Obama: USA podpoří jednání vedoucí ke vzniku Palestiny

Ramalláh - USA jsou připraveny podpořit jednání, která povedou k vytvoření Palestiny. Prohlásil to Barack Obama, který jednal v Ramalláhu za zavřenými dveřmi s předsedou samosprávy Mahmúdem Abbásem o možnosti obnovit izraelsko-palestinské mírové rozhovory. Od návštěvy se zásadní průlom v mírových rozhovorech nečekal, americký prezident sám řekl, že přijíždí spíše konzultovat. V Ramalláhu tak zněly spíš obvyklé fráze, Obamovu návštěvu provázely i demonstrace.

„Stále podporujeme řešení v podobě dvou států - Palestiny a Izraele. Budeme západnímu břehu dále pomáhat, je to investice do míru,“ řekl Obama s tím, že úsilí o uzavření míru nelze vzdát. Ramalláh viděl před pěti lety a překvapilo ho, jak se teď změnil k lepšímu. Řekl také, že se samosprávě podařilo vybudovat státní instituce a že si je jist, že Palestinci budou schopni vlastní stát řídit. Obě strany prý musí vybudovat důvěru a USA jsou připraveny splnit svůj úkol. Ministr zahraničí John Kerry prý tomu bude věnovat čas i energii.

Barack Obama o vzniku palestinského státu:

„Jediným způsobem, jak dosáhnout tohoto cíle, je pomocí přímých jednání mezi Izraelem a Palestinou. K trvale udržitelnému řešení nevede žádná zkratka.“

Abbás prohlásil, že stát nemůže být vytvořen prostřednictvím násilí, okupace, budování osad a zatýkání. Popisoval tak situaci Palestinců na západním břehu Jordánu a izraelskou politiku na něm. Palestinci si podle něj přejí mít stát v hranicích, které existovaly do války v roce 1967. Počítá v to pásmo Gazy, západní břeh a východní Jeruzalém. Na posledních dvou nyní žije půl milionu Izraelců. Obama řekl, že při středečním setkání vysvětlil izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi, že budování osad nepovažuje za konstruktivní a že to nepomůže dosáhnout míru.

Barack Obama a Mahmúd Abbás
Zdroj: Pablo Martinez Monsivais/ČTK/AP

Izraelsko-palestinská mírová jednání po téměř celou dobu Obamova prvního prezidentského mandátu stagnovala a Palestinci mu vytýkají, že nevyvíjí na Izrael větší tlak k jejich oživení. V Obamově delegaci je také ministr zahraničí Kerry, který sice v pátek s prezidentem odletí z Izraele do Jordánska, ale o víkendu se má do Izraele vrátit a jednat o konkrétních krocích pro obnovu mírových jednání.

Obamovu návštěvu provázely i protesty

Palestinci se k Obamově návštěvě stavěli od začátku spíše skepticky. „Obama podporuje izraelské plány mnohem víc než ty palestinské, proto ho nevítáme a nemáme z jeho návštěvy radost,“ říká obyvatel Ramalláhu Saíd Jásir. „Amerika má vyjednávat mír. Je to světová velmoc. Měla by vyvinout na Izrael tlak, aby Palestincům přiznal jejich práva,“ dodává Abú Ahmad Husajn.

Přes velká bezpečnostní opatření proti návštěvě protestovalo v Ramalláhu asi 150 lidí. Rukama naznačovali vrtulníku, v němž Obama přilétal, aby se obrátil zpět. Palestinci jsou přesvědčeni, že USA stojí v izraelsko-palestinském konfliktu na straně Izraele. Zklamání také vzbudilo to, že se Obama vyhnul návštěvě hrobu Abbásova předchůdce Jásira Arafata.

Palestinci v Gaze protestují proti návštěvě Baracka Obamy
Zdroj: ČTK/AP/Adel Hana

Podle New York Times je Abbás připraven k ústupkům

List The New York Times dnes napsal, že Abbás je připraven k ústupku v otázce osad. Bude mu prý stačit, jestliže se izraelský premiér Benjamin Netanjahu zaváže ke zmrazení výstavby v těchto sídlištích soukromě, nikoli veřejně. Bude ale také žádat, aby Obama Netanjahua přiměl k tomu, aby se v mírových rozhovorech jednalo o budoucí Palestině v hranicích známých před válkou v roce 1967. Osady však stojí za touto linií, na západním břehu Jordánu.

John Kerry, Barack Obama a Šimon Peres
Zdroj: Pablo Martinez Monsivais/ČTK/AP

Abbás podle amerického listu upozorňuje na to, že Izrael osadami tuto hranici neustále posunuje směrem na východ. Palestinci jsou připraveni dohodnout se na územních náhradách za ty z osad, které leží na hranici a které chce Izrael anektovat. Netanjahu sice nabízí obnovu jednání, pozastavených od roku 2010, ale bez podmínek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
včeraAktualizovánopřed 54 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 2 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 6 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...