„Nikdo není nad zákonem.“ Biden navrhuje změny Nejvyššího soudu

Americký prezident Joe Biden v pondělí navrhl rozsáhlé změny v Nejvyšším soudu USA, včetně omezení funkčního období devíti soudců na 18 let a zavedení závazného kodexu jejich chování. Informovala o tom agentura Reuters s dovětkem, že vzhledem k silně rozdělenému Kongresu je krajně nepravděpodobné, že návrhy projdou. Navíc samotnému Bidenovi zbývá poslední půlrok ve funkci.

Biden vyzval Kongres, aby přijal závazná a vymahatelná pravidla, která by soudcům ukládala povinnost zveřejňovat dary, zdržet se veřejné politické činnosti a vyloučit se z případů, v nichž jsou oni nebo jejich manželé ve finančním či jiném střetu zájmů. V článku pro list The Washington Post také vyzval k ustanovení 18letého funkčního období pro soudce, kteří v současné době vykonávají funkci doživotně.

„Tento národ byl založen na jednoduché, ale hluboké zásadě: Nikdo není nad zákonem. Ani prezident Spojených států. Ani soudce Nejvyššího soudu Spojených států. Nikdo,“ píše se v článku. Navrhl proto odstranit i široké pojetí prezidentské imunity, které Nejvyšší soud uznal v rozhodnutí, jež se týkalo bývalého prezidenta Donalda Trumpa.

Konzervativní většina

Konzervativní většina Nejvyššího soudu počátkem července rozhodla, že bývalí prezidenti mají nárok na širokou imunitu spojenou s činy vykonanými v úřadu.

Deník The New York Times k tomu napsal, že podle soudu existuje absolutní imunita, která se vztahuje na činy spadající pod „základní ústavní pravomoci“. Exprezidenti mají nárok na „alespoň presumpci imunity vůči stíhání za všechny své oficiální úkony“, uvedl soud. Dodal však také, že u neoficiálních úkonů žádná imunita není.

U Nejvyššího soudu Spojených států je tradičně velmi důležité, kdo jmenoval soudce, protože ti jsou ve funkci doživotně. Jsou tak období, kdy převažuje liberální pojetí práva, a období, kdy konzervativní. V současné době má soud konzervativní většinu (6:3), když tři soudce vybral Trump.

Nejvyšší soud v posledních letech také ukončil uznávání ústavního práva na potrat, rozšířil práva na držení zbraní, odmítl přijímání studentů na vysoké školy podle rasy a zablokoval Bidenovu agendu v oblasti imigrace, studentských půjček, povinného očkování proti covidu a změny klimatu, vypočítala agentura Reuters.

Etický kodex

Na rozdíl od ostatních členů federální justice nemají soudci Nejvyššího soudu žádný závazný etický kodex. Podléhají zákonům o zveřejňování informací, které jim ukládají povinnost hlásit externí příjmy a některé dary, ačkoli jídlo a jiné „osobní pohoštění“, jako je ubytování v bydlišti jednotlivce, jsou obecně vyňaty.

Samotný soud přijal v listopadu svůj první kodex chování poté, co vyšlo najevo, že soudce Clarence Thomas přijímal nezveřejněné cesty od bohatého mecenáše. Soudce Samuel Alito také čelil kritice kongresových demokratů po zprávách, že před jeho domy ve Virginii a New Jersey vlály vlajky spojené s Trumpovou snahou zvrátit jeho prohru v roce 2020. Alito se hájil tím, že vlajky vyvěsila jeho manželka, uvedl Reuters.

Někteří kritici si myslí, že nový kodex chování nejde dostatečně daleko, protože umožňuje soudcům, aby se sami rozhodli, zda se z případu vyloučí.

K zavedení omezeného funkčního období a etického kodexu by bylo zapotřebí příslušné legislativy, ale podle Reuters je nepravděpodobné, že by prošla Kongresem, protože demokraté ovládají Senát a republikáni mají většinu ve Sněmovně reprezentantů.

