„Nikdo není nad zákonem.“ Biden navrhuje změny Nejvyššího soudu

Americký prezident Joe Biden v pondělí navrhl rozsáhlé změny v Nejvyšším soudu USA, včetně omezení funkčního období devíti soudců na 18 let a zavedení závazného kodexu jejich chování. Informovala o tom agentura Reuters s dovětkem, že vzhledem k silně rozdělenému Kongresu je krajně nepravděpodobné, že návrhy projdou. Navíc samotnému Bidenovi zbývá poslední půlrok ve funkci.

Biden vyzval Kongres, aby přijal závazná a vymahatelná pravidla, která by soudcům ukládala povinnost zveřejňovat dary, zdržet se veřejné politické činnosti a vyloučit se z případů, v nichž jsou oni nebo jejich manželé ve finančním či jiném střetu zájmů. V článku pro list The Washington Post také vyzval k ustanovení 18letého funkčního období pro soudce, kteří v současné době vykonávají funkci doživotně.

„Tento národ byl založen na jednoduché, ale hluboké zásadě: Nikdo není nad zákonem. Ani prezident Spojených států. Ani soudce Nejvyššího soudu Spojených států. Nikdo,“ píše se v článku. Navrhl proto odstranit i široké pojetí prezidentské imunity, které Nejvyšší soud uznal v rozhodnutí, jež se týkalo bývalého prezidenta Donalda Trumpa.

Konzervativní většina

Konzervativní většina Nejvyššího soudu počátkem července rozhodla, že bývalí prezidenti mají nárok na širokou imunitu spojenou s činy vykonanými v úřadu.

Deník The New York Times k tomu napsal, že podle soudu existuje absolutní imunita, která se vztahuje na činy spadající pod „základní ústavní pravomoci“. Exprezidenti mají nárok na „alespoň presumpci imunity vůči stíhání za všechny své oficiální úkony“, uvedl soud. Dodal však také, že u neoficiálních úkonů žádná imunita není.

U Nejvyššího soudu Spojených států je tradičně velmi důležité, kdo jmenoval soudce, protože ti jsou ve funkci doživotně. Jsou tak období, kdy převažuje liberální pojetí práva, a období, kdy konzervativní. V současné době má soud konzervativní většinu (6:3), když tři soudce vybral Trump.

Nejvyšší soud v posledních letech také ukončil uznávání ústavního práva na potrat, rozšířil práva na držení zbraní, odmítl přijímání studentů na vysoké školy podle rasy a zablokoval Bidenovu agendu v oblasti imigrace, studentských půjček, povinného očkování proti covidu a změny klimatu, vypočítala agentura Reuters.

Etický kodex

Na rozdíl od ostatních členů federální justice nemají soudci Nejvyššího soudu žádný závazný etický kodex. Podléhají zákonům o zveřejňování informací, které jim ukládají povinnost hlásit externí příjmy a některé dary, ačkoli jídlo a jiné „osobní pohoštění“, jako je ubytování v bydlišti jednotlivce, jsou obecně vyňaty.

Samotný soud přijal v listopadu svůj první kodex chování poté, co vyšlo najevo, že soudce Clarence Thomas přijímal nezveřejněné cesty od bohatého mecenáše. Soudce Samuel Alito také čelil kritice kongresových demokratů po zprávách, že před jeho domy ve Virginii a New Jersey vlály vlajky spojené s Trumpovou snahou zvrátit jeho prohru v roce 2020. Alito se hájil tím, že vlajky vyvěsila jeho manželka, uvedl Reuters.

Někteří kritici si myslí, že nový kodex chování nejde dostatečně daleko, protože umožňuje soudcům, aby se sami rozhodli, zda se z případu vyloučí.

K zavedení omezeného funkčního období a etického kodexu by bylo zapotřebí příslušné legislativy, ale podle Reuters je nepravděpodobné, že by prošla Kongresem, protože demokraté ovládají Senát a republikáni mají většinu ve Sněmovně reprezentantů.

Bidenovi také končí za půl roku prezidentské období. Nedávno navíc oznámil, že už se nebude ucházet o znovuzvolení. Stalo se tak po tlaku zejména stranických špiček jeho Demokratické strany, které poukazovaly na to, že v listopadových volbách by neměl proti Trumpovi šanci. Reagovaly tak zejména na velmi nepřesvědčivý Bidenův výkon v televizní debatě proti bývalému republikánskému prezidentovi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 15 mminutami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 39 mminutami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 56 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 1 hhodinou

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...