Zardárím se bude o post hlavy státu ucházet Mušahíd Husain Saíd nominovaný za Pákistánskou muslimskou ligu (PML) a bývalý soudce Saíduzámán Siddíkí, nominovaný za Pákistánskou muslimskou ligu - Naváz (PML-N) bývalého premiéra Naváze Šarífa, která kvůli sporům s PPP odešla v květnu z vlády.
Siddíkí je jedním ze soudců, které Mušaraf loni odvolal a nahradil je svými příznivci. Nejvyšší soud tehdy odmítl schválit Mušarafovy kroky, když vyhlásil loni v listopadu výjimečný stav a pozastavil platnost ústavy. Navíc hrozilo, že soudci neuznají oprávněnost prezidentských voleb, v nichž byl v říjnu Mušaraf znovu potvrzen do funkce.
Prezidenta volí členové pákistánského Národního shromáždění, Senátu a čtyř provinčních shromáždění v tajném hlasování. Otázkou podle analytiků není, kdo se stane příštím pákistánským prezidentem, ale zda a do jaké míry bude Zardárí úspěšnější než jeho předchůdce v boji proti islámskému extremismu, ekonomickému propadu, rostoucí inflaci a nesčetným dalším problémům, které sužují asijskou jadernou velmoc stojící v první linii boje proti terorismu.
Policie v sobotu v Pákistánu posílí bezpečnostní opatření a pod ochranou bude i Zardárí, jehož manželka Bénazír Bhuttová byla zabita při atentátu před devíti měsíci ve chvíli, kdy opouštěla předvolební shromáždění.
Za poslední rok v Pákistánu při pumových a sebevražedných útocích zahynulo téměř 1200 lidí. Politická nejistota přispěla ke skluzu ekonomiky a propadu burzy o 40 procent od letošního ledna. Násilí v zemi je připisováno islámským ozbrojencům nespokojeným s Mušarafovou politikou spojenectví s USA a s podporou americké války proti teroru.
