Oslo - Norsko se připravuje na dobu, až bude odsouzen atentátník Anders Behring Breivik. Úřady už tajně přestavěly jedno křídlo přísně střežené věznice Ila na psychiatrickou léčebnu. V té by měl být umístěn, pokud ho soud shledá nepříčetným. Přestavba vyšla na jeden až dva miliony norských korun (3,35 až 6,7 milionu korun).
Zařízení, určené pro jediného pacienta, vzniklo v tajnosti v uplynulých měsících úpravou jednoho křídla káznice. „Budujeme v Ile psychiatrickou léčebnu podléhající nejvyšším bezpečnostním opatřením. Výstavba je prakticky dokončena, ale ještě je zapotřebí, aby léčebnu oficiálně schválilo ředitelství zdravotnických a sociálních služeb,“ citoval deník Verdens Gang představitele ministerstva zdravotnictví Robina Kasse. Budoucí Breivikovou adresou tak bude zjevně Ila.
Breivik jako příčetný, nebo nepříčetný - stejně skončí v Ile
Breivikovo duševní zdraví je hlavním tématem soudního jednání. Tento týden jako svědci vypovídají odborníci z oboru psychologie a psychiatrie a zdůvodňují své závěry ohledně Breivikova psychického zdraví. Soud dnes ale zakázal svědectví dětského psychiatra, který Breivika vyšetřoval již jako čtyřletého.
Ať už pětičlenný soudní senát rozhodne v otázce Breivikovy trestní odpovědnosti jakkoli, již nyní je zřejmé, že obžalovaný poputuje do komplexu věznice Ila, kde buď dostane klasickou vězeňskou celu, nebo pokoj na „psychiatrické klinice“.
Dosavadní zabezpečení bylo na Breivika málo
Zmíněné řešení bylo přijato poté, co úřady vyhodnotily jako nedostačující zabezpečení existujících psychiatrických zařízení v Norsku, jako je klinika Dikemark Sykehus v oblasti Asker západně od metropole Osla či klinika Bröset v Trondheimu.
Podle původního plánu měl být rozsudek nad Breivikem vynesen před prvním výročím jeho útoků, které se odehrály 22. července loňského roku. Podle nejnovějších zpráv je však možné, že verdikt bude znám až 24. srpna.
Breivik prý trpí duševními poruchami, není ale schizofrenik
Podle předního norského odborníka na duševní zdraví Ulrika Fredericka Malta trpí Breivik vážnými duševními poruchami, není ale paranoidní schizofrenik. Malt tak před soudem zpochybnil jeden z posudků, který označil atentátníka za nepříčetného. Zároveň však uvedl, že Breivik podle něj trpí celou řadou jiných duševních poruch - mimo jiné to podle něj jsou Aspergerův syndrom, který je formou autismu, či narcismus.
Breivikovo duševní zdraví posuzovaly před zahájením soudu dva odborné týmy. Zatímco první označil útočníka, který loni v červenci povraždil v Oslu a na ostrově Utöya 77 lidí, za paranoidního schizofrenika, který není odpovědný za své činy, druhá skupina psychiatrů považuje Breivika za příčetného. Breivikovo duševní zdraví hraje důležitou roli pro výsledek procesu. Pokud bude shledán nesvéprávným, čeká ho léčení na psychiatrické klinice. V opačném případě mu hrozí 21 let vězení s možností opakovaného prodlužování trestu až na doživotí.
Malt tvrdí, že jeho závěry podporuje řada Breivikových charakteristik. Atentátník je podle něj samotář, trpí depresemi a sebeklamem o své vlastní důležitosti a není schopen si uvědomit bolest jiných. Breivik označil Maltovy závěry za urážlivé a za „vraždu pověsti“. Výsledek psychiatrova hodnocení označil za nepravdivý. „Nejsem sobec, jsem altruista,“ prohlásil.
O atentátníkově duševním zdraví dnes v rozhovoru pro norskou rozhlasovou stanici NRK mluvil i psychiatr Per Olav Naess, který Breivika vyšetřoval jako dítě. Podle Naesse atentátník v dětství trpěl Aspergerovým syndromem, který se vyznačuje problémy při sociálních vztazích. Při Aspergerovu syndromu je však hloubka postižení mírnější než při jiných formách autismu.
