Washington – Derek Herrera si myslel, že už nikdy nebude chodit. Pak ale přišla sbírka kolegů ve zbrani a ochrnutý americký mariňák získal novou naději. Na nohy ho znovu postavil izraelský vynález – robotické zařízení zvané exoskeleton. Přijde na 1,5 milionu korun, pro handicapované vojáky i civilisty je ale k nezaplacení.
Kapitán námořní pěchoty Derek Herrera ochrnul po bojovém zranění. Jeho život se zcela změnil 14. června 2012 krátce po východu slunce, když vedl patrolu v afghánské provincii Hílmand. „Pak jsem najednou ucítil pronikavou bolest v zádech,“ vzpomíná. Do páteře ho zasáhla kulka vystřelená z nepřátelského kalašnikova. „Být to o kousek vedle, minula by mne. Být to o kousek vedle na jinou stranu, zasáhla by mne přímo do srdce a zabila by mne,“ říká mariňák.
Následovaly měsíce rehabilitace. Sílu pokračovat Herrera našel ve vzpomínkách na kamarády, kteří se na rozdíl od něj z Afghánistánu nevrátili. Jméno jednoho z nich neustále nosí s sebou na bronzovém náramku. „Nosím ho každý den jako malou hmatatelnou připomínku obětí, které padlí vojáci přinesli. A abych si připomněl, že se mi dostalo daru a že jsem šťastný, že tu můžu být a jít kupředu,“ konstatoval zraněný voják.
Kupředu se teď pohybuje i díky mechanickému pomocníkovi – takzvanému exoskeletonu. Pohyb to ale není plynulý, kvůli rovnováze jsou nutné také berle. „Systém tvoří skupina senzorů. Uživatel díky nim může zařízení ovládat a určit si, zda chce udělat krok,“ vysvětluje Itai Levinson, manažer firmy ReWalk Robotics.
Herrera je vůbec první Američan s tímto přístrojem. A je také prvním ochrnutým vojákem, který si pro vysoké vojenské vyznamenání – bronzovou medaili – přišel po svých. „To, že tu mohu stát a převzít si vyznamenání, bude symbol a příklad pro ostatní, že stále bojují,“ uvedl Herrera. Páteční sláva na základně Pendleton pro něj znamenala i rozloučení s armádou. „V určitém bodě musíte uniformu sundat, nemůžete ji nosit navždy,“ řekl mariňák s tím, že ale není úplně mimo a bude k dispozici, když ho ostatní budou potřebovat.
Námořní akademii ukončil v roce 2006. Podle velitele mariňáků byl Herrera vždy tím, kdo „běžel vstříc zbraním“ a nenechal těžké zranění, aby zničilo jeho kariéru. „Nejsem člověk, který by byl běžně emocionální, ale musím vám říct, že vaše odhodlání mě dojalo,“ prohlásil John Lynch. „Pokud někdy začne chodit člověk s tímto typem zranění bez exoskeletonu, tak to budete vy,“ dodal Lynch, když mariňák dostával cenu.
