Bagdád - Islámský stát (IS) chce získat peníze na válku a šokovat svět co nejokázalejším projevem barbarství. V rozhovoru pro ČT24 to uvedl předseda Českého národního komitétu ICOMOS Josef Štulc, který tak okomentoval ničení starověkých památek. UNESCO to označilo za válečný zločin. A podle Šulce nic jiného udělat ani nemůže, protože úmluvu o zachování památek během konfliktů podepsaly jen civilizované státy. Irácké památky mají do budoucna střežit letadla mezinárodní koalice. Podle Bagdádu v tomto ohledu zaspala.
Islamisté tvrdí, že jsou pro ně starověké památky pouhé modly. Zdůrazňují tak náboženské důvody. „Jakmile zaujetí přesáhne vyváženou míru, tak se někdy mění v nesnášenlivost, a tak mnohdy vede k tragickým důsledkům,“ upozornil Štulc. Podle něj jde ale hlavně o snahu šokovat – podobně jako v případě řezání hlav rukojmím. A zásadní význam má i touha po zisku. „Jsou to cenné věci, o něž má Západ zájem,“ uvedl Štulc.
Masivní rozkrádání ve jménu zisku
Spekuluje se i o tom, že islamisté ve skutečnosti ničí jen kopie a originály zpeněží na černém trhu. „Ze záběrů se to nedá jasně poznat. Člověk by musel dobře znát dané lokality a muzea. V muzeích je jistě řada kopií, ale mnoho kopií při tom také vezme za své,“ konstatoval Štulc s tím, že se rozkrádají hlavně menší artefakty – sošky či šperky, jež se snadno propašují. „Smutné je, že nacházejí tak vstřícný trh, i když je to ilegální a především amorální, že se na tom bohatí lidé v západních zemích takto aktivně podílejí,“ poznamenal Štulc. V době revolucí dochází k podobnému rozkrádání i na objednávku.
O víkendu vyšlo najevo, že ozbrojenci ničí starověké památky ve 2000 let staré městské pevnosti Hatra na severu Iráku. Islamisté už zničili koncem února cenné sochy v Mosulu. Vypálili rovněž mosulskou knihovnu s přinejmenším 8000 vzácných svazků. Minulý týden pak začali likvidovat historické památky ze starověké Asýrie v iráckém Nimrúdu, prý za použití buldozerů.
"Jde o památky z dob Asyrské říše. Mezopotámie je jednou z kolébek civilizací. V 10. století se tam vytvořil obrovský a mocný stát. Král Nabuchonodozor miloval umění a centrum jeho říše bylo tenkrát v Nimrúdu a dosáhlo vrcholu asyrské architektury, ať už šlo o monumentální sochařské umění, nebo mozaiky," povyprávěl Štulc o dávné minulosti.
Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) označila ničení památek v Nimrúdu za válečný zločin. „Ředitelka UNESCO udělala maximum,“ míní Štulc. UNESCO vydalo v roce 1954 mezinárodní úmluvu, k níž přistoupila většina civilizovaných zemí a která zavazuje státy, že nebudou zneužívat památky k vojenským účelům a nebude na ně útočit. Pro tuto oblast ale úmluva neplatí. „UNESCO má jedině možnost mravního a kulturního výkřiku, ale nemá konkrétní nástroje, jak vynutit princip, který my všichni sdílíme,“ podotkl Štulc.
Srovnatelnou kulturní ztrátou bylo podle odborníků jen zničení soch stojících Buddhů v afghánské provincii Bámján. To měl v roce 2001 na svědomí Taliban. Podle Štulce tu ale určité rozdíly jsou. „Řekl bych, že v případě Bámjánu šlo především o akt náboženského fanatismu. Z trosek gigantických Buddhů nikdo nemohl mít zisk. Tady (v Iráku) je to rafinovanější strategie: získat peníze na další válku a šokovat lidstvo co nejokázalejším projevem barbarství,“ míní odborník.
Památky mají ochránit letouny mezinárodní koalice
Zakročit má nyní mezinárodní koalice proti IS, která podle irácké vlády zaspala a je za situaci zodpovědná. „Já i mnoho dalších lidí máme za to, že pomalé konání mezinárodní koalice proti těmto skupinám a jejich zločinům dodalo extremistům odvahu k útokům, ničení a rabování,“ prohlásil irácký ministr pro cestovní ruch a památky Ádil Širšáb. „Mezinárodní koalice měla pohyb těžké techniky zpozorovat a všemu zabránit,“ konstatoval šéf iráckého úřadu pro archeologické památky Kajs Rašíd.
Koalice začala na radikály v Iráku útočit loni v létě. Za sebou má už kolem 2800 náletů. Ty provádí také v Sýrii, kde například Kurdům v lednu pomohla dobýt zpět pohraniční město Kobani.
