Norsko si připomíná Breivikovo řádění i výstavou artefaktů z jeho útoku

Oslo - Norsko si připomíná čtvrté výročí atentátů, při nichž pravicový extremista Anders Breivik zabil ve vládní čtvrti Osla a na ostrově Utöya 77 lidí. Památku obětí uctila během dne řada akcí, jako bohoslužba za přítomnosti premiérky Solbergové i korunní princezny Mette-Marit či minuta ticha u vládní budovy zničené 22. července 2011 výbuchem Breivikem nastražené bomby. Nedaleko odsud se pak otevřela kontroverzní výstava věnovaná celé tragédii.

Na výstavě jsou k vidění například pozůstatky automobilu, v němž byla nastražená bomba, nebo také Breivikův falešný policejní průkaz. Kritici otevření muzea poukazují na to, že by se místo mohlo stát „Breivikovou síní slávy“, jakýmsi poutním místem pravicových extremistů, kteří čin namířený proti multikulturní společnosti schvalují. „Je politováníhodné, že se útočníkovi dostává takové pozornosti. Přesně to si přál,“ poznamenal Tor Östboe, jehož manželka přišla o život při Breivikově řádění.

Jeho názor reprezentuje ty norské občany, kteří preferují, aby se na Breivika co nejdříve zapomnělo. Podle Johna Christiana Eldena, právního zástupce rodin některých z obětí tragédie, je otevření výstavy podobnou kontroverzí, jako kdyby v New Yorku na místě útoků z 11. září 2001 byly ukazovány osobní věci Usámy bin Ládina.

Yngvar Brenna: Pro některé Nory je jméno Breivik stále ještě tabu

Opačného mínění je norská předsedkyně vlády. „Informační centrum by mělo šířit povědomí (o činu) v zájmu naší ochrany před nenávistí, násilím a terorismem,“ uvedla Erna Solbergová. Kritiku výstavy odmítla v rozhovoru poskytnutém agentuře AFP i Lisbeth Kristine Röynelandová, předsedkyně sdružení pozůstalých po obětech, která při atentátech přišla o svou 18letou dceru.

Skutečnost, že je norská společnost poměrně dost rozdělena v této otázce, potvrzuje spolupracovník ČT Yngvar Brenna z webu Norge.cz. „Pro některé Nory je jméno Breivik stále tabu. Jiní podezírají sociálně-demokratickou Stranu práce, že zneužívá utrpení k získání sympatií a politických bodů. Jsou také tací, kteří vidí Breivika jako obět, protože se mu už v dětství nedostalo pomoci. Pro další je zase zástupcem občanů, jejichž hlas není slyšet a je převálcován úřady a vládou,“ okomentoval Brenna odlišné názory rezonující uvnitř norské společnosti.

Na ostrově Utöya se čtyři roky od hrůzného neštěstí opět uskuteční letní tábor mládežnického křídla norské vládní Strany práce (AUF). Očekává se přitom rekordní počet účastníků. Na akci se už přihlásilo přes 400 členů AUF a oblastní šéf organizace Andreas Brandt uvedl, že předpokládá, že na ni nakonec dorazí více než tisícovky mladých lidí.

Kemp má pro organizaci obrovský symbolický význam. V den masakru bylo na ostrově Utöya 564 lidí. „Je skvělé, že tolik lidí má zájem o to, aby byl ostrov znovu přijat,“ řekl Andreas Brandt, šéf AUF v provincii Buskerud, norské veřejnoprávní televizi NRK.

Ostrov Utoya
Zdroj: Ints Kalnins/Reuters

„Je to historická událost a první krok k opětovnému přijetí ostrova,“ prohlásil Jörgen Watne Frydnes, který řídí rekonstrukční práce na ostrově. „Je důležité ukázat, že pokračujeme v aktivitách, které se staly terčem atentátu. To bylo naším cílem od prvního dne. Chceme tím ukázat, že terorismus nás nezastaví,“ zdůraznil.
 
Většina budov na ostrově byla zbourána a na jejich místech vyrostly nové stavby. Vznikl také památník připomínající oběti. „Je to místo, kam bychom měli jezdit, sami či s druhými. Památník je vyroben z kmenů stromů, které jsou uspořádány do kruhu, a ocelového pásu se jmény a věkem těch, kdo zde 22. července zahynuli,“ řekl nový předseda AUF Mani Hussaini.

