Dozorce z nacistického vyhlazovacího tábora Osvětim Oskar Gröning neuspěl se svým odvoláním a měl by jít na čtyři roky do vězení. Rozhodl o tom spolkový soudní dvůr v Karlsruhe, jehož rozsudek je pravomocný. Gröning (95) je podle soudu spoluvinný na vraždách statisíců lidí, ale kvůli vysokému věku a špatnému zdraví možná nakonec do vězení nenastoupí.
Oskar Gröning byl dobrovolníkem jednotek SS. V roce 1942 ho převeleli do Osvětimi, kde působil i v období mezi květnem a červencem 1944 během takzvané maďarské akce. Nacisté tehdy do vyhlazovacího tábora transportovali více než 420 tisíc maďarských Židů.
Gröning dříve uvedl, že se rozhodl o své minulosti veřejně promluvit poté, co se setkal s popíráním holocaustu. Bývalý dozorce připouštěl, že o vraždění Židů věděl, nicméně trval na tom, že nikdy nikoho nezabil ani nemučil.
„Viděl jsem plynové komory, viděl jsem krematoria,“ řekl BBC v roce 2005 v dokumentu Osvětim: Nacisté a „konečné řešení“. „Byl jsem na rampě, když probíhaly selekce (do plynových komor),“ konstatoval Gröning. Během procesu prosil o odpuštění.
Gröning jako osvětimský účetní
Gröninga už loni poslal soud v severoněmeckém Lüneburgu na čtyři roky do vězení za napomáhání k vraždám 300 tisíc maďarských Židů, kteří zemřeli v Osvětimi v plynových komorách v období mezi květnem a červencem 1944.
Podle prokuratury i podle svého prohlášení se Gröning neúčastnil přímo násilností, pracoval prý pouze na odklízení zavazadel deportovaných vězňů a v evidenci. Média ho proto označují za osvětimského účetního. Podle obžaloby však svou prací podporoval systematické vyvražďování a proto také čelil obvinění z napomáhání k trestnému činu.
Soud v Lüneburgu dal nakonec Gröningovi vyšší než 3,5letý trest, který požadovala prokuratura. Podle soudu totiž dozorce dobrovolně přijal „bezpečnou úřednickou práci v mašinérii určené výhradně k zabíjení“ lidských bytostí.
Prokuratura ale tehdy ještě před vynesením verdiktu uvedla, že až 22 měsíců z trestu by mohlo být jako kompenzace za průtahy považováno za odpykaných, neboť Gröninga bylo možné odsoudit již v rámci vyšetřování na přelomu 70. a 80. let. Tehdejší trestní řízení ale bylo zastaveno.
Vzhledem k vysokému věku a zhoršujícímu se zdraví odsouzeného však už loni existovaly vážné pochybnosti, jestli Gröning vůbec do vězení nastoupí.
V Německu se v současnosti konají zřejmě poslední soudní procesy, v nichž se ze svých činů zodpovídají členové personálu nacistických vyhlazovacích táborů. Před soudem nedávno stanul i jiný dozorce z Osvětimi Reinhold Hanning. Zároveň začala stání s příslušníkem zdravotní služby SS v Osvětimi Hubertem Zafkem. Očekává se i zahájení procesu s Helmou M., která v Osvětimi působila jako radiotelegrafistka.
Mezi lety 1940 a 1945 zemřelo v nacistickém koncentračním táboře Osvětimi-Birkenau, který se nacházel na Němci okupovaném území Polska, více než milion lidí, většinou evropských Židů.
