„Nikdo není nad zákonem.“ Biden navrhuje změny Nejvyššího soudu

Americký prezident Joe Biden v pondělí navrhl rozsáhlé změny v Nejvyšším soudu USA, včetně omezení funkčního období devíti soudců na 18 let a zavedení závazného kodexu jejich chování. Informovala o tom agentura Reuters s dovětkem, že vzhledem k silně rozdělenému Kongresu je krajně nepravděpodobné, že návrhy projdou. Navíc samotnému Bidenovi zbývá poslední půlrok ve funkci.

Biden vyzval Kongres, aby přijal závazná a vymahatelná pravidla, která by soudcům ukládala povinnost zveřejňovat dary, zdržet se veřejné politické činnosti a vyloučit se z případů, v nichž jsou oni nebo jejich manželé ve finančním či jiném střetu zájmů. V článku pro list The Washington Post také vyzval k ustanovení 18letého funkčního období pro soudce, kteří v současné době vykonávají funkci doživotně.

„Tento národ byl založen na jednoduché, ale hluboké zásadě: Nikdo není nad zákonem. Ani prezident Spojených států. Ani soudce Nejvyššího soudu Spojených států. Nikdo,“ píše se v článku. Navrhl proto odstranit i široké pojetí prezidentské imunity, které Nejvyšší soud uznal v rozhodnutí, jež se týkalo bývalého prezidenta Donalda Trumpa.

Konzervativní většina

Konzervativní většina Nejvyššího soudu počátkem července rozhodla, že bývalí prezidenti mají nárok na širokou imunitu spojenou s činy vykonanými v úřadu.

Deník The New York Times k tomu napsal, že podle soudu existuje absolutní imunita, která se vztahuje na činy spadající pod „základní ústavní pravomoci“. Exprezidenti mají nárok na „alespoň presumpci imunity vůči stíhání za všechny své oficiální úkony“, uvedl soud. Dodal však také, že u neoficiálních úkonů žádná imunita není.

U Nejvyššího soudu Spojených států je tradičně velmi důležité, kdo jmenoval soudce, protože ti jsou ve funkci doživotně. Jsou tak období, kdy převažuje liberální pojetí práva, a období, kdy konzervativní. V současné době má soud konzervativní většinu (6:3), když tři soudce vybral Trump.

Nejvyšší soud v posledních letech také ukončil uznávání ústavního práva na potrat, rozšířil práva na držení zbraní, odmítl přijímání studentů na vysoké školy podle rasy a zablokoval Bidenovu agendu v oblasti imigrace, studentských půjček, povinného očkování proti covidu a změny klimatu, vypočítala agentura Reuters.

Etický kodex

Na rozdíl od ostatních členů federální justice nemají soudci Nejvyššího soudu žádný závazný etický kodex. Podléhají zákonům o zveřejňování informací, které jim ukládají povinnost hlásit externí příjmy a některé dary, ačkoli jídlo a jiné „osobní pohoštění“, jako je ubytování v bydlišti jednotlivce, jsou obecně vyňaty.

Samotný soud přijal v listopadu svůj první kodex chování poté, co vyšlo najevo, že soudce Clarence Thomas přijímal nezveřejněné cesty od bohatého mecenáše. Soudce Samuel Alito také čelil kritice kongresových demokratů po zprávách, že před jeho domy ve Virginii a New Jersey vlály vlajky spojené s Trumpovou snahou zvrátit jeho prohru v roce 2020. Alito se hájil tím, že vlajky vyvěsila jeho manželka, uvedl Reuters.

Někteří kritici si myslí, že nový kodex chování nejde dostatečně daleko, protože umožňuje soudcům, aby se sami rozhodli, zda se z případu vyloučí.

K zavedení omezeného funkčního období a etického kodexu by bylo zapotřebí příslušné legislativy, ale podle Reuters je nepravděpodobné, že by prošla Kongresem, protože demokraté ovládají Senát a republikáni mají většinu ve Sněmovně reprezentantů.

