Nikaragua zažívá nejhorší krizi od občanské války. Odpůrci prezidenta ustavili samosprávu

Už dva měsíce trvají protivládní protesty v Nikaragui, které si vyžádaly přes dvě stě obětí. Informovaly o tom lidskoprávní organizace. Odpůrci prezidenta Daniela Ortegy dokonce vyhlásili ve městě Masaya samosprávu. Většímu krveprolití zabránili zástupci církve jednáním s policií. Ortega totiž nechal k městu vyslat své jednotky.

Protesty vypukly 18. dubna, když univerzitní studenti a zástupci zaměstnaneckých organizací začali protestovat proti vládní penzijní reformě. Vláda od tohoto plánu po masových demonstracích ustoupila, protesty ale pokračují. Jejich cílem je kromě odstoupení vlády i nezávislé vyšetření smrti demonstrantů.

Ve městě Masaya, které leží pouhých třicet kilometrů od metropole Managua, vyrostly barikády, podobně jako i na jiných místech země. Kritici levicového prezidenta a někdejšího revolucionáře Ortegy tento týden oficiálně vyhlásili nezávislost na vládních úřadech a ustavili vlastní samosprávu. Dosavadní starosta a většina radních vzápětí utekli do Managuy.

Zástupci církve ve městě Masaya
Zdroj: Andres Martinez Casares/Reuters

Církev se zatím marně snaží zprostředkovat dialog opozice s vládou. „Mluvili jsme hodinu s šéfem policie, který slíbil zastavit zásah vládních sil,“ řekl ve čtvrtek novinářům kardinál Leopoldo Brenes, který stojí v čele Nikaragujské biskupské konference.

Do města Masaya ho doprovázel i apoštolský nuncius Stanislaw Waldemar Sommertag. „Papež je informován o všem, co se tady teď děje, jsme s vámi,“ řekl Sommertag obyvatelům města. Nicméně dodal, že „na násilí se nemá odpovídat násilím“. „Viděli jsme mrtvé a zraněné v ulicích, viděli jsme uhořelé rodiny s dětmi, viděli jsme neozbrojené lidi napadané hordami ozbrojenců,“ prohlásil se slzami v očích biskup Silvio Báez, kterého citoval argentinský server Infobae.

Vláda ale dál odmítá hlavní požadavek demonstrantů, kterým jsou předčasné volby. Dvaasedmdesátiletý Ortega, který vedl zemi už v 80. letech, je prezidentem už jedenáct let v kuse a ze své manželky udělal viceprezidentku. Mandát mu vyprší v lednu 2022.

Podle vedoucí latinskoamerické sekce české humanitární organizace Člověk v tísni Lucie Argüellové zažívá Nikaragua jednu z nejhorších krizí od občanské války, která skončila v roce 1990. „Situace je velmi kritická. Denně dostáváme zprávy o porušování lidských práv,“ uvedla Argüellová.

Pouliční boje v Nikaragui
Zdroj: Oswaldo Rivas/Reuters

V zemi kolabuje systém zdravotní péče, některé státní nemocnice podle ní zavírají dveře zraněným pacientům a režim lékaře odrazuje od ošetřování odpůrců prezidenta. Vláda proti protestům zakročila velmi tvrdě – podle opozice nasadila i odstřelovače. Kromě policie zasahují proti protestujícím i polovojenské jednotky prezidentových příznivců.

Brutální zásah zažila Managua koncem minulého měsíce, když ozbrojenci začali střílet na průvod, který uspořádaly matky obětí protestů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
13:34Aktualizovánopřed 7 mminutami

BBC: V Gruzii rozháněli demonstranty toxickou látkou. Tbilisi stanici zažaluje

Slovy o „provokaci plánované zahraničními zpravodajskými službami“ reagovala vládnoucí strana Gruzínský sen na článek BBC, který mluví o použití chemické zbraně z první světové války proti demonstrantům ze strany tamních bezpečnostních složek. Strana již avizovala žalobu na britský server. Ten díky sesbíraným svědectvím popsal i následky použití dráždivé substance – pálení očí či zvracení měly trvat týdny.
před 55 mminutami

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
13:51Aktualizovánopřed 57 mminutami

Ruský nálet zabil v Dněpropetrovské oblasti dvanáctiletého chlapce

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
12:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump v novém dokumentu tvrdí, že Evropa čelí civilizačnímu úpadku

Americký prezident Donald Trump a jeho vláda v nové oficiální národní bezpečnostní strategii viní EU a migraci z toho, co označují za bezprostředně hrozící a totální kulturní a civilizační rozklad Evropy. Napsal o tom zpravodajský server Politico.
před 2 hhodinami

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se pokutě vyhnula díky ústupkům, které učinila.
před 2 hhodinami

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
před 4 hhodinami

Čtyři země odstupují z Eurovize kvůli účasti Izraele

Španělsko, Nizozemsko, Irsko a Slovinsko odstupují ze soutěže Eurovize. Reagují tak na čtvrteční hlasování Evropské vysílací unie (EBU), díky němuž se bude moci i příštího ročníku této mezinárodní písňové soutěže účastnit Izrael. Informují o tom agentury. Izraelský prezident Jicchak Herzog rozhodnutí EBU uvítal.
před 5 hhodinami
Načítání...