Hongkong – Do ulic Hongkongu vyšly desítky tisíc lidí. Někteří oslavovali 18. výročí vrácení území pod správu Číny, jiní akci stejně jako loni využili k protestům. Demonstrovali především proti tomu, že Peking upírá právo přímé volby správy Hongkongu. V ulicích vedle záplavy žlutých deštníků, které jsou symbolem loňských manifestací, vlály britské vlajky ale i rudé prapory komunistické Číny.
Peking se pokusil najít kompromis a navrhl zákon, který by sice umožnil přímé volby správce Hongkongu v roce 2017, ale vybíralo by se z kandidátů schválených nominačním výborem, ve kterém jsou hlavně stoupenci Pekingu. Hongkongský regionální parlament na to nepřistoupil.
Současný správce Hongkongu Leung Čchun-jing parlament kritizoval a s poukazem na Řecko prohlásil, že „jak dokazuje zkušenost některých evropských demokracií, nejsou systém a postupy zavedené v demokraciích všelékem pro ekonomiku“.
Někteří se snažili Leungův projev přerušit, další přinesli lepenkovou krabici s nápisem Rakev Hongkongu, datum úmrtí: 1997, tedy rok, kdy Velká Británie předala Hongkong Číně. Policie zatkla jednoho člověka za spálení hongkongské vlajky.
Loni při stejné příležitosti přišlo do ulic přes půl milionu lidí. Protesty pak pokračovaly další dva měsíce zablokováním hlavních ulic, což vyvolalo dopravní chaos. Od té doby se už aktivistům nepodařilo shromáždit tolik lidí.
Hongkong, v překladu z kantonštiny Vonný přístav, se dostal pod britskou nadvládu již v roce 1842 po prohrané první opiové válce. Po druhé opiové válce připadl Británii i poloostrov Kowloon, který je zároveň městskou částí Hongkongu. Podle dohod měla Británie tyto oblasti spravovat 99 let. Po uplynutí této doby v roce 1997 předala Velká Británie Hongkong Číně, a město se tak stalo zvláštní administrativní zónou Čínské lidové republiky se značnou autonomií. Čína se zároveň zavázala, že současný kapitalistický systém zůstane ve městě v nezměněné podobě padesát let, tedy do roku 2047. V současnosti pekingská vláda zodpovídá pouze za mezinárodní politiku a ozbrojené síly. Občané Hongkongu se mohou svobodně vyjadřovat a na rozdíl od lidí z kontinentální Číny také protestovat. Mnozí však tvrdí, že Peking postupně tyto svobody omezuje.
