Kábul - Nizozemsko zahájilo jako první člen NATO postupné stahování svých vojáků z Afghánistánu. Podle agentury DPA má všech 1 600 mužů odejít do konce září. Nizozemci působili čtyři roky v mírové misi v provincii Uruzgán v centrálním Afghánistánu. Během té doby bylo podle DPA zabito 24 členů kontingentu, dalších zhruba 140 bylo zraněno.
Kvůli sporu o odchod z Afghánistánu se v únoru rozpadla vládní koalice premiéra Jana Petera Balkenendeho. Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen totiž Nizozemce žádal, aby v Afghánistánu zůstali do srpna 2011 a vycvičili tamní bezpečnostní síly. To ale sociální demokraté odmítli, Balkenendeho křesťanští demokraté tento krok naopak podporovali.
Nizozemští vojáci dnes předali svou základnu Kamp Holland na jihu Afghánistánu společnému americko-australskému velení. Podle agentury AP doplní chybějící počty vojáků USA, Austrálie, Singrapur a také Slovensko. Mluvčí NATO Josef Blotz dnes v Kábulu zdůrazňoval, že odchod Nizozemska neznamená oslabení mezinárodní koalice. Celkový stav sil NATO a afghánských bezpečnostních složek se prý zvětšuje.
Za tímto nárůstem ale stojí hlavně posilování amerického kontingentu, američtí vojáci nedávno převzali od Britů a Kanaďanů kontrolu nad klíčovými regiony Hílmand a Kandahár. Jako další se chce do roku 2011 z Afghánistánu stáhnout Kanada, která má teď v oblasti 2 800 vojáků. Příští rok chtějí snížit počet vojáků i Velká Británie a USA.
