Nikaragua zažívá nejhorší krizi od občanské války. Odpůrci prezidenta ustavili samosprávu

Už dva měsíce trvají protivládní protesty v Nikaragui, které si vyžádaly přes dvě stě obětí. Informovaly o tom lidskoprávní organizace. Odpůrci prezidenta Daniela Ortegy dokonce vyhlásili ve městě Masaya samosprávu. Většímu krveprolití zabránili zástupci církve jednáním s policií. Ortega totiž nechal k městu vyslat své jednotky.

Protesty vypukly 18. dubna, když univerzitní studenti a zástupci zaměstnaneckých organizací začali protestovat proti vládní penzijní reformě. Vláda od tohoto plánu po masových demonstracích ustoupila, protesty ale pokračují. Jejich cílem je kromě odstoupení vlády i nezávislé vyšetření smrti demonstrantů.

Ve městě Masaya, které leží pouhých třicet kilometrů od metropole Managua, vyrostly barikády, podobně jako i na jiných místech země. Kritici levicového prezidenta a někdejšího revolucionáře Ortegy tento týden oficiálně vyhlásili nezávislost na vládních úřadech a ustavili vlastní samosprávu. Dosavadní starosta a většina radních vzápětí utekli do Managuy.

Zástupci církve ve městě Masaya
Zdroj: Andres Martinez Casares/Reuters

Církev se zatím marně snaží zprostředkovat dialog opozice s vládou. „Mluvili jsme hodinu s šéfem policie, který slíbil zastavit zásah vládních sil,“ řekl ve čtvrtek novinářům kardinál Leopoldo Brenes, který stojí v čele Nikaragujské biskupské konference.

Do města Masaya ho doprovázel i apoštolský nuncius Stanislaw Waldemar Sommertag. „Papež je informován o všem, co se tady teď děje, jsme s vámi,“ řekl Sommertag obyvatelům města. Nicméně dodal, že „na násilí se nemá odpovídat násilím“. „Viděli jsme mrtvé a zraněné v ulicích, viděli jsme uhořelé rodiny s dětmi, viděli jsme neozbrojené lidi napadané hordami ozbrojenců,“ prohlásil se slzami v očích biskup Silvio Báez, kterého citoval argentinský server Infobae.

Vláda ale dál odmítá hlavní požadavek demonstrantů, kterým jsou předčasné volby. Dvaasedmdesátiletý Ortega, který vedl zemi už v 80. letech, je prezidentem už jedenáct let v kuse a ze své manželky udělal viceprezidentku. Mandát mu vyprší v lednu 2022.

Podle vedoucí latinskoamerické sekce české humanitární organizace Člověk v tísni Lucie Argüellové zažívá Nikaragua jednu z nejhorších krizí od občanské války, která skončila v roce 1990. „Situace je velmi kritická. Denně dostáváme zprávy o porušování lidských práv,“ uvedla Argüellová.

Pouliční boje v Nikaragui
Zdroj: Oswaldo Rivas/Reuters

V zemi kolabuje systém zdravotní péče, některé státní nemocnice podle ní zavírají dveře zraněným pacientům a režim lékaře odrazuje od ošetřování odpůrců prezidenta. Vláda proti protestům zakročila velmi tvrdě – podle opozice nasadila i odstřelovače. Kromě policie zasahují proti protestujícím i polovojenské jednotky prezidentových příznivců.

Brutální zásah zažila Managua koncem minulého měsíce, když ozbrojenci začali střílet na průvod, který uspořádaly matky obětí protestů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump přednese projev o stavu unie, desítky demokratů ho budou bojkotovat

Projev amerického prezidenta Donalda Trumpa o stavu unie, který začne ve středu ve 3:00 SEČ, se chystají bojkotovat desítky opozičních demokratů, informují americká média. Mezi pozvanými hosty jsou například Erika Kirková, vdova po zavražděném konzervativním aktivistovi Charliem Kirkovi, oběti zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina či američtí hokejisté, kteří získali zlato na zimních olympijských hrách v Itálii. Odpověď demokratů na Trumpovu řeč přednese guvernérka Virginie Abigail Spanbergerová.
před 4 mminutami

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci na podporu Ukrajiny, píší agentury

