Německé tajné službě se podařilo v 90. letech získat vzorek nervově paralytické látky novičok, kterou byli podle Británie na počátku března v jihoanglickém Salisbury otráveni bývalý dvojitý agent Sergej Skripal a jeho dcera Julija. Informoval o tom list Süddeutsche Zeitung a server týdeníku Die Zeit, podle kterých mají právě díky tajné akci Spolkové zpravodajské služby (BND) západoevropské státy o látce vyvinuté v Sovětském svazu dostatek informací.
Podle informací, které shromáždili novináři německých médií, nabídl v 90. letech německé rozvědce spolupráci jistý ruský vědec, který se na vývoji novičoku v Sovětském svazu podílel. Později se mu podařilo do Německa vzorek této nervově paralytické látky propašovat.
Po první analýze látky ve švédské laboratoři se podle listu Süddeutsche Zeitung tehdejší německý kancléř Helmut Kohl rozhodl podělit se o informace o novičoku se spojenci.
Nejpozději od konce 90. let tak podle německých médií měli k dispozici vzorek novičoku a informace o jeho složení nejen v Německu, ale i v USA, Británii, Francii, Nizozemsku a Kanadě. Podle listu Süddeutsche Zeitung je možné, že armádní laboratoře v těchto zemích dokonce látku v malém množství připravovaly, aby vyvinuly protilátky pro případ nasazení novičoku Ruskem.
Právě díky úspěšné spolupráci německé BND s ruským vědcem tak podle německých médií mohla mít Británie k dispozici protilátku, kterou použila při léčbě Sergeje a Julije Skripalových.
Kohl dokumenty likvidoval
Spolupráce německé rozvědky s ruským vědcem byla přísně tajná, a je tak možné, že se o ní nezachovaly v archivech BND žádné spisy. Tehdejší kancléř Kohl podle médií dokumenty popisující operaci po přečtení ničil. Kancléřství i rozvědka BND odmítly informace o novičoku komentovat.
Skutečnosti, že Německo o novičoku a tedy o porušování mezinárodní úmluvy o chemických zbraních ze strany Ruska ví, si podle Süddeutsche Zeitung byly vědomy i ruské tajné služby. Němečtí zpravodajci to totiž svým kolegům naznačili během návštěvy Helmuta Kohla v Moskvě. Před veřejností se kancléř rozhodl existenci nervově paralytické látky zamlčet, aby nezatížil svůj dobrý vztah s ruským prezidentem Borisem Jelcinem, píše list.
Kauza novičok hýbe i českou politickou scénou
Britská vláda tvrdí, že za útok v Salisbury je s největší pravděpodobností odpovědné Rusko. Moskva obvinění opakovaně odmítla a několikrát uvedla, že obdobnou látku mohly vyvíjet země jako Británie, Švédsko, Česko nebo USA. Český prezident Miloš Zeman před časem prohlásil, že se novičok v malém množství vyráběl i v Česku.
České ministerstvo zahraničí následně zdůraznilo, že se v zemi podobné látky vyrábějí pouze v mikroskopickém množství a že prezident navíc hovořil o látce nesoucí jiné označení než jed použitý v anglickém Salisbury.
Sněmovní komise pro kontrolu Vojenského zpravodajství následně prezidenta vyzvala, aby zachovával utajovaný režim zpravodajských informací. Podle senátního výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost sdělil prezident Zeman o výrobě novičoku nepravdivé informace. Zveřejněním zpráv od tajných služeb navíc podle senátorů ohrozil bezpečnostní zájmy republiky.
