Abuja - Více než 50 islámských povstalců zahynulo během pondělních střetů s armádou na východě Nigérie u hranic s Kamerunem. Zemřelo také patnáct vojáků a pět civilistů. Severovýchod Nigérie dlouhodobě okupují islamističtí radikálové, většina masakrů na civilistech se připisuje radikální skupině Boko Haram. Nigerijský prezident vyhlásil před půl rokem ve státech Borno, Yobe a Adamawa výjimečný stav a zahájil rozsáhlé vojenské tažení proti jejím členům.
„Ačkoli řada povstalců uprchla i přes střelná zranění, několik jich bylo zadrženo a přes 50 v přestřelce s vojáky zahynulo,“ uvedlo ministerstvo obrany. Nigerijská armáda často informuje o rozsáhlých ztrátách v řadách islamistů, počty svých mrtvých ale udává jen zřídka.
Nigerijské bezpečnostní sbory na severovýchodě země, který je zmítaný násilím, v posledních týdnech vystupňovaly vojenské tažení proti islamistům ze sekty Boko Haram. Vládní opatření se ale zatím míjejí účinkem, například v pátek radikálové zaútočili granátomety a protileteckými zbraněmi na kasárny ve městě Bama.
Nigerijský prezident Goodluck Jonathan vyhlásil v květnu ve státech Borno, Yobe a Adamawa půlroční výjimečný stav a zahájil rozsáhlé vojenské tažení proti členům Boko Haram. Nigerijský parlament na počátku listopadu prodloužil výjimečný stav o dalších šest měsíců, aby vládním jednotkám usnadnil bojové operace.
Vláda v posledních dnech povolala do neklidných oblastí vojenské posily, neboť se obává, že Vánoce vystupňují aktivitu radikálů vůči křesťanským obyvatelům Nigérie.
Radikální sekta Boko Haram operuje na severovýchodě Nigérie od roku 2009 a jejím cílem je svržení nigerijské vlády a zavedení přísného islámského práva šaría. K dosažení tohoto cíle se uchyluje k masakrům místních obyvatel a k útokům na ropnou infrastrukturu. Jen od května si podle Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) vyžádaly útoky islamistů více něž 1 200 obětí. Islamisté využívají zároveň snadné prostupnosti hranic s Kamerunem, Čadem a Nigerem a pašují z těchto zemí zbraně.