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci, ve které vyjádřilo podporu Ukrajině bránící se ruské vojenské agresi. Napsaly to v noci na středu agentury Reuters a AFP. OSN tak učinilo na svém mimořádném zasedání v úterý – tedy v den čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu. Pro usnesení hlasovali zástupci 107 zemí, proti jich bylo 12 a dalších 51 se zdrželo. Proti rezoluci byly země jako Rusko, jeho spojenec Bělorusko, Írán nebo Kuba. Hlasování se zdržela Čína, Maďarsko nebo Spojené státy, reprezentované zástupkyní velvyslance USA při OSN Tammy Bruceovou.
před 43 mminutami

Žádná armáda nemůže zlomit vůli národa, který chce být svobodný, řekl Macinka

Žádná armáda nemůže zlomit vůli národa, který se rozhodl být svobodný, řekl v úterý český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) na jednání Rady bezpečnosti Organizace spojených národů (OSN) k situaci na Ukrajině. Vyzval přitom Rusko, aby válku zastavilo a dalo šanci míru, nikoliv jako gesto slabosti, ale coby krok zodpovědnosti. Ukrajina a její spojenci si připomínají čtvrté výročí plnohodnotné ruské invaze. Pokračující agresi na Ukrajině se věnuje i mimořádné zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránský soud vynesl první rozsudek smrti za protirežimní protesty, píše Reuters

Islámský revoluční soud v Íránu vynesl rozsudek smrti nad íránským občanem obviněným z „nepřátelství vůči bohu“. V případě vykonání rozsudku půjde o první takový případ související s celostátními protirežimními protesty, které v Íránu vypukly na konci loňského roku. Dosud si vyžádaly tisíce obětí. S odvoláním na zdroj blízký rodině obviněného to uvedla agentura Reuters. Obvinění přichází v době, kdy na některých univerzitách studenti od soboty začali znovu demonstrovat.
před 4 hhodinami

VideoMexické úřady se snaží obnovit pořádek v turistických oblastech

Mexické úřady vyslaly další dva tisíce vojáků do státu Jalisco na západním pobřeží země. V neděli tam vypukly násilnosti po zabití jednoho z předních drogových bossů. V turistické oblasti, kde se bude odehrávat i část mistrovství světa ve fotbale, se úřady snaží obnovit pořádek. Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová ujišťuje, že na šampionátu bude bezpečnost zaručena. Právě celostátní jednotky, které provádějí v městech osobní prohlídky, provedly zásah proti drogovému kartelu – podle prezidentky bez jakékoliv přímé americké účasti. Sheinbaumová nicméně připustila, že s nimi Američané předtím sdíleli zpravodajské informace.
před 5 hhodinami

Česko si připomnělo čtyři roky od začátku ruské války proti Ukrajině

Po České republice se konaly akce připomínající začátek ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu před čtyřmi lety, 24. února 2022. Bezpečnost a obranyschopnost Česka, Ukrajiny a celé Evropy byly tématy veřejného slyšení v Senátu, ze kterého se členové vlády Andreje Babiše (ANO) omluvili, zatímco prezident Petr Pavel dorazil. Zajištění bezpečnosti je odpovědností nás všech, řekl Pavel v horní komoře. Prezident se odpoledne sešel na Hradě s podporovateli napadené země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusko mír nechce a není tak silné, jak si myslí, zní z Evropy

Ukrajina je národem tichých hrdinů, současný konflikt je pak válkou o svobodu. V den čtvrtého výročí velké ruské invaze to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte, který se účastnil ceremonie v sídle Severoatlantické aliance. Podle Rutteho je další pomoc Kyjevu zcela zásadní. Výročí si připomněli také europoslanci. Řada z nich kritizovala Maďarsko a Slovensko za jejich přístup k válce.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoUkrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu, zdůraznil Kopečný

V den čtvrtého výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu byl hostem Interview ČT24 moderovaného Barborou Kroužkovou bezpečnostní expert a bývalý vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Ten řekl, že ukrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu. „První tři roky to byla společná role Evropy a Spojených států a pak se od toho USA odklonily. Teď už je to jen o Evropě a ta v tom obstává. Ne díky českým financím, ale i díky české muniční iniciativě. Díky evropským státům, především severní a západní Evropy, které velké části svého rozpočtu (…) dedikují tomu, aby byl v Evropě mír a aby Ukrajina přežila,“ zdůraznil Kopečný, který v pořadu hovořil mimo jiné také o ruské ekonomice, o tom, co by mohlo invazní armádu zastavit či jak dlouho podle něj ještě bude konflikt na Ukrajině trvat.
před 7 hhodinami
Načítání...