Mexiko - Mexická vláda přiznala fatální omyl. Ve čtvrtek oznámila, že dopadla syna nejhledanějšího drogového bosse Joaquína Guzmána a ukázala ho novinářům. Dnes ale zjistila, že jde o nevinného obchodníka s auty Félixe Beltrána, který je synovi šéfa jednoho z nejmocnějších kartelů podobný. Jde o nepříjemný přehmat vlády, která je ostře kritizována za to, že se jí nepodařilo zastavit násilí kolem drog poté, co prezident Felipe Calderón vyslal v prosinci 2006 na drogové kartely armádu. Omyl ukazuje na špatnou koordinaci mezi americkými a mexickými zpravodajskými službami.
O hlasy voličů se bojuje v Mexiku i USA
Vláda ve čtvrtek oznámila, že námořní pěchota lapila u Guadalajary Jesúse Alfreda Guzmána zvaného El Gordo, tedy Tlusťoch. Zadrženého, který se také údajně podílí na zločineckých aktivitách kartelu, hned po převozu do hlavního města ukázali představitelé vlády novinářům. Nicméně mužova obhájkyně uvedla v pátek na tiskové konferenci, že její klient se jmenuje Félix Beltrán a je nevinným obchodníkem s automobily. Kancelář prokurátora později potvrdila bez dalších podrobností, že jde opravdu o Beltrána.
Od roku 2006 si násilí spojené s narkotiky vyžádalo v Mexiku na 50 tisíc lidských životů. Kolem 230 tisíc lidí kvůli drogové válce opustilo domovy.
Joaquín Guzmán přezdívaný Chapo (Prcek) unikl v roce 2001 z vězení. Stojí ve státě Sinaloa v čele kartelu, který je nejmocnější drogovou organizací v Mexiku. Operace gangu řídí ze skrýší, mezi kterými se přesunuje. Za jeho dopadení vypsaly americké úřady odměnu pěti milionů dolarů. Před několika týdny americké ministerstvo financí zařadilo na černou listinu mimo jiné tři z Guzmánových synů, kromě Jesúse Alfreda také Ivána a Ovidia, a Chapovu manželku Alejandrinu Salazarovou.
O hlasy Hispánců se bojuje i v USA
O hlasy voličů se hraje i v USA – konkrétně o hlasy 20 milionů Hispánců. Rostoucí populace s těmito kořeny může velmi vyrovnané klání rozhodnout - klíčem k ní je postoj k imigraci. A v tom má zatím navrch prezident Barack Obama. Imigrantů přitom v posledních letech už tolik nepřibývá – americký sen už tolik netáhne a střežená hranice odrazuje. Počet ilegálních přechodů je nejnižší za čtyřicet let. Přesto hrají „latinos“ poprvé důležitou roli v americké politice – hlavně v rozhodujících státech jako Florida nebo Virginia, ale i v tradičních republikánských baštách, jako je Arizona – stát, ve kterém v posledních deseti prezidentských volbách dokázal vyhrát jediný demokrat – Bill Clinton.
Americko-mexická hranice
Z dvaceti milionů Hispánců chodí volit sotva polovina. Letos poprvé ale menšiny porodily víc dětí než většinová bílá populace, nejvíc právě Hispánci. V polovině století by už měli tvořit třetinu Američanů. Letošní volby mají jeden zápis do historie jistý. Po nich už se žádná kampaň bez španělštiny neobejde.
Reportáž Michala Kubala (zdroj: ČT24)