Jeruzalém – Poprvé ve funkci amerického prezidenta přiletěl do Izraele Barack Obama. Hlavním bodem oficiální návštěvy jednoho z nejbližších spojenců Washingtonu má být prezidentův čtvrteční projev v jeruzalémském mezinárodním kongresovém centru. Během třídenní cesty zavítá Obama také na palestinská území.
Letadlo s Barackem Obamou přistálo na mezinárodním letišti v Tel Avivu před polednem. Na letišti ho přivítal izraelský premiér Benjamin Netanjahu: „Uvidíte Izrael minulý, současný a budoucí, setkáte se s jedním z nejkreativnějších národů světa i s jeho mladými lidmi.“ Žertem pak pozval Obamu do kavárny, prý by tam mohli vyrazit inkognito s knírem, aby americký prezident poznal Izrael také z neoficiální stránky.
Hned na letišti Obama zdůraznil, že cesta do Izraele je první zahraniční cestou jeho druhého mandátu a že to není náhoda, protože Izrael si letos připomene 65. výročí svého vzniku. Přímo na letišti si Obama prohlédl protiraketový systém Železná klenba, na jehož instalaci se USA finančně podílejí. Z letiště dopravil šéfa Bílého domu vrtulník do sídla izraelského prezidenta Šimona Perese; Obamu čeká i jednání s Netanjahuem.
Barack Obama:
„Je mi ctí být tady v době, kdy se připravujete na oslavy 65. výročí svobodného a nezávislého státu Izrael. A vím, že vkročením na tuto zemi jsem vstoupil na historickou půdu židovského lidu.“
Velká očekávání ani nadšení Obamovu návštěvu neprovázejí. Mezi pravicově zaměřenými izraelskými komentátory převažuje přesvědčení, že prezident stojí v izraelsko-palestinském konfliktu na straně Palestinců a že se na rozdíl od svých předchůdců netají kritikou izraelské politiky.
Trvalý mír mezi Izraelci a Palestinci byl na začátku Obamova prvního funkčního období jednou z priorit jeho zahraniční politiky, naplnit se ji však ani zdaleka nepodařilo. Spojenými státy zprostředkované mírové rozhovory ztroskotaly v roce 2010 - jen několik týdnů poté, co začaly.
Program návštěvy prezidenta Obamy v Izraeli:
Ve středu po oficiálním přijetí v rezidenci prezidenta Šimona Perese se Obama pokloní u hrobu Theodora Herzla i bývalého premiéra Jicchaka Rabina, který se v roce 1995 stal obětí atentátu. Ve čtvrtek ráno se Obama v Ramalláhu setká s předsedou palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem a navštíví také baziliku Narození Páně v Betlémě. Odpoledne bude jednat v rezidenci premiéra Benjamina Netanjahua o Íránu a Sýrii, následuje prohlídka pamětihodností a projev v kongresovém centru, na nějž se mají dostavit hlavně studenti. Čtvrteční večerní program zahrnuje gala večeři, na niž prý Obama osobně pozval izraelskou královnu krásy Jitjiš Ajnavovou. V pátek Izraelci Obamovi ukážou technologii raketové obrany, kterou budují s americkou finanční pomocí. Po poledni Obama odletí na další část své cesty do Jordánska.
Obama byl v Izraeli v roce 2008 v době kampaně před prvním zvolením. O rok později už ve funkci prezidenta přednesl v Káhiře projev o začátku nových vztahů s muslimským světem. Sdělil v něm tehdy jasně, že USA nebudou nikdy považovat za legální osady, jež Izrael staví na území zabraném za arabsko-izraelské války v roce 1967, tedy i na západním břehu Jordánu. Netanjahuova vláda ale v osadách dál staví, i když tyto vesnice stojí na území, kde má v budoucnu vzniknout palestinský stát. Izrael navíc Washingtonu uštědřil řádný diplomatický políček, když během březnové návštěvy viceprezidenta Joea Bidena zveřejnil plány na výstavbu dalších nových bytů. Tehdy se dokonce hovořilo o největší krizi ve vztazích obou zemí za více než 30 let.
Dalším sporným bodem ve vztazích obou spojenců se staly hranice budoucí samostatné Palestiny. Obama v květnu 2011 jako první americký prezident otevřeně podpořil vznik palestinského státu v hranicích z roku 1967. Tel Aviv to odmítá jako nepřijatelné, takové hranice by prý nebyl schopen ubránit. Komunikaci mezi USA a Izraelem v posledních letech neusnadnily ani chladné osobní vztahy mezi Obamou a premiérem Netanjahuem, který má blíže k americkým republikánům.
Navzdory kritickým hlasům zůstává bezpečnostní svazek obou zemí pevný. Spojené státy poskytují Izraeli každoročně vojenskou pomoc ve výši kolem tří miliard dolarů a finančně podporují i systém protivzdušné obrany Iron Dome, určený zejména proti raketám z pásma Gazy. Podobné cíle mají i ve vztahu k Íránu, který podle Západu usiluje o jaderné zbraně. I když Obama upřednostňuje diplomacii, předem nevylučuje žádnou alternativu, jak Teheránu v jejich získání zabránit. Tel Aviv opakovaně naznačil, že uvažuje také o preventivním útoku.