Bidenovi také končí za půl roku prezidentské období. Nedávno navíc oznámil, že už se nebude ucházet o znovuzvolení. Stalo se tak po tlaku zejména stranických špiček jeho Demokratické strany, které poukazovaly na to, že v listopadových volbách by neměl proti Trumpovi šanci. Reagovaly tak zejména na velmi nepřesvědčivý Bidenův výkon v televizní debatě proti bývalému republikánskému prezidentovi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán oznámil dosažení dohody s Íránem, Trump to potvrdil

Pákistánský premiér Šahbáz Šaríf v neděli oznámil dosažení mírové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení války a otevření Hormuzského průlivu. Všechny podrobnosti zatím nejsou známy. Premiér Šarif uvedl, že oficiální podpis se uskuteční v pátek ve Švýcarsku. Není jasné, jak rychle by se Hormuzský průliv mohl znovu otevřít pro veškerou dopravu, napsala agentura AP. Dosažení dohody s Íránem vzápětí potvrdil americký prezident Donald Trump. Uvedl, že dal pokyn otevřít Hormuzský průliv a okamžitě ukončit námořní blokádu íránských přístavů.
včeraAktualizovánopřed 5 mminutami

Počet potvrzených případů eboly v DR Kongo dál roste

Počet potvrzených případů eboly v Kongu vzrostl na 782, přičemž na nemoc už zemřelo 181 lidí. S odkazem na vládní údaje to v neděli napsala agentura Reuters. K minulé neděli bylo v Kongu 550 potvrzených případů a úřady hlásily 101 obětí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

U Splitu zemřeli po srážce katamaránu s plachetnicí nejméně tři Češi

U chorvatského Splitu po srážce katamaránu s plachetnicí zemřeli nejméně tři Češi, uvedl Radiožurnál s odvoláním na vedoucího konzulárního oddělení českého zastupitelského úřadu v Chorvatsku Štěpána Šantrůčka. Další čtyři čeští občané byli převezeni do nemocnice, jejich stav však není vážný.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Demonstranti proti summitu G7 se střetli s policií

Demonstranti dnes v Ženevě při protestním pochodu proti summitu skupiny velkých světových ekonomik G7 zapálili automobil značky Tesla, rozbili okna v několika budovách a házeli kameny na policii. Ta proti nim použila slzný plyn. Do pochodu, který byl zpočátku poklidný, se podle odhadů policie zapojilo kolem 20 tisíc lidí, napsala agentura Reuters. Účastníci pochodu protestovali primárně proti kapitalismu, demonstrovali ale také například za větší podporu Palestinců.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Švýcaři podle předběžných výsledků odmítli omezit počet obyvatel v zemi

Švýcaři v nedělním referendu podle předběžných výsledků odmítli návrh pravicově populistické Švýcarské lidové strany (SVP), který měl omezit počet obyvatel země na nejvýše deset milionů. Proti návrhu hlasovalo zhruba 55 procent zúčastněných, volební účast dosáhla téměř 60 procent, uvádí s odvoláním na švýcarskou federální vládu agentura AP. V alpské konfederaci nyní žije asi 9,1 milionu lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump vyzval Izrael k zastavení úderů v Libanonu

Americký prezident Donald Trump vyzval Izrael k zastavení úderů v Libanonu, útočit by podle něj neměla ani druhá strana. Prohlásil rovněž, že dohoda, která by zajistila mír v regionu, je velmi blízko. V rozhovoru se serverem Axios pak kvůli nedělnímu útoku v Bejrútu ostře kritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a použil i vulgarismy. Izrael v neděli zaútočil na cíle radikálního hnutí Hizballáh na jižním předměstí Bejrútu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajina hlásí zásah ruského ropného zařízení a chemické továrny

Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhly ukrajinské bezpilotní drony ropná zařízení v Jaroslavské oblasti. Gubernátor této správní jednotky v ruské centrální části Michail Jevrajev uvedl, že vypukl požár v místních skladech paliv. Zelenskyj informoval rovněž o zásahu chemické továrny v Tulské oblasti nedaleko Moskvy. Na Ukrajině si ruské útoky vyžádaly jednoho mrtvého v ukrajinské Záporožské oblasti a další dva v Sumské oblasti, uvedly v neděli místní úřady.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Írán se zatím nerozhodl, jestli podepíše dohodu s USA, píší média

Írán zatím nepřijal definitivní rozhodnutí, jestli podepíše dohodu se Spojenými státy, napsala v neděli íránská polooficiální agentura Fars s odvoláním na dobře informovaný zdroj blízký vyjednávacímu týmu. Informuje o tom agentura AFP. Americký prezident Donald Trump v sobotu uvedl, že dohoda má být podepsána ještě v neděli. Agentura Reuters napsala, že návrh dohody počítá mimo jiné s okamžitým otevřením Hormuzského průlivu či ukončením americké blokády íránských přístavů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...