„Nikdo není nad zákonem.“ Biden navrhuje změny Nejvyššího soudu

Americký prezident Joe Biden v pondělí navrhl rozsáhlé změny v Nejvyšším soudu USA, včetně omezení funkčního období devíti soudců na 18 let a zavedení závazného kodexu jejich chování. Informovala o tom agentura Reuters s dovětkem, že vzhledem k silně rozdělenému Kongresu je krajně nepravděpodobné, že návrhy projdou. Navíc samotnému Bidenovi zbývá poslední půlrok ve funkci.

Biden vyzval Kongres, aby přijal závazná a vymahatelná pravidla, která by soudcům ukládala povinnost zveřejňovat dary, zdržet se veřejné politické činnosti a vyloučit se z případů, v nichž jsou oni nebo jejich manželé ve finančním či jiném střetu zájmů. V článku pro list The Washington Post také vyzval k ustanovení 18letého funkčního období pro soudce, kteří v současné době vykonávají funkci doživotně.

„Tento národ byl založen na jednoduché, ale hluboké zásadě: Nikdo není nad zákonem. Ani prezident Spojených států. Ani soudce Nejvyššího soudu Spojených států. Nikdo,“ píše se v článku. Navrhl proto odstranit i široké pojetí prezidentské imunity, které Nejvyšší soud uznal v rozhodnutí, jež se týkalo bývalého prezidenta Donalda Trumpa.

Konzervativní většina

Konzervativní většina Nejvyššího soudu počátkem července rozhodla, že bývalí prezidenti mají nárok na širokou imunitu spojenou s činy vykonanými v úřadu.

Deník The New York Times k tomu napsal, že podle soudu existuje absolutní imunita, která se vztahuje na činy spadající pod „základní ústavní pravomoci“. Exprezidenti mají nárok na „alespoň presumpci imunity vůči stíhání za všechny své oficiální úkony“, uvedl soud. Dodal však také, že u neoficiálních úkonů žádná imunita není.

U Nejvyššího soudu Spojených států je tradičně velmi důležité, kdo jmenoval soudce, protože ti jsou ve funkci doživotně. Jsou tak období, kdy převažuje liberální pojetí práva, a období, kdy konzervativní. V současné době má soud konzervativní většinu (6:3), když tři soudce vybral Trump.

Nejvyšší soud v posledních letech také ukončil uznávání ústavního práva na potrat, rozšířil práva na držení zbraní, odmítl přijímání studentů na vysoké školy podle rasy a zablokoval Bidenovu agendu v oblasti imigrace, studentských půjček, povinného očkování proti covidu a změny klimatu, vypočítala agentura Reuters.

Etický kodex

Na rozdíl od ostatních členů federální justice nemají soudci Nejvyššího soudu žádný závazný etický kodex. Podléhají zákonům o zveřejňování informací, které jim ukládají povinnost hlásit externí příjmy a některé dary, ačkoli jídlo a jiné „osobní pohoštění“, jako je ubytování v bydlišti jednotlivce, jsou obecně vyňaty.

Samotný soud přijal v listopadu svůj první kodex chování poté, co vyšlo najevo, že soudce Clarence Thomas přijímal nezveřejněné cesty od bohatého mecenáše. Soudce Samuel Alito také čelil kritice kongresových demokratů po zprávách, že před jeho domy ve Virginii a New Jersey vlály vlajky spojené s Trumpovou snahou zvrátit jeho prohru v roce 2020. Alito se hájil tím, že vlajky vyvěsila jeho manželka, uvedl Reuters.

Někteří kritici si myslí, že nový kodex chování nejde dostatečně daleko, protože umožňuje soudcům, aby se sami rozhodli, zda se z případu vyloučí.

K zavedení omezeného funkčního období a etického kodexu by bylo zapotřebí příslušné legislativy, ale podle Reuters je nepravděpodobné, že by prošla Kongresem, protože demokraté ovládají Senát a republikáni mají většinu ve Sněmovně reprezentantů.

Bidenovi také končí za půl roku prezidentské období. Nedávno navíc oznámil, že už se nebude ucházet o znovuzvolení. Stalo se tak po tlaku zejména stranických špiček jeho Demokratické strany, které poukazovaly na to, že v listopadových volbách by neměl proti Trumpovi šanci. Reagovaly tak zejména na velmi nepřesvědčivý Bidenův výkon v televizní debatě proti bývalému republikánskému prezidentovi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko i Německo poslaly vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž třináct vojáků průzkumné mise z Německa. Americký prezident Donald Trump trvá na získání strategického ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 12 mminutami

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 50 mminutami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
před 1 hhodinou

Imigrační agent postřelil v Minnesotě muže

Imigrační agent Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minnesotě zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na agenta agresivně útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
před 2 hhodinami

ŽivěPosádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...