Opozice v Zimbabwe se prohlásila vítězem sobotních voleb v zemi

Harare - Zimbabwská opozice dnes na základě prvních odhadů výsledků voleb ohlásila, že zvítězila a že se jí podařilo sesadit diktátorského prezidenta Roberta Mugabeho, který v zemi vládl osmadvacet let. Podle vlastních odhadů získala 67 procent hlasů. Vláda prezidenta Mugabeho takovou prezentaci odmítla a trvá na tom, že sčítání pokračuje. Jasné je, že výsledek bude těsný a mohl by současnou hlavu státu připravit o moc. Hlasovací lístky však sčítají hlavně Mugabeho lidé.

„“Je to historická chvíle pro nás pro všechny. Vyhráli jsme tyto volby, vyhráli jsme, " řekl na briefingu v Harare novinářům, diplomatům a pozorovatelům generální tajemník hlavního opozičního Hnutí pro demokratickou změnu (MDC) Tendai Biti.

Podle jeho tvrzení první předběžné odhady podle průzkumu při odchodu z volebních místností ukazují, že lídr MDC Morgan Tsvangirai získal v hlavním městě Harare, jež je baštou opozice, 66 procent hlasů. Dobře si prý vedl i Mugabeho venkovských baštách, hlavně v jižní provincii Masvingo a v provincii Střední Mašonaland na sever od Harare, kde MDC nezískalo parlamentní křeslo od voleb v roce 2000.

Tsvangirai má prý údajně vést i v Mugabeho domovské provincii Západní Mašonaland. Ve druhém největším zimbabwském městě Bulawayo má Tsvangirai malý náskok před bývalým ministrem financí Simbou Makonim, který je rovněž oponentem Mugabeho. Makoni má být se 45 procenty hlasů jasně v čele v provincii Jižní Matabeleland. „Je to jen ukázka toho, že získáváme ve všech provinciích. Podle našeho názoru tento trend už není možné zvrátit,“ zdůraznil Tendai Biti.

Mugabe sám sebe ale pořád vidí jako hrdinu boje za nezávislost v 70. letech minulého století. Protivníky stále považuje za imperialisty a sluhy Británie. „Vy si nechte svou Anglii a nám zas naše Zimbabwe. Tohle je fair,“ vzkazuje svým odpůrcům.

Mugabe zatím v zemi prohrál jen jednou,a to v roce 2000, kdy mu lidé v referendu odmítli rozšířit pravomoci. Od té doby vede boj s opozicí i s okolním světem. Důkazem i je loňský summit Evropa -Afrika v Lisabonu, který svou přítomností téměř rozložil. Na protest proti Mugabeho účasti nepřijel tehdy britský premiér Gordon Brown a ani česká diplomacie neprojevovala žádné nadšení. Premiér Topolánek se z důvodu vytíženosti taktéž nezúčastnil. Přitom v roce 1980, kdy přebíral vládu v Zimbabwe, byl Západem oblíben. Bylo mu tehdy 56 let, podporoval reformy a dostal i cenu za lidská práva.

V průběhu jeho vlády se však situace zhoršila. Vše změnilo jeho rozhodnutí vyvlastnit půdu bělochům a dát ji černošským veteránům. Násilnosti a úpadek farem zapříčinily bídu v zemi a 80procentní nezaměstnanost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po druhé hodině ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba dvě stě osob přepravil cestující z letiště v ománském Maskatu. Druhý let Smartwings z Ománu by měl v Praze přistát kolem 9:30. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,7 tisíce Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 32 mminutami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút

Izraelská armáda v úterý ráno avizovala novou vlnu úderů na Teherán a Bejrút. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky. Předseda izraelské vlády to uvedl v rozhovoru, který v noci na úterý odvysílala stanice Fox News.
03:45Aktualizovánopřed 41 mminutami

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Bahrajnu, v Iráku a v Jordánsku.
01:17Aktualizovánopřed 51 mminutami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 8 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 8 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 10 hhodinami
Načítání...