Normalizace vztahů? Američané i Kubánci jsou vesměs pro

Washington/Miami – Podle průzkumu veřejného mínění Američané spíše podporují normalizaci vztahů s komunistickou Kubou, kterou včera oznámil americký prezident Barack Obama a jeho kubánský protějšek Raúl Castro. I když značné procento dotázaných občanů USA nemá jasno, převaha stoupenců normalizace je zřetelná. Agentura Reuters výsledky svého průzkumu oznámila dnes, ale anketa byla provedena už v říjnu. Také většina oslovených Kubánců novou politiku vítá. Optimistická je i kubánská státní televize.

Proti navázání přátelských vztahů s Kubou je necelých 20 procent Američanů, zatímco postupnou normalizaci podporuje zhruba dvojnásobek. Asi 39 procent dotázaných nemá na vztahy mezi USA a Kubou jasný názor.

Americký prezident Barack Obama oznámil mimo jiné navázání diplomatických styků s odvěkým nepřítelem ve středu a souběžně s ním kroky k normalizaci ohlásil v Havaně i kubánský vůdce Raúl Castro. Ten vyzval Ameriku ke zrušení embarga. K tomu ale bude Obama potřebovat Kongres, kde mají ale většinu jeho odpůrci.

Bílý dům nevylučuje Castrovu návštěvu

Obě země si už vyměnily několik dlouhodobě vězněných špionů a Kuba slíbila propustit skupinu asi 50 politických vězňů. Mluvčí Bílého domu Josh Earnest navíc podle agentury Reuters odmítl vyloučit možnost, že Castro zavítá do Washingtonu.

Po Obamově překvapivém oznámení se zraky mnohých upíraly k Miami, kde žije nejpočetnější kubánská exilová komunita. „Je to, jako by začínala nová éra,“ reagoval sedmadvacetiletý Daniel Lafuente. Mladší generace Kubánců na rozdíl od té starší byla vždy většinou mnohem více otevřená změnám a dialogu. Anu Lourdes-Cuestaovou normalizace vztahů šokovala, a jak se nechala slyšet, nedokáže uvěřit tomu, že by Obama zbavil Kubu nálepky „teroristického státu“. „Takže teď budeme přátelé a budeme spolu večeřet, líbat děti a potřásat si rukama? Ne. Historii nemůžete vymazat,“ uvedla. I když první vlna protestů, které se v Miami odehrály, byla poměrně malá, organizátoři demonstrací očekávají, že v příštích dnech protestujících přibude.

Kubánská státní televize vyzdvihovala zejména „státnický a správný“ projev kubánského vůdce. V komentářích se věnovala především propuštění tří zadržovaných Kubánců a plánovanému navázání diplomatických vztahů. „Je to skvělá zpráva, Kubáncům to může jedině pomoci,“ řekla v místní televizi mladá Kubánka v Havaně. „Myslím, že je třeba ocenit gesto (amerického prezidenta Baracka) Obamy. Snad to po desetiletích přehlížení a nehorázných sankcí ze strany Washingtonu povede k jednání jako rovný s rovným,“ doplnil ji mladý úředník José.

Zaorálek ocenil Obamu jako odpovědného politika

Obamův krok směrem k obnovení diplomatických vztahů ocenil český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Pokládá to za odpovědnou politiku poté, co se ukázalo, že dlouholetá restriktivní opatření Spojených států vůči Kubě jsou neefektivní a komunistický režim na ostrově vládne dál. „Zodpovědný politik si musí klást otázku důsledků svých činů a toho, co dělá, když například organizuje embargo, jestli to embargo něco skutečně posouvá dopředu a jestli se věci mění,“ uvedl. I Obama podle něho přiznal, že americká politika vůči Kubě nemá výsledky, a proto je potřeba ji změnit. „Toto je odpovědný politik,“ soudí Zaorálek.