Masový vrah studentem politologie

Šestatřicetiletý Anders Behring Breivik, jenž si ve vězení odpykává 21letý trest s možností prodlužování až na doživotí, bude studovat politologii. Rektor univerzity v Oslu Ole Petter Ottersen oznámil, že škola Breivika přijala. „Všichni vězni v norských věznicích mají právo na vyšší vzdělání, pokud splní přijímací podmínky,“ uvedl Ottersen. Breivik bude studovat ze své cely.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Musíte odejít! A odejdete,“ vzkázal Magyar prezidentovi, jenž odejít odmítá

Maďarský prezident Tamás Sulyok nevidí ústavní nebo právní důvody pro to, aby rezignoval. Řekl to v rozhovoru pro server index.hu. Agentura MTI připomíná, že nový maďarský premiér Péter Magyar vyzval Sulyoka a další veřejné činitele, aby odešli do konce května, jinak je odvolá. Označuje je za loutky bývalého dlouholetého předsedy vlády Viktora Orbána.
před 18 mminutami

Ukrajina i Rusko hlásí mrtvé. Rusové zasáhli i loď s čínskou posádkou

Jednoho mrtvého a kolem čtyřiceti zraněných si vyžádaly další útoky, které ruská armáda podnikla na různých místech na Ukrajině, informují ukrajinské úřady. Jen v Dnipru utrpělo zranění osmnáct lidí, mezi nimi dvouletá dívka a desetiletý chlapec. Další zraněné hlásí Oděsa, Záporožská oblast či Chersonská oblast, kde mělo dojít i ke zmíněnému úmrtí. Ruský dron zasáhl rovněž obchodní loď s čínskou posádkou v Černém moři. Ruské úřady informovaly o dvou mrtvých, které podle nich zabil ukrajinský dron.
08:41Aktualizovánopřed 41 mminutami

Jermak byl propuštěn. Prý netuší, kdo za něj zaplatil kauci

Bývalému šéfovi ukrajinské prezidentské kanceláře Andriji Jermakovi, který je obviněn z praní špinavých peněz, se podařilo shromáždit 140 milionů hřiven (asi 66 milionů korun) na kauci a byl propuštěn z vazební věznice. Bude ale muset odevzdat cestovní doklady a nosit elektronický náramek monitorující jeho pohyb. S odvoláním na vyjádření nejvyššího protikorupčního soudu to oznámila ukrajinská média. Soud vzal minulý týden Jermaka do vyšetřovací vazby.
09:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Při letecké show v Idahu se srazily dvě stíhačky

Při letecké show na vojenské základně v americkém státě Idaho se ve vzduchu srazily dvě stíhačky. Posádky se bezpečně katapultovaly, píše s odvoláním na organizátory agentura AP. Na místě jsou záchranáři, úřady budou věc vyšetřovat.
před 4 hhodinami

Amnesty International: Počet poprav ve světě byl loni nejvyšší za 44 let

Počet poprav loni vzrostl na nejvyšší úroveň za 44 let. V 17 zemích bylo popraveno nejméně 2707 lidí, přičemž toto číslo nezahrnuje tisíce poprav, které jsou prováděny v Číně, jež zůstává největším vykonavatelem trestu smrti na světě. Oproti roku 2024, kdy bylo popraveno nejméně 1518 lidí, jde o nárůst o 78 procent. V pondělí zveřejněné zprávě to uvedla lidskoprávní organizace Amnesty International (AmI).
02:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Přibývá ruských turistů v Evropě

Ruských turistů v zemích Evropské unie znovu přibývá, navzdory tomu, že Moskva pokračuje v agresi proti Ukrajině a sankce stále platí. Vydávání schengenských víz ale Brusel zcela nezakázal, pouze pravidla zpřísnil. Loni doklad dostalo 620 tisíc Rusů, to je o desetinu víc než v roce 2024. Mezi jejich nejčastější destinace patří například Pyrenejský poloostrov.
před 6 hhodinami

Kvůli bombě z druhé světové války se evakuovalo ve Pforzheimu třicet tisíc lidí

Kvůli nálezu bomby z druhé světové války ve Pforzheimu v Bádensku-Württembersku na jihozápadě Německa muselo v neděli ráno opustit své byty a domy 27 tisíc až třicet tisíc lidí. Odpoledne byla bomba zneškodněna, obyvatelé se pak mohli vrátit do svých domovů.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Moskvu a přilehlý region zasáhl velký ukrajinský dronový útok

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že se země stala terčem jednoho z nejmasivnějších ukrajinských útoků od začátku své války proti sousednímu státu. Velký nálet zasáhl Moskvu a Moskevskou oblast, potvrdil ho i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruské úřady tvrdí, že několik lidí zemřelo. Ruské telegramové kanály a ukrajinská SBU uvádějí, že zasaženy byly průmyslové podniky s vazbami na armádu. Ukrajinské úřady také informují o ruských úderech a uvádějí zraněné.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...