„Nikdo není nad zákonem.“ Biden navrhuje změny Nejvyššího soudu

Americký prezident Joe Biden v pondělí navrhl rozsáhlé změny v Nejvyšším soudu USA, včetně omezení funkčního období devíti soudců na 18 let a zavedení závazného kodexu jejich chování. Informovala o tom agentura Reuters s dovětkem, že vzhledem k silně rozdělenému Kongresu je krajně nepravděpodobné, že návrhy projdou. Navíc samotnému Bidenovi zbývá poslední půlrok ve funkci.

Biden vyzval Kongres, aby přijal závazná a vymahatelná pravidla, která by soudcům ukládala povinnost zveřejňovat dary, zdržet se veřejné politické činnosti a vyloučit se z případů, v nichž jsou oni nebo jejich manželé ve finančním či jiném střetu zájmů. V článku pro list The Washington Post také vyzval k ustanovení 18letého funkčního období pro soudce, kteří v současné době vykonávají funkci doživotně.

„Tento národ byl založen na jednoduché, ale hluboké zásadě: Nikdo není nad zákonem. Ani prezident Spojených států. Ani soudce Nejvyššího soudu Spojených států. Nikdo,“ píše se v článku. Navrhl proto odstranit i široké pojetí prezidentské imunity, které Nejvyšší soud uznal v rozhodnutí, jež se týkalo bývalého prezidenta Donalda Trumpa.

Konzervativní většina

Konzervativní většina Nejvyššího soudu počátkem července rozhodla, že bývalí prezidenti mají nárok na širokou imunitu spojenou s činy vykonanými v úřadu.

Deník The New York Times k tomu napsal, že podle soudu existuje absolutní imunita, která se vztahuje na činy spadající pod „základní ústavní pravomoci“. Exprezidenti mají nárok na „alespoň presumpci imunity vůči stíhání za všechny své oficiální úkony“, uvedl soud. Dodal však také, že u neoficiálních úkonů žádná imunita není.

U Nejvyššího soudu Spojených států je tradičně velmi důležité, kdo jmenoval soudce, protože ti jsou ve funkci doživotně. Jsou tak období, kdy převažuje liberální pojetí práva, a období, kdy konzervativní. V současné době má soud konzervativní většinu (6:3), když tři soudce vybral Trump.

Nejvyšší soud v posledních letech také ukončil uznávání ústavního práva na potrat, rozšířil práva na držení zbraní, odmítl přijímání studentů na vysoké školy podle rasy a zablokoval Bidenovu agendu v oblasti imigrace, studentských půjček, povinného očkování proti covidu a změny klimatu, vypočítala agentura Reuters.

Etický kodex

Na rozdíl od ostatních členů federální justice nemají soudci Nejvyššího soudu žádný závazný etický kodex. Podléhají zákonům o zveřejňování informací, které jim ukládají povinnost hlásit externí příjmy a některé dary, ačkoli jídlo a jiné „osobní pohoštění“, jako je ubytování v bydlišti jednotlivce, jsou obecně vyňaty.

Samotný soud přijal v listopadu svůj první kodex chování poté, co vyšlo najevo, že soudce Clarence Thomas přijímal nezveřejněné cesty od bohatého mecenáše. Soudce Samuel Alito také čelil kritice kongresových demokratů po zprávách, že před jeho domy ve Virginii a New Jersey vlály vlajky spojené s Trumpovou snahou zvrátit jeho prohru v roce 2020. Alito se hájil tím, že vlajky vyvěsila jeho manželka, uvedl Reuters.

Někteří kritici si myslí, že nový kodex chování nejde dostatečně daleko, protože umožňuje soudcům, aby se sami rozhodli, zda se z případu vyloučí.

K zavedení omezeného funkčního období a etického kodexu by bylo zapotřebí příslušné legislativy, ale podle Reuters je nepravděpodobné, že by prošla Kongresem, protože demokraté ovládají Senát a republikáni mají většinu ve Sněmovně reprezentantů.