Neefektivnost amerického embarga vůči Kubě, pokud jde o změnu tamního režimu, opakovaně použil prezident Miloš Zeman jako důkaz zbytečnosti mezinárodních sankcí, o níž mluví v případě západních sankcí proti Rusku kvůli jeho angažmá v krizi na Ukrajině. Zaorálek připustil, že v pohledu na protikubánské embargo Spojených států se s prezidentem shoduje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Magyar v závěru kampaně hlásil brzký konec Orbána. Ten mluvil o míru

Šéf maďarského středopravicového opozičního hnutí Tisza Péter Magyar na závěr volební kampaně před nedělními parlamentními volbami ohlásil, že současný premiér Viktor Orbán po šestnácti letech skončí u moci. Orbán na shromáždění v Budapešti opakoval, že jedině jeho Fidesz zajistí, že Maďarsko nebude zavlečeno do války na Ukrajině.
před 8 mminutami

Američané jednají s Íránci v Pákistánu. Zahájili odminování Hormuzu

V Islámábádu začaly trojstranné mírové rozhovory mezi Íránem, USA a Pákistánem. Agentura AP s odkazem na Bílý dům píše, že američtí zástupci s íránskými protějšky jednají „tváří v tvář“. Americký viceprezident JD Vance i delegace z Teheránu předtím odděleně hovořili s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem. Nejmenovaný americký činitel popřel dřívější zprávy médií, že USA uvolnily některá íránská zmrazená aktiva, uvedla agentura Reuters. Podle webu BBC budou jednání pokračovat dlouho do noci.
08:25Aktualizovánopřed 22 mminutami

Rusko i těsně před zahájením klidu zbraní zabíjelo na Ukrajině

Nejméně dva lidé přišli o život při nočním ruském útoku na Oděsu na jihu Ukrajiny, oznámily místní úřady. Oběti hlásí i další oblasti. Útoky se uskutečnily krátce před plánovaným začátkem dočasného příměří u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Podle úřadů v ruské Kurské oblasti Kyjev klid zbraní narušil, když krátce po jeho začátku údajně ukrajinský dron zranil tři lidi, tvrzení však nelze nezávisle ověřit. Rusko a Ukrajina si v sobotu vyměnily 175 válečných zajatců. Domů se vrací i sedm ruských civilistů.
09:51Aktualizovánopřed 58 mminutami

Babiš před volbami podpořil Orbána

Premiér Andrej Babiš (ANO) před nedělními parlamentními volbami v Maďarsku podpořil Viktora Orbána, který se se svou stranou Fidesz uchází o páté funkční období v čele vlády za sebou. V bouřlivých časech je volba stability a osvědčeného vedení důležitější než kdy dřív, míní Babiš. Naopak expremiér Petr Fiala (ODS) vyjádřil přesvědčení, že Orbán volby prohraje.
10:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 2 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
před 2 hhodinami

Izraelské útoky v Libanonu a v Gaze mají oběti

Nehledě na příměří, které má na Blízkém východě platit, zabily izraelské údery na třech místech v Libanonu deset lidí, včetně tří záchranářů. S odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví to píše agentura AFP. Sedm lidí v noci zemřelo při izraelských útocích v Pásmu Gazy, uvedla palestinská civilní obrana. Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla ozbrojenou buňku teroristického hnutí Hamás.
15:03Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Británie odloží předání ostrovů s důležitou vojenskou základnou

Británie pozastaví svůj plán na navrácení Čagoských ostrovů Mauriciu, uvedla v sobotu AFP s odvoláním na britskou vládu. O odložení plánu informovala rovněž britská stanice BBC. Dohodu o předání svrchovanosti nad ostrovy, na kterých se nachází strategicky důležitá americko-britská základna vojenského letectva Diego García, kritizoval nedávno jako velkou chybu americký prezident Donald Trump. Mauricius v reakci přislíbil vynaložit veškeré úsilí k dokončení dekolonizace, aby ostrovy získal diplomatickou a právní cestou.
10:47Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...