Bidenovi také končí za půl roku prezidentské období. Nedávno navíc oznámil, že už se nebude ucházet o znovuzvolení. Stalo se tak po tlaku zejména stranických špiček jeho Demokratické strany, které poukazovaly na to, že v listopadových volbách by neměl proti Trumpovi šanci. Reagovaly tak zejména na velmi nepřesvědčivý Bidenův výkon v televizní debatě proti bývalému republikánskému prezidentovi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Albánii skončily parlamentní volby, kampani dominovala integrace do EU

V Albánii se v neděli konaly parlamentní volby. O svůj čtvrtý mandát v nich usiloval premiér Edi Rama, ukončit jeho vládu se snažil další veterán albánské politiky, exprezident a expremiér Sali Berisha. Hlasování skončilo vpodvečer, podle agentury AP se předpokládá, že výsledek bude známý do 48 hodin. Hlavním tématem předvolební kampaně byla podle tiskových agentur integrace malé balkánské země do Evropské unie.
09:27Aktualizovánopřed 29 mminutami

Budu na Putina v Turecku čekat osobně, oznámil Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli večer na sociální síti X napsal, že ve čtvrtek bude osobně v Turecku, aby se zúčastnil jednání s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Očekává, že od pondělka začne platit bezpodmínečné příměří. Přímé rozhovory mezi Kyjevem a Moskvou navrhl v noci na neděli přímo šéf Kremlu. Reagoval tak na sobotní jednání evropských lídrů se Zelenským.
01:59Aktualizovánopřed 47 mminutami

Írán se nevzdá obohacování uranu, vzkázal Arakčí

Írán se nemíní vzdát schopnosti obohacovat uran, řekl podle agentury AFP íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ještě před dalším kolem nepřímých jednání o íránském jaderném programu se Spojenými státy v Ománu. Podle něj je obohacování jeden z technologických úspěchů, kterého íránský lid dosáhl. Nejmenovaný činitel americké vlády podle AFP následně označil výsledky rozhovorů za povzbudivé, Teherán jednání vnímá jako obtížná, ale užitečná. Rozhovory budou pokračovat.
13:06Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko zaútočilo více než sto drony, hlásí ukrajinská armáda

Rusko zaútočilo více než sto drony na Ukrajinu, píše server Ukrajinska pravda s odvoláním na prohlášení ukrajinské armády. Stalo se tak v noci na neděli, kdy skončilo jednostranné třídenní příměří, které vyhlásila Moskva. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že během tohoto klidu zbraní Ukrajina zaútočila více než čtrnácttisíckrát.
13:50Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Na vyšetřování blackoutu ve Španělsku se podílejí i Češi

Na vyšetřování nedávného rozsáhlého blackoutu ve Španělsku se podílejí i čeští odborníci. V Otázkách Václava Moravce to řekl předseda představenstva společnosti ČEPS Martin Durčák. Odhadl, že výsledky by expertní komise mohla mít zhruba za půl roku. K výpadku dodávek elektřiny na Pyrenejském poloostrově došlo na konci dubna, paralyzoval většinu pevninského Španělska a Portugalska i části jihozápadní Francie.
14:54Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Svět čelí třetí světové válce po kouscích, řekl Lev XIV. Vyzval k míru a konci bojů

Nový papež Lev XIV. v nedělním proslovu k věřícím na vatikánském náměstí svatého Petra vyzval ke spravedlivému a trvalému míru na Ukrajině a k zastavení bojů v Pásmu Gazy.
14:45Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Druhá světová válka obrátila pohled na mezinárodní spravedlnost

Poté, co bezpodmínečně kapitulovala třetí říše a o několik měsíců později i Japonsko, světová veřejnost začala do detailu odhalovat zločiny, kterých se vládnoucí krajně pravicové režimy, ale i jednotlivci, dopouštěli doma i na okupovaných územích. Ani oběti holocaustu a desítky milionů mrtvých civilistů nejsou vyčerpávajícím výčtem utrpení, které tento konflikt přinesl. V návaznosti na to se obyvatelé spojeneckých států a zejména Němci museli nevyhnutelně vypořádat s faktem, že těmto skutkům a vůbec celé válce nebylo zabráněno.
před 13 hhodinami

Polské děti se učí ve škole i střílet, ukázala Zóna ČT24

Po hodině matematiky nácvik střelby ze vzduchových pušek a zacházení se zbraní. Tak vypadají mnohé rozvrhy v polských školách. Volitelnou hodinu bezpečnostní výchovy musejí nabízet od září všem žákům nad čtrnáct let. Jde o součást širšího plánu tamní vlády na posílení odolnosti země. Do školních osnov ho před dvěma lety zavedl bývalý konzervativní kabinet. Šlo o reakci na začátek války na Ukrajině, popsal pořad Zóna ČT24.
před 22 hhodinami
Načítání...