Stockholm – Trojice lídrů EU převzala na radnici v norském Oslu letošní Nobelovu cenu za mír. Ceremonii přihlížely dvě desítky evropských státníků, vedoucí představitelé ČR však mezi nimi nebyli. Ocenění získala EU jako celek, z rukou předsedy Nobelova výboru Jaglanda ho ale symbolicky převzali unijní prezident Herman Van Rompuy, předseda Evropské komise José Barroso a předseda Evropského parlamentu Martin Schulz.
Evropskou unii ocenil Nobelův výbor za šíření míru a demokracie v Evropě a za její dlouhodobou roli při sjednocování evropského kontinentu. S cenou je spojena finanční odměna ve výši 930 000 eur (asi 23,5 milionu korun), peníze unie věnuje na dobročinnost.
Thorbjörn Jagland zdůraznil, že unie se velkou měrou podílela na přeměně starého kontinentu ze „světadílu války na světadíl míru“ a že její vznik byl „krokem vpřed“. „V čase nejistoty tento den lidem v Evropě a na celém světě připomíná základní účel Evropské unie: teď i v budoucnu spojovat dohromady evropské národy,“ řekl Van Rompuy.
„Dnes držíme jeden z nejviditelnějších symbolů jednoty v rukou. Je to euro, měna Evropské unie,“ uvedl ve své řeči předseda Evropské komise Barroso.
Ceremonii byli přítomni mimo jiné francouzský prezident François Hollande, německá kancléřka Angela Merekelová či polský premiér Donald Tusk.
Milan Dufek, český velvyslanec v Norsku
„Ta cena oceňuje zvláště to, co se odehrálo po druhé světové válce, kdy došlo k usmíření na evropském kontinentě a podařilo se udržet mír. Je oceněno i to, jakou roli sehrála Evropská unie po pádu autoritativních režimů v jihoevropských zemích či po pádu železné opony po roce 1989. Někdy je uváděno, že tato cena mohla přijít dříve, protože nyní se Evropa zaobírá jinými, závažnějšími problémy. Je možné to brát jako určité posílení v tom, aby tyto problémy byly vyřešeny jednotně.“
Udělení letošní ceny míru ovšem vyvolalo rozporuplné reakce. Zatímco politici v Bruselu rozhodnutí přivítali s nadšením – „Jsme hluboce dojati a poctěni, že EU získala Nobelovu cenu za mír,“ uvedl předseda Evropského parlamentu Martin Schulz – jiné reakce tak pozitivní nebyly.
Že Česko chybělo? To nestojí za řeč, tvrdí Klaus
Jedním z kritiků udělení ceny unii byl i český prezident Václav Klaus, který to označil za tragický omyl. „Já jsem skutečně myslel, že to je kachna, že to je žert nebo legrace. Nemohl jsem si ani ve snu představit, že by to někdo myslel vážně,“ řekl po vyhlášení ceny Klaus. „Dávat to instituci, navíc v tomto případě byrokratické, to je prázdné vyznamenání,“ uvedl také.
Dnes k neúčasti vysokého českého představitele uvedl, že to nestojí ani za diskusi. „Kdyby to nerozehrála (média), tak by si toho v tom Oslu vůbec nikdo nevšiml. Nepovažuji to za významnou věc, která vůbec stojí za diskusi,“ řekl Klaus.
Pozvánku sice dostali jak prezident, tak premiér, oba se ale z akce omluvili. Nečas to zdůvodnil pracovním vytížením. Česko tak bude mít podle informací z diplomatických zdrojů na ceremonii zastoupení na úrovni velvyslance. Vedle České republiky se omluvili napříkald zástupci Lucemburska, Slovenska, Estonska a Malty. „Několik dalších zemí bude zastoupeno na nižší úrovni. Velká Británie bude zastoupena vicepremiérem. Rovněž nepřijede švédský premiér a kyperský prezident. Tyto země budou reprezentovat ministři pro unijní otázky,“ uvedl český velvyslanec v Norsku Milan Dufek.
Podle europoslance za ODS Hynka Fajmona Evropská unie žádný přímý podíl na míru nemá. „Není žádný důvod, aby tam byli nastoupeni všichni ústavní činitelé. Stačí, když tam budou zástupci samotných institucí. (…) Myslím, že to není významné ocenění. Význam Nobelovy ceny míru je výrazně přeceňován,“ dodal Fajmon. Eruoposlanec za ČSSD Ivan Poc s ním ale nesouhlasí. „Je to pro Evropskou unii obrovská čest. Evropská unie jako ztělesnění myšlenky na sjednocení evropského kontinentu,“ zdůraznil.
Kritika přichází i z řad občanů unie
V předvečer dnešního udělování vyšly do ulic norského Osla asi dvě stovky lidí, a to navzdory mrazivým teplotám. Protestní pochod organizovaly čtyři desítky národních a mezinárodních organizací, které udělení Nobelovy ceny míru Evropské unii také kritizují. Protestujícím mimo jiné vadí, že členské státy vydávají obrovské částky na zbrojení. Taková instituce si podle nich cenu za mír nezaslouží.
