OBRAZEM: Fukušima po pěti letech. Následky zvýšené radiace se objevují dodnes

Japonci si připomínají pět let od ničivého zemětřesení a havárie jaderné elektrárny Fukušima. Podle poslední studie se v zasažené oblasti výrazně zvýšil u mladistvých a dětí výskyt rakoviny štítné žlázy.

Zemětřesení o síle 9 stupňů Richterovy škály zasáhlo 11. března 2011 severovýchod Japonska. Ohnisko se nacházelo v oceánu a vyvolalo místy několikametrovou vlnu tsunami, která zničila stovky kilometrů pobřeží a také poškodila tři jaderné elektrárny. V jedné z nich – Fukušimě I – došlo ve třech reaktorech k explozím a následným požárům. Kvůli tragédii úřady nařídily evakuaci více než 200 tisíc lidí.

Lidé zpátky nechtějí

V evakuované zóně je celkem 12 měst, každé mělo před neštěstím několik tisíc obyvatel. Dnes z nich jsou města duchů, kde nikdo nežije. Do dvacetikilometrové zóny kolem elektrárny se nesmí vůbec. Úřady zhruba před půl rokem umožnily lidem návrat jen do jednoho ze zasažených měst – Narahu.

„Problémem je, že o návrat nikdo nestojí. Vrátilo se jen asi 13 procent starousedlíků, vesměs starších lidí přes 60 let. Mladé rodiny s dětmi tam žít odmítají. Většina z nich se bojí, nechtějí ohrozit děti,“ tvrdí zpravodajka České televize Barbora Šámalová.

Problémem je i to, že v oblasti není práce. Kolem Fukušimy žilo hodně zemědělců, kteří se starali o rýžová pole a chovali dobytek. Veškerá půda je teď ale zamořená a nesmí se na ní nic pěstovat.

Tokio prohlašuje, že oblast už je bezpečná

Japonská vláda ale chce co nejrychleji otevřít řadu zatím uzavřených oblastí. „Snažíme se co nejrychleji zlepšit v postižené oblasti životní prostředí tak, abychom v březnu příštího roku mohli zrušit evakuaci ve všech oblastech – s výjimkou Fukušimy a těch nejhůře postižených míst,“ vysvětluje japonský premiér Šinzó Abé. Současně ale připouští, že to bude vyžadovat velké investice do odstranění trosek, dekontaminace a obnovení infrastruktury.

Vláda může spěchat i proto, že se jí ukončení evakuace finančně vyplatí. Lidem, kteří se museli odstěhovat, totiž vyplácí kompenzace a výdaje za náhradní bydlení. Po otevření oblastí už tyto částky hradit nebude, ať už se lidé rozhodnou do původních domovů vrátit, nebo ne.

obrázek
Zdroj: ČT24

Jaká je úroveň radiace?

Japonská vláda se zdráhá zveřejnit jasné číslo, které by potvrdilo úroveň radiace v zasažených oblastech. Žádný konkrétní údaj neprozradili ani štábu České televize zástupci radnice ve města Naraha. Podle nich je situace lepší než po havárii, v některých místech je ale radiace stále silnější. „Stejní úředníci pak sami v oblasti nežijí, bydlí s rodinou 80 kilometrů daleko a do práce dojíždějí,“ poznamenává zpravodajka České televize Barbora Šámalová.

Štáb ČT pak měřil radiaci vlastním dozimetrem ve městě Tomioka v uzavřené zóně kolem elektrárny Fukušima - v části, kde ještě nezačala dekontaminace. Výsledkem byla úroveň skoro 3 micro Sv/h, což je desetkrát víc, než japonská vláda vyhlásila jako cíl pro bezpečný návrat domů.

Fukušima zabíjí dodnes

Po celém Japonsku je podle studií v důsledku havárie ve Fukušimě vystaveno riziku onkologických onemocnění až 66 tisíc lidí. Dvě nevládní organizace v zemi navíc zveřejnily výzkum, podle kterého se kolem Fukušimy mnohanásobně zvýšil výskyt rakoviny štítné žlázy u dětí a lidí mladších 18 let.

I když nejsou přímé důkazy o souvislosti mezi havárií a tímto onemocněním, tak lékaři upozorňují, že stejná situace byla ve střední a východní Evropě po havárii v Černobylu.

Japonsko se vrací k jaderné elektřině

Po havárii ve Fukušimě Japonsko vyřadilo z provozu všechny jaderné reaktory. Teď se ale k tomuto zdroji energie vrací. Už loni zprovoznilo dvě jaderné elektrárny a má plán na restart jaderné energetiky, i když ne v původním rozsahu. Fungovat by mělo zhruba 30 procent původního počtu elektráren.

Veřejnost s tím ale podle výzkumů nesouhlasí. Například v oblasti Kjóta vydal soud dokonce příkaz k zastavení provozu jaderné elektrárny právě kvůli obavám lidí o bezpečnost. Jádro odmítají podle studií hlavně starší lidé, většina z nich kvůli tragédiím v Hirošimě a Nagasaki. Mladší lidé jsou pragmatičtější a uvědomují si potřebu energetické bezpečnosti.