Obamových sto dnů přineslo vlídnější tvář světu

Washington - Americký prezident Barack Obama bude ve středu stý den ve funkci. Jeho první kroky v úřadu byly spojené především s řešením ekonomické krize, dostalo se ale i na plnění volebních slibů v podobě plánů na uzavření sporné věznice Guantánamo, stažení Američanů z Iráku a posílení jednotek v Afghánistánu. Dal najevo, že USA pod jeho vedením budou více spolupracovat při ochraně životního prostředí.

Čechům a Polákům řekl, že pokud Teherán prokazatelně ustoupí od svého údajného jaderného vojenského programu, nebudou možná radar v Čechách a základna s raketami v Polsku nezbytné. Z Hradčanského náměstí v Praze slíbil, že USA sníží svůj jaderný arzenál, začnou nová jednání s Ruskem a po více než deseti letech odkladů podepíší smlouvu o úplném zákazu jaderných zkoušek.

Obama polevuje v protiteroristickém tažení

Podle amerických médií přinesl Obama do globální diplomacie vřelejší tón. Snaží se napravit vztahy s muslimským světem a uvolnit půl století trvající napětí s komunistickou Kubou. Zatím ale není jasné, zda Obamova snaha dávat přednost jednání před konfrontací přinese diplomatický průlom, nebo ji budou předáci těchto zemí interpretovat jako slabost. Domácí opozice už se dává slyšet, že Obama polevuje v protiteroristickém tažení. I někteří Obamovi spolupracovníci vidí jen malé šance k zastavení postupu islámského radikalismu v Pákistánu nebo k rozdrcení Talibanu a al-Káidy v Afghánistánu.

Za největší Obamův úspěch se v USA považuje rychlé prosazení plánu na hospodářské oživení v hodnotě 787 miliard dolarů. Navzdory slibům, že dostane státní výdaje pod kontrolu, ale jeho rozpočet 3,55 bilionu dolarů vyžene deficit do rekordní výše 1,8 bilionu a během deseti let zdvojnásobí státní dluh. Obamovy oživovací snahy počítají s daňovými škrty pro střední třídu, s rozšířením zdravotní péče a zkvalitněním školství, s obnovou infrastruktury a s rozvojem obnovitelných zdrojů energie. Prezident oznámil také plán v hodnotě 275 miliard dolarů na pomoc majitelům zadlužených nemovitostí před vyvlastněním a stomiliardový plán na záchranu bank. Ještě před Obamovým příchodem schválil Kongres na stejný účel 700 miliard dolarů.

Prezident se zatím neshoduje s republikány

Prezident začal také stavět základy zdravotní reformy a zákonodárství pro boj s globálním oteplováním. Plán na omezení skleníkových plynů, stejně jako reforma zdravotní péče, má ale v Kongresu daleko ke schválení a u obou projektů se čeká lítý parlamentní boj. Navzdory volebním slibům se Obamovi zatím nedaří nalézt na politické scéně shodu s opozičními republikány. Z průzkumů vyplývá, že Američané jsou po příchodu Obamy více rozděleni podle stranického dresu, než to bylo za Bushe.

Za prvních sto dnů Obama podepsal více prezidentských výnosů, memorand a proklamací než jeho předchůdci od dob Franklina Roosevelta. Strávil také nejvíce času v zahraničí ze všech dosavadních prezidentů. Američanům se zjevně nový prezident stále líbí. S jeho prací je spokojeno za první tři měsíce v průměru 63 procent občanů. Velkou oblibu má i nová první dáma Michelle Obamová, která se stala novou americkou módní ikonou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jsme nezávislí a zbraně z USA jsou dány zákonem, reaguje Tchaj-wan na Trumpa

Tchaj-wan je nezávislá země a dodávky zbraní z USA jsou ukotveny v americkém právu a slouží jako společný odstrašující prostředek vůči hrozbám v regionu, uvedla vláda v Tchaj-peji. Učinila tak ve zjevné reakci na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten po návštěvě Číny ostrov varoval před vyhlášením nezávislosti, které by mohlo podnítit válku s Pekingem, a podotkl, že se dosud nerozhodl o dalším prodeji amerických zbraní Tchaj-peji.
před 37 mminutami

Trump: Americké a nigerijské síly zabily druhého nejvýše postaveného velitele IS na světě

Americké síly ve spolupráci s nigerijskými ozbrojenými složkami v Nigérii usmrtily tamního velitele teroristické organizace Islámský stát (IS) Abú Bilala al-Minúkího. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump. Podle něj jde o druhého nejvýše postaveného velitele IS na světě.
06:28Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael při útoku v Libanonu zabil šest lidí a dalších 22 zranil, uvedla média

Izraelský útok na centrum civilní obrany v jižním Libanonu zabil nejméně šest lidí, z toho tři zdravotníky. Dalších 22 lidí utrpělo zranění. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na libanonskou státní tiskovou agenturu. Izrael a Libanon se v pátek podle Washingtonu dohodly na prodloužení příměří o 45 dní. Izrael v dubnu rozšířil pozemní invazi do jižního Libanonu, od oznámení příměří 16. dubna boje pokračovaly, i když v nižší intenzitě.
00:14Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Izrael udeřil v Gaze. Tvrdí, že na šéfa ozbrojeného křídla Hamásu

Izrael uvedl, že v pátek provedl v Gaze úder zacílený na šéfa ozbrojeného křídla teroristické skupiny Hamás, kterého označil za strůjce útoku ze 7. října 2023, po němž následovalo dva roky trvající izraelské tažení v Pásmu Gazy. Hamás neodpověděl na žádost agentury Reuters o komentář ohledně Izzadína Haddáda, který se stal lídrem vojenského křídla po smrti Muhammada Sinvára, jehož izraelská armáda zabila při úderu loni v květnu.
před 12 hhodinami

USA podle Reuters nepošlou do Polska nové vojáky. Podle Varšavy jde o Německo

Spojené státy zrušily záměr dočasně vyslat do Polska čtyři tisíce vojáků ze základen v USA, píše Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Rozhodnutí přichází dva týdny poté, co Pentagon oznámil stažení pěti tisíc vojáků z Německa. Překvapivý krok podle Reuters vyvolává otázky ohledně očekávaného snížení americké vojenské přítomnosti v Evropě. Pentagon raději zrušil chystané vyslání dalších vojáků do Polska a Německa, než aby stáhl již rozmístěné jednotky, vysvětlují nejmenovaní američtí představitelé podle agentury AP. Polští představitelé ujišťují, že rozhodnutí se nedotkne bezpečnosti Polska.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
před 12 hhodinami

USA oznámily prodloužení příměří mezi Libanonem a Izraelem o 45 dní

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří o 45 dní, oznámil v pátek po jednáních ve Washingtonu mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tommy Pigott. Jde o příměří, které americký prezident Donald Trump oznámil 16. dubna, informovala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

V Kongu oznámili epidemii eboly. První případ hlásí i Uganda

Na severovýchodě Demokratické republiky Kongo v provincii Ituri propukla epidemie eboly, oznámilo na síti X africké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Ohlášeno bylo 65 mrtvých a bezmála 250 případů s podezřením na nákazu virem. Agentura Reuters pak večer oznámila, že ohnisko nemoci v pátek potvrdila i sousední Uganda. Ta zatím eviduje jednoho nakaženého, který zemřel.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...