Pchjongjang - Americké novinářky vězněné v Severní Koreji Euna Leeová a Laura Lingová jsou na svobodě a vrátily se dnes do USA. Jejich propuštění ze severokorejského vězení se překvapivě podařilo dojednat bývalému americkému prezidentovi Billu Clintonovi na schůzce s Kim Čong-ilem. Celý svět teď spekuluje, co za tímto vstřícným krokem KLDR vlastně stojí. Skutečně stačil pohovor Clintona se severokorejským vůdcem? Nebo je za tím vším něco víc?
Po čtyřech měsících zadržování v Severní Koreji, procesu a odsouzení k 12 letům nucených prací, noční můra pro dvě novinářky včera skončila a dnes přiletěly do Los Angeles. Jejich vysvoboditelem se stal někdejší americký prezident Bill Clinton. I když byla jeho cesta podle Washingtonu soukromou akcí, nakonec dosáhl Clinton velkého politického úspěchu.
Dvojice amerických novinářek se dnes v doprovodu Clintona vrátila ze Severní Koreje do vlasti. Na letišti v Burbanku u Los Angeles je přivítali příbuzní a dvě stovky novinářů. Setkání s nejbližšími bylo plné emocí, nechyběly slzy. Nad návratem novinářek vyjádřil mimořádné potěšení i prezident Barack Obama. Řekl, že se mu velmi ulevilo, že obě ženy jsou v bezpečí doma, a poděkoval Clintonovi za vynaložené úsilí.
První z letounu vystoupila šestatřicetiletá Euna Leeová, Američanka korejského původu, a hned v náručí sevřela svou čtyřletou dcerku. Stejně pohnutá byla i dvaatřicetiletá Laura Lingová, Američanka čínského původu, když se objala se členy své rodiny. „Jsem nadšený, to je jeden z nejšťastnějších dnů mého života,“ řekl otec Lingové. „Posledních 140 dní bylo to nejtěžší a nejdrásavější období našeho života.“
„Jsme šťastné, že jsme zpátky doma. Před 30 hodinami jsme byly ve vězení v Severní Koreji. Měly jsme strach, že nás každou chvíli pošlou do pracovního tábora. A pak najednou nám řekli, že máme jít na nějakou schůzku. Šly jsme na to místo, a když jsme prošly dveřmi, stál před námi prezident Bill Clinton,“ řekla po příletu Lingová.
Clinton prohlásil, že je velmi šťastný, že novinářky byly osvobozeny ze severokorejského vězení. V prohlášení, které vydala jeho kancelář v New Yorku, označil situaci obou za dlouhé utrpení, a dodal, že nyní je spokojený, že jsou obě znovu s těmi, kteří je milují.
Clintona si vyžádala sama KLDR
Obě zadržené už minulý měsíc sdělily příbuzným, že osobní návštěva bývalého prezidenta je podmínkou komunistického režimu k jednání o milosti. Obamova vláda pak dala Clintonovi zelenou.
Obě ženy se ocitly v zajetí v březnu. U hranice s Čínou točily reportáž pro kalifornskou televizní stanici o osudech severokorejských uprchlíků. Podle Pchjongjangu nezákonně vnikly na jeho území s cílem zemi očernit. Západní analytici předpokládali, že komunistický režim chce zadržované novinářky využít jako nátlakový prostředek na Spojené státy a vymoci si na nich ústupky.
Jestli to tak je, vědí ale dva muži, kteří se včera překvapivě setkali. Severokorejská státní televize o schůzce Billa Clintona s nejvyšším vůdcem Kim Čong-ilem podrobně informovala. Podle Severokorejců se Clinton za chování Američanek Kim Čong-ilovi omluvil. Podle Američanů to tak ale nebylo. Média spekulují, že Clinton zřejmě severokorejskému vůdci naznačil, jaké pozitivní výsledky by mohly vyplynout z propuštění novinářek.
Otevře schůzka Clintona s Kim Čong-ilem novou kapitolu bilaterálních jednání?
„Myslím, že Severní Korea to neudělala jako gesto dobré vůle. Ona za to určitě něco chce. Na něčem se Severní Korea se Spojenými státy domluvily a my se to dozvíme během několika příštích týdnů,“ okomentoval to zahraniční zpravodaj ČT Tomáš Etzler. Ten dodal, že by se například dala očekávat nová jednání nebo posun z patové situace, které na mezinárodním poli vládne po posledním jaderném testu v KLDR. Cesta Billa Clintona se podle Etzlera stala propagandistickým triumfem pchjongjangského režimu.
„Bez ohledu na to, co říká Obamova administrativa, schůzka Clintona s Kimem znamená počátek bilaterálního dohadování. Je jen otázka času, kdy přímé vyjednávání začne oficiálně,“ napsal dnes také jihokorejský deník Čoson ilbo.
To ale dnes popřela americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová, která během návštěvy Keni řekla, že cílem schůzky Clintona s Kim Čong-ilem nebylo přimět KLDR obnovit jednání o jaderném odzbrojování. „Budoucnost našich vztahů se Severokorejci je opravdu na nich. Ať si vyberou,“ vzkázala Clintonová Pchjongjangu.
Pokud by tímto krokem skutečně otevřely USA a KLDR novou kapitolu jednání, ostře se proti nim zřejmě ohradí Čína. Ta by se totiž mohla cítit vyšachovaná. „Myslím, že USA by měly rezolutně odmítnout bilaterální rozhovory. Nebudou s nimi souhlasit ostatní východoasijské země,“ nechal se slyšet expert na KLDR Čang Lia-kuej z Ústřední stranické školy v Pekingu.
Schůzka se připravovala několik měsíců
Podle washingtonského zpravodaje ČT Michala Kubala vyšlo najevo, že cesta se připravovala mezi severokorejskými a americkými úřady několik měsíců, i když americká strana ujišťovala, že šlo o Clintonovu soukromou iniciativu. Bývalý viceprezident Al Gore, jeden ze zakladatelů televize Current TV, pro kterou obě novinářky pracovaly, hrál rovněž významnou roli prostředníka. Clinton podle diplomatických zdrojů chtěl také dostat záruky, že jeho mise v Pchjongjangu má naději na úspěch, než s ní souhlasil.
Clinton měl poslední informační schůzku s představiteli americké vlády v sobotu ve své rezidenci ve Washingtonu. Podle mluvčího Bílého domu Roberta Gibbse ale s prezidentem Obamou o své misi před odletem do Pchjongjangu nehovořil.
„Chci poděkovat prezidentovi Billu Clintonovi, už jsem měl příležitost mu to říci, za mimořádné humanitární úsilí, které vyústilo v propuštění dvou novinářek,“ prohlásil dnes prezident Obama. Řekl, že Clintonova mise měla ryze soukromý a humanitární charakter a že ji nelze spojovat se zlepšením vztahů mezi USA a Severní Koreou. „Není to znamení zmírnění diplomatického tlaku na komunistický režim. Pchjongjang musí zastavit svůj jaderný program a přestat se svým provokativním chováním,“ zdůraznil prezident s tím, že to je cesta pro zlepšení vztahů s USA.
