Německá kancléřka Angela Merkelová chce udělat maximum pro úspěšnou spolupráci s Donaldem Trumpem. Uvedla to po jednání s dosluhujícím americkým prezidentem Barackem Obamou. Ten ocenil její politické schopnosti a zdůraznil, že si nemohl na mezinárodní scéně přát spolehlivější partnerku. Na Trumpa apeloval, aby se postavil Rusku, pokud bude porušovat mezinárodní normy.
Merkelová poděkovala Obamovi za úzkou spolupráci a spolehlivost v posledních osmi letech a ocenila, že si vybral Berlín k poslední návštěvě Evropy. Maximálně vycházet se bude snažit i s jeho nástupcem Trumpem.
„Vznětlivých mužů máme v mezinárodní politice hodně, a myslím, že Merkelová v uplynulé dekádě dokázala, že s nimi umí zacházet,“ okomentovala to historička Jessica Gienow-Hechtová.
Obama uvedl, že je opatrně optimistický – Trump podle něj postupně přejde z režimu kampaně do režimu vlády. Myslí si, že mu k tomu pomůže i tíha úřadu amerického prezidenta.
Oba mocní politici se shodli na potřebě pokračovat v úzkých vztazích mezi USA a Berlínem, ale i mezi Washingtonem a Unií. Kancléřka připustila, že evropské státy včetně Německa budou muset zvyšovat výdaje na obranu.
Trump v prezidentské kampani zdůrazňoval, že spojenci musí plnit své závazky a nespoléhat do budoucna na štědrost USA. Americký prezident ale v Německu uvedl, že ho uklidnila Trumpova slova o tom, že „NATO je závazek, který se nemění“.
Obama o Merkelové řekl, že to byla „mimořádná partnerka“ a ocenil ji jako velmi schopnou političku. Hovořili spolu mimo jiné o ukrajinské krizi – americký prezident zdůrazňoval, že protiruské sankce musí zůstat zachovány, dokud nebudou plně implementovány minské mírové dohody.
Obama doufá, že se Trump Rusku v případě potřeby postaví
Končící prezident by si přál, aby Trump zaujal podobně konstruktivní přístup k Rusku a hledal možnost spolupráce s Moskvou tam, kde se zájmy obou států prolínají, a že se jí naopak postaví v případě, kdy to bude nutné – tedy když se Rusko odchýlí od západních hodnot a mezinárodních norem.
„Je v našem zájmu pracovat s Ruskem, abychom vyřešili velké problémy po celém světě,“ konstatoval Obama.
Obama také připomněl, že Rusové podle Washingtonu uskutečnili kybernetický útok na americké instituce včetně ústředí Demokratické strany a varoval před „kybernetickým řinčením zbraněmi“.
Politici spolu hovořili rovněž o konfliktu v Sýrii a boji s Islámským státem. „Bylo by naivní očekávat, že Rusko nebo syrský prezident Bašár Asad otočí o 180 stupňů, ale Spojené státy a jejich spojenci se nadále budou snažit přispět ke změnám, které by ukončily smrtící syrskou krizi,“ řekl Obama.
Pokud jde o brexit, končící šéf Bílého domu doufá, že proces britského odchodu proběhne „hladce a transparentně“. Oba politici důrazně hájili globalizaci. Obama mluvil také o obchodní dohodě TTIP mezi EU a USA, přičemž podotkl, že vyjednávání nekončí a „komunikační kanály přetrvávají“. Merkelová k tomu řekla, že je přesvědčena, že se obě strany jednoho dne vrátí k jednacímu stolu.
Vztahy mezi Washingtonem a Berlínem nebyly vždy růžové
Americko-německé partnerství přitom zažilo i turbulentní fáze. Skandál americké NSA, která kancléřku odposlouchávala, nebo nesouhlas Berlína s bombardováním Libye či odpouštěním dluhů Řekům.
„Myslím, že tohle byla největší puklina – politika úspor. Tedy myšlenka, že se šetřením dostanete z dluhové krize a přitom zapomínate, že to předtím vlastně byla bankovní krize,“ podotkl politolog Boris Vormann.
Poslední návštěvu Obamy v Berlíně ale už neprovází takové emoce jako tu první před osmi lety. Tehdy ještě jako senátor do těchto míst přilákal 200 tisíc lidí.
