Křesťanskodemokratická unie (CDU) a Křesťanskosociální unie (CSU) se údajně dohodly na kompromisu ohledně přijímání uprchlíků. Informovaly o tom agentury DPA a Reuters s odvoláním na zdroje z jednání obou stran. Německo tak na základě údajně uzavřené dohody ročně přijme nejvýš 200 tisíc uprchlíků a žadatelů o azyl. Pokud se informace potvrdí, podařilo se tak urovnat jablko sváru mezi šéfy obou stran Angelou Merkelovou a Horstem Seehoferem, které bránilo efektivnímu vyjednávání o nové německé vládní koalici. Otázkou zůstává, jak na dohodu budou reagovat možní koaliční partneři za Zelené a svobodné demokraty (FDP), kteří stanovení hranice zatím odmítali.
Německo přijme ročně nejvýše 200 tisíc azylantů, dohodly se údajně CDU a CSU
Zpravodaj ČT z Německa: Dosavadní dohoda připomíná chytrou horákyni (zdroj: ČT24)
Omezení počtu přijímaných běženců na 200 tisíc ročně dlouhodobě požadovala CSU, která se dokonce nechala slyšet, že bez takové hranice nevstoupí do nové vlády. Naopak Merkelová byla jasně proti a ještě v předvolební kampani nedlouho před zářijovými parlamentními volbami řekla: „Můj postoj k horní hranici je známý. Nechci ji. Zaručeně. Nepovažuji ji ani za realizovatelnou.“
Nedělní dohoda je podle pozorovatelů kompromisem, který má oběma politikům - kteří jsou kvůli špatnému volebnímu výsledku pod tlakem - pomoci zachovat si tvář. Na jedné straně sice stanoví limit pro příjem běženců a žadatelů o azyl, na druhou stranu ale nepočítá s tím, že by Německo žadatele o azyl odmítalo na hranicích. Dohoda také nepoužívá výraz „horní hranice“.
Do vyřízení žádosti pobyt ve zvláštních centrech
Do počtu 200 tisíc se mají počítat žadatelé o azyl, uprchlíci, lidé, kteří v Německu dostanou doplňkovou ochranu, rodiny běženců, kteří už ve spolkové republice jsou, nebo uprchlíci přerozdělovaní v rámci kvót. Odečítat se naopak budou běženci, kteří Německo dobrovolně opustí, nebo budou deportováni. Dohoda počítá i s výjimkou pro zvláštní situace, v nichž by vláda a Spolkový sněm mohly limit zvýšit, nebo naopak snížit. Všichni noví žadatelé o azyl by do vyřízení svých žádostí čekali ve zvláštních centrech.
Součást německé ústavy
Jakým způsobem by spolková republika postupovala v případě, že by v jednom roce na jejích hranicích o azyl požádalo více než 200 tisíc lidí, zatím není zcela jasné. Právo na azyl pro politicky pronásledované je – jak Merkelová sama opakovaