Obama ukončil evropskou cestu a nečekaně navštívil Irák

Ankara/Bagdád - Americký prezident Barack Obama dnes v poledne ukončil náročnou evropskou cestu a přiletěl na nečekanou krátkou návštěvu Iráku. Během ní se setkal s americkými vojáky, plánovanou cestu vrtulníkem za iráckými politickými lídry ale musel kvůli špatným povětrnostním podmínkám zrušit. Na základnu za ním přicestoval irácký premiér Núrí Málikí, s prezidentem Obama mluvil telefonicky. Jde o jeho první cestu do Iráku v prezidentské funkci, zemi navštívil naposledy během předvolební kampaně loni v listopadu. Večer Obama odletěl do Washingtonu.

Cílem prezidentovy nečekané návštěvy bylo podle Bílého domu „strávit čas s muži a ženami, kteří Americe v Iráku čestně slouží“. Obama zavítal na hlavní americkou vojenskou základnu v Iráku Camp Victory. V projevu k vojákům řekl, že příštích 18 měsíců bude pro jejich misi rozhodujících. „Budete pro nás klíčoví, abychom byli schopni se ujistit, že Irák je stabilní, že to není bezpečný přístav pro teroristy a že můžeme začít stahovat své chlapce domů,“ řekl prezident. Vyjádřil se také pochvalně o politickém pokroku v Iráku.

Obama: USA nemají vůči Iráku územní požadavky

S Málikím se Obama setkal v paláci Fao bývalého iráckého prezidenta Saddáma Husajna v areálu základny. Málikí vyzval mezinárodní společnosti a firmy, aby se vrátily do Iráku a investovaly v něm. To jim prý umožňuje zlepšená bezpečnostní situace, díky níž je Irák stabilnější zemí.

Obama Málikího ujistil, že si Spojené státy nečiní žádné nároky na irácké území ani na surovinové zdroje a že odchod amerických jednotek z Iráku se uskuteční v dohodnutých termínech. Americký kontingent zhruba 142 tisíc vojáků se má do konce srpna 2010 snížit na 35 tisíc až 50 tisíc mužů a všechny americké síly budou staženy do 31. prosince 2011.

Poslední etapou Obamova „evropského turné“ bylo Turecko 

V Turecku, které bylo poslední etapou prezidentova osmidenního evropského turné, se dnes Obama sešel s místními duchovními vůdci a vyjádřil naději, že mírový proces na Blízkém východě může být úspěšný. Informace, že mu v zemi půlměsíce hrozil atentát, se nakonec nepotvrdily. Během osmi dnů vedle Istanbulu a Prahy zavítal také do Londýna na summit států G20 a zúčastnil se vrcholné schůzky NATO ve Štrasburku a Kehlu.

Atentát prezidentovi nehrozil 

Vláda v Ankaře dnes dementovala informace médií, že se šéfa Bílého domu během návštěvy chystal zabít muž syrského původu. Policie sice jednoho podezřelého zadržela, krátce nato ho však propustila. Šlo o duševně narušeného člověka. Na zajištění Obamovy bezpečnosti nasadily turecké úřady kolem devítí tisíc policistů.

Americký prezident se dnes v Istanbulu sešel s duchovními vůdci, s tureckým premiérem Recepem Tayyipem Erdoganem také navštívil Modrou mešitu a chrám Hagia Sofia. Poté diskutoval se studenty o potřebě co nejdříve přijmout novou celosvětovou klimatickou dohodu a slíbil jim otevřít novou kapitolu americké politiky. Zároveň vyslovil naději, že mírový proces na Blízkém východě může být úspěšný, Izraelci a Palestinci ale musí přistoupit na kompromisy. V diskusi se vyslovil pro co nejrychlejší schválení nástupce Kjótského protokolu o omezení vypouštění skleníkových plynů.

Právě postoj ke klimatickým změnám nebo válce v Iráku označil nynější americký prezident za některé z podstatných rozdílů mezi svojí vládou a Bushovou administrativou. Změnit tak velký národ, jako jsou Američané, mu prý ale zabere určitý čas. Zároveň přislíbil otevřít novou kapitolu vztahů mezi USA a ostatními státy, především muslimskými.

Už včera prohlásil v tureckém parlamentu, že Spojené státy nejsou ve válce s islámem. Dnes znovu zopakoval svoji podporu vstupu Turecka do EU a připustil, že se v této otázce rozchází s některými spojenci, například s Francií. „Prezident Sarkozy je dobrý přítel a dobrý spojenec. I přátelé mohou mít někdy různý názor, jako v tomto případě,“ poznamenal Obama.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny.
před 4 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 6 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...