Atény - Řečtí archeologové poprvé ukázali fotografie obří hrobky, která by mohla patřit Alexandru Makedonskému. Víc než dva tisíce let starou pohřební mohylu objevili na severu země, asi 100 kilometrů od Soluně. Obklopuje ji vysoká mramorová zeď, což svědčí o významné osobnosti. Na místo nálezu se přijel podívat dokonce řecký premiér Antonis Samaras. Alexandr Veliký, jeden z největších vojevůdců v dějinách, zemřel roku 323 před naším letopočtem.
Hrobku ve tvaru pyramidy chrání tři metry vysoká mramorová zeď. Její vchod stráží dvě vyřezávané sfingy a stěny uvnitř mohyly zdobí fresky. Premiér označil nález za „mimořádně důležitý“.
Místo posledního odpočinku Alexandra Velikého hledali už antičtí historikové. Dodnes se neví, kde se ostatky slavného vojevůdce nacházejí. Teprve další výzkum odhalí, kdo je v této hrobce nedaleko starověkého města Amfipolis skutečně pohřben. Mohl by to být někdo z Alexandrovy rodiny. Hrob není porušený ani vyrabovaný. Archeologické práce zde mají pokračovat i v následujících měsících. Výzkum na této lokalitě trvá již rok.
Alexandr Makedonský zemřel v roce 323 před naším letopočtem v Babylónu. Jeho ostatky byly nejspíš převezeny do mauzolea na území Egypta, po hrobce se však slehla zem a přesné místo posledního odpočinku panovníka je stále zahaleno tajemstvím.
Amatérští i profesionální archeologové v posledních desetiletích například našli „zaručené“ doklady, že Alexandr byl pohřben v egyptské Alexandrii, v oáze Siva poblíž libyjské hranice, v Uzbekistánu nebo dokonce na severu Austrálie.
