Budapešť - O maďarské občanství už požádalo na 90 000 etnických Maďarů žijících v zahraničí a několik tisíc žádostí už bylo schváleno. Prohlásil to náměstek maďarského ministra zahraničí Zsolt Németh u příležitosti Dne národní sounáležitosti, kterým si Maďarsko připomíná podpis Trianonské mírové smlouvy, kterou velká část Maďarů považuje za národní tragédii. U příležitosti svátku se podle maďarské tiskové agentury MTI také konaly demonstrace odsuzující smlouvu, jež po první světové válce nově upravila hranice Maďarska.
V zemích sousedících s Maďarskem žije asi 2,5 milionu etnických Maďarů, většina z nich v Rumunsku. Podle zákona, který platí od loňského roku, mohou na základě etnického původu a znalosti maďarštiny žádat ve zjednodušeném řízení o maďarské občanství.
Zákon se setkal s kritickou odezvou především na Slovensku, kde žije přes půl milionu etnických Maďarů. Bratislava odpověděla vlastním „protizákonem“, na jehož základě občané po získaní občanství jiného státu až na výjimky přijdou o slovenskou státní příslušnost.
U příležitosti Dne národní sounáležitosti, který se poprvé slavil loni, se v Budapešti shromáždilo přes tisíc lidí. Jejich průvod prošel kolem ambasád Slovenska, Rumunska a Srbska. Ve všech těchto zemích žije početná maďarská menšina. Demonstranti vykřikovali slovo Trianon a nesli transparenty s heslem „Spravedlnost pro Maďarsko“. Podle MTI bylo slyšet i antisemitská hesla.
Trianonskou mírovou smlouvu předložily v roce 1920 poraženému Maďarsku po první světové válce vítězné mocnosti. Na jejím základě Maďarsko přišlo o dvě třetiny území z dob Rakouska-Uherska a více než tři miliony Maďarů se ocitly za hranicemi země. Maďarsko také uznalo úplnou nezávislost Československa včetně Podkarpatské Rusi. Na jihu Slovenska tak vznikla nová hranice, která do té doby historicky neexistovala.
