Jemenské ministerstvo zdravotnictví žádá svět o pomoc. V metropoli Saná vyhlásili stav nouze kvůli epidemii cholery, jež zabila 115 lidí a přes dva tisíce dalších je zřejmě nakažených. Jemenské hlavní město ovládají šíitší Húsiové. Konflikt mezi vládou a povstalci si už vyžádal na 10 tisíc životů.
Cholera je vysoce infekční onemocnění, které napadá zažívací ústrojí. Bakterie se přenášejí znečištěnou vodou či potravou. Vnějšími příznaky jsou silné průjmy a často smrtelná dehydratace organismu.
Od 27. dubna zabila choroba 51 lidí, oznámila ve čtvrtek Světová zdravotnická organizace (WHO). Od té doby ale přibyly další desítky obětí, u 2752 lidí je navíc podezření na nákazu. Jemenské zdravotnictví silně oslabily více než dva roky války a nemůže problém zvládnout, varuje státní agentura Saba.
Epidemie nejhůř zasáhla hlavní město a okolí, ale případy jsou hlášeny také z dalších velkých měst, jako jsou Hudajdá, Táiz a Aden. Podle WHO žije v oblastech s vysokým rizikem přenosu cholery 7,6 milionu lidí.
Jemen sužuje konflikt mezi menšinovými šíity podporovanými Íránem a vládou prezidenta Abdara Mansúra Hádího podporovanou arabskou koalicí v čele se Saúdskou Arábií a Západem. Vyžádal si už životy více než 10 tisíc lidí, které zabily především téměř každodenní nálety.
Vládní jednotky mají pod kontrolou zhruba 70 procent území na jihu a východě země, povstalci ovládají severozápad včetně metropole Saná. Dočasným sídlem vládních úřadů je proto nyní Aden. Dosavadní pokusy o udržení dlouhodobého příměří ztroskotaly.
V Jemenu je v provozu jen málo lékařských zařízení a dvě třetiny populace podle OSN nemají přístup k pitné vodě. Zhruba 17 milionů lidí z celkové 26milionové jemenské populace trpí nedostatkem jídla a nejméně tři miliony podvyživených dětí jsou vystaveny „vážnému riziku“.
Konflikt si vyžádal těžkou daň také u vzdělávání. Zhruba dva miliony dětí z nejrůznějších důvodů nemohu chodit do školy. Více než 1600 škol nefunguje kvůli poškození, přechodné funkci přístřeší nebo obsazení vojáky.
Více než 70 humanitárních organizací v Jemenu tak má co dělat. Jejich úsilí ale brání poškozená infrastruktura, omezený přístup k palivu i nedostatek financí. Na dubnové konferenci získala OSN příslib 1,1 miliardy dolarů (27 miliard korun) pomoci pro Jemen, což je asi polovina částky potřebné pro letošní rok.
Al-Káida si mne ruce, separatisté vystrkují růžky
K posílení moci využívá chaosu v zemi jemenská odnož al-Káidy, která je jednou z nejaktivnějších v rámci teroristické sítě. Daří se jí zejména v odlehlých jižních regionech. V Jemenu ale působí i třeba Islámský stát.
V posledních letech se navíc v zemi obnovují separatistické nálady. Jižní Jemen se spojil se Severním v roce 1990. Separatisté v následné občanské válce v roce 1994 prohráli. Zastánci odtržení jihu Jemenu viní Hádího a vládu, že ani za dva roky po vytlačení šíitů nedokážou Adenu zajistit fungující služby.
