Hongkong jako bývalá britská kolonie je s Čínou propojený víc než kdy dřív, nově zejména díky obřím projektům: rychlovlaku a mostu přes moře. Demokratická opozice se obává, že Peking se tak snaží získat větší vliv v oblasti, hongkongská vláda ale trvá na tom, že rychlejší spojení pomůže hospodářství.
Podle hongkongské vlády rychlovlak, který vyvine až 200kilometrovou rychlost, urychlí pohyb osob a zboží, což prospěje ekonomice. „Pohyb lidí je snazší a díky rychlé železnici a mostu mezi Hongkongem, Macaem a pevninou je propojení lepší,“ míní premiérka Carrie Lamová.
Zahájení provozu ale předcházely měsíce debat a sporů. „Jde o politické rozhodnutí – jste naší součástí, nemůžete se oddělit,“ je přesvědčen demokratický poslanec z Legislativní rady Hongkongu Kwok Ka-ki.
Hongkongské svobody se ztenčují, obává se opozice
Na hongkongském území působí kvůli vlaku čínští imigrační úředníci, kteří prosazují čínské právo. Demokratická opozice se obává, že to je další způsob, jak chce Peking v někdejší britské kolonii získat větší vliv.
Kritici vnímají železniční stanici pod částečnou čínskou správou jako symbol zmenšujících se svobod Hongkongu. Nelíbí se jim ani to, že hongkongské úřady čínské vládě budovu pronajímají za symbolických 1000 hongkongských dolarů (2830 korun), přestože se nádraží nachází v jedné z nejdražších částí města.
Bez ohledu na politické kontroverze železnice nabízí alternativu k cestování mezi velkými městy a možnost vyhnout se zpožděným letům a frontám na letištích v Číně. Očekávání, že rychlovlak za 11 miliard dolarů (239 miliard korun) denně využije sto tisíc cestujících, se ovšem zatím nenaplnilo.
Jedna země, dva systémy
Bývalá britská kolonie Hongkong se vrátila pod čínskou správu v roce 1997. Od té doby má status zvláštní administrativní oblasti a v duchu principu jedna země, dva systémy požívá určité autonomie. Základní zákon obyvatelům Hongkongu zaručuje rozsáhlé osobní svobody, včetně svobody projevu, i nezávislou justici, které obyvatelé pevninské Číny nemají.
V posledních letech nicméně Peking stále častěji zasahuje do vnitřních záležitostí Hongkongu. Takovým zásahem bylo například dočasné zmizení několika lidí, kteří v Hongkongu na přelomu let 2015 a 2016 prodávali knihy kritické k čínské vládě. Z hongkongského parlamentu bylo zase vyloučeno několik poslanců, kteří při skládání přísahy protestovali proti čínské vládě v Pekingu.