Bidenovi také končí za půl roku prezidentské období. Nedávno navíc oznámil, že už se nebude ucházet o znovuzvolení. Stalo se tak po tlaku zejména stranických špiček jeho Demokratické strany, které poukazovaly na to, že v listopadových volbách by neměl proti Trumpovi šanci. Reagovaly tak zejména na velmi nepřesvědčivý Bidenův výkon v televizní debatě proti bývalému republikánskému prezidentovi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útok na Tel Aviv má minimálně jednu oběť. Hlášená je jedna oběť i v Abú Dhabí

V Izraeli a Spojených arabských emirátech (SAE) zněly v sobotu večer SEČ hlasité exploze poté, co Írán spustil další protiútok v odvetě za izraelsko-americké údery. Nejméně jeden přímý zásah hlásí Tel Aviv. Na místě je podle Reuters jedna oběť a kolem jednadvaceti raněných, záchranné práce pokračují. Incident hlásí mezinárodní letiště v Abú Dhabí. Podle místních úřadů je na místě jeden mrtvý a sedm zraněných. Zasažené země jsou také Jordánsko, Kuvajt, Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie nebo Sýrie.
00:01Aktualizovánopřed 4 mminutami

Írán v odvetných salvách cílil na Izrael

Nejméně jeden přímý zásah hlásí v sobotu večer po další odvetné salvě Íránu Tel Aviv. Na místě je podle Reuters kolem jednadvaceti raněných, záchranné práce pokračují. Írán v reakci na útoky na své území během soboty opakovaně vypálil na Izrael balistické rakety, salvy předcházely sirény. Izraelci prostřednictvím výstražného systému dostávali do mobilních telefonů varování s instrukcí, aby se uchýlili do krytů. Revoluční gardy uvedly, že jde o začátek odvety za ranní útoky Spojených států a Izraele na Írán.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránské drony dopadly na Dubaj či letiště v Kuvajtu

V Jordánsku, Kuvajtu, Bahrajnu, Kataru, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech (SAE) zněly hlasité exploze poté, co Írán spustil protiútok na americké základny na Blízkém východě v odvetě za izraelsko-americké údery. Bahrajn uvedl, že terčem se stalo velitelství páté flotily námořnictva USA v ostrovním království. Na letiště v Kuvajtu či hotel v Dubaji útočil dron. Vybrané země si vyhradily právo na údery odpovědět. Několik lidí napříč jimi v důsledku konfliktu zemřelo.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Chameneí je po smrti, potvrdil Trump

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl v sobotu zabit při izraelsko-amerických úderech, řekl nejmenovaný izraelský činitel agentuře Reuters a několika izraelským médiím. Podle něj bylo nalezeno tělo. Už krátce předtím také izraelský premiér Benjamin Netanjahu bez podrobností uvedl, že stále více signálů naznačuje, že Chameneí je mrtvý. Chameneího smrt následně na síti Truth Social potvrdil prezident USA Donald Trump. Íránská státní média však tvrdí, že Chameneí „dál pevně velí na bojišti“.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael a USA letecky útočily na Írán, ten pak ostřeloval základny USA v regionu

Izrael a Spojené státy v sobotu ráno zahájily rozsáhlý letecký útok na Írán, který směřoval na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Americký prezident Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu vyvinout jadernou zbraň a vyzval také Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli. Íránská armáda následně v odvetě ostřelovala Izrael a několik zemí Perského zálivu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael označil úder na Írán za svůj dosud největší letecký útok

Izraelská armáda oznámila, že sobotní útoky na Írán byly největším leteckým útokem v její historii. Přibližně dvě stě bojových letounů útočilo na pět stovek cílů, informovala podle agentury AFP. Spojené státy a Izrael společný úder na Írán podle informací amerických médií ze zpravodajské komunity plánovaly měsíce. Washington v posledních týdnech vytrvale navyšoval vojenskou přítomnost v regionu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Z Blízkého východu se nyní repatriační let neplánuje, řekl Macinka

V destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je prioritou zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se nacházejí v Íránu. Žádný repatriační let z Blízkého východu v tuto chvíli neplánuje, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ČT. Nejvíce Čechů je v Dubaji, kde jich je hlášeno 2,5 tisíce.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Lídři EU vyzvali k ochraně civilistů

K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního obyvatelstva a dodržování mezinárodního práva v souvislosti s vývojem po útoku USA a Izraele na Írán ve společném prohlášení vyzvali předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk útok na Írán odsoudil a vyzval všechny strany, aby se vrátily k jednání. Na žádost Francie se také sešla Rada bezpečnosti OSN. V neděli spolu přes video budou hovořit unijní ministři zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...