Obama na jaderném summitu prohlásil, že USA zveřejní zásoby obohaceného uranu

4 minuty
Události k jadernému summitu ve Washingtonu
Zdroj: ČT24

Americký prezident Barack Obama na summitu o jaderné bezpečnosti prohlásil, že Spojené státy zveřejní své zásoby vysoce obohaceného uranu a budou se snažit je postupně redukovat. Informoval o tom zpravodaj ČT Martin Jonáš. Podobné kroky se čekají i od dalších států. Summitu ve Washingtonu se účastní několik desítek hlav států a premiérů včetně předsedy české vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD).

Světu se podle Obamy výrazně podařilo snížit riziko spojené s jadernými zbraněmi, hrozba jejich zneužití teroristy ale podle něj stále existuje. Americký prezident nemá pochyb o tom, že pokud by se k jadernému materiálu dostal Islámský stát, neváhal by ho použít k zabití co největšího množství lidí. Taková tragédie by podle něj změnila svět. 

Radikálové z Islámského státu se ale podle Obamy dostali pod tlak v Iráku i v Sýrii, což je citelně zasáhne i všude jinde po světě. Islamisté podle něj ztrácejí dobytá území, ropná pole a rovněž morálka mezi bojovníky upadá.

Washingtonský summit zahájila večeře. Hlavním chodem byly obavy z terorismu

Obavy o jadernou bezpečnost se projevily už na večeři, která zahájila summit ve Washingtonu. „Je poměrně silná obava z toho, že existují rizika v některých zemích, kde by se teroristé mohli dostat k jadernému materiálu, a byl kladen důraz na to, aby se zvýšila bezpečnostní opatření, například pokud jde o jaderné elektrárny,“ uvedl Bohuslav Sobotka.

Při večeři se diskuse stočila i k nedávným teroristickým útokům v Bruselu a blízkovýchodním konfliktům. „Hodně se dotýkala také situace, která je dneska v Sýrii, na Blízkém východě obecně, v těch oblastech, kde existuje teroristická infrastruktura,“ dodal český premiér. 

3 minuty
Summit zahájila večeře a dvoustranná jednání
Zdroj: ČT24

Čína a USA budou přísněji dohlížet na jaderný materiál

Státníci při večeři navázali na dvoustranné jednání prezidentů Spojených států a Číny Baracka Obamy a Si Ťin-pchinga. I oni se zabývali hrozbou, že teroristům padnou do rukou jaderné zbraně nebo materiály potřebné k jejich výrobě. Dohodli se také na společném úsilí zabránit tajnému přepravování jaderného materiálu.

„Podařilo se nám dosáhnout otevřeného a efektivního způsobu komunikace a spolupráce s prezidentem Si Ťin-pchingem. Snažíme se prohloubit spolupráci mezi našimi zeměmi a umenšit naše vzájemné rozdíly,“ řekl Barack Obama.

Český ministerský předseda Bohuslav Sobotka na summitu nabídl ostatním zemím pomoc českých expertů při repatriaci jaderného paliva do země jeho původu. Česko má podle něj v oblasti výjimečné know-how, které může nabídnout. Na programu, který vedl ke snížení počtu zemí s vysoce obohaceným uranem, se již dříve podílel Ústav jaderného výzkumu v Řeži.

KLDR patrně reagovala na summit balistickou střelou

Zvlášť se americký prezident sešel i se zástupci Japonska a Jižní Koreje, zabývali se především severokorejským jaderným programem. Sama Severní Korea podle jihokorejských médií navíc v noci testovala u východního pobřeží balistickou střelu.

Podle expertů to ale není nic výjimečného. Koreanista Jaromír Chlada – byť podotkl, že informace zatím není potvrzená – upozornil, že by to nebylo poprvé, „kdy Severní Korea reaguje na takové setkání podobným způsobem“. Současně však podotkl, že může jít také o reakci na jiné události. „Spíše teď řeší společné cvičení amerických a jihokorejských sil na Korejském poloostrově,“ uvedl Jaromír Chlada.

Politický geograf Michael Romancov potom označil test balistické střely za „typický způsob, jak se (severokorejské špičky) chovají ke světu. Když je svět nebo sousedé vyzývají ‚staňte se normální zemí‘, oni odpoví tímto způsobem,“ uvedl.

Erdogan jednal s evropskými politiky, nečekaně i s Obamou

Již před večeří hovořil Bohuslav Sobotka s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem a některými dalšími evropskými politiky o migrační krizi. „Měl jsem možnost krátce mluvit s panem Erdoganem o tom, že je skutečně velmi důležité, aby se podařilo naplnit ten akční plán, který je mezi Evropskou unií a Tureckem,“ podotkl premiér.

S Erdoganem se nečekaně sešel i Barack Obama. I on se zajímal o evropskou migrační krizi a zdůraznil potřebu naplnit akční plán Bruselu a Ankary. Především mu ale šlo o boj proti tzv. Islámskému státu. „Prezidenti mluvili o dalším postupu v naší společné snaze o oslabení a zničení ISIL,“ uvedl Bílý dům. Turecký prezident se původně měl sejít pouze s americkým viceprezidentem Joem Bidenem. Obama dal podle médií ochotou k neplánované schůzce najevo, že partnerství s Tureckem považuje za důležitější než rozpory, jež obě země mají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěJen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Právě jeho úsilí připojit ostrov ke Spojeným státům ovlivnilo atmosféru na konferenci. Pozornost přilákala i početná a personálně silná americká delegace. Oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili a pravděpodobně nepřijede ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, zatímco se Trump na sociálních sítích strefuje do dalších evropských lídrů.
13:19AktualizovánoPrávě teď

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 10 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 19 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 38 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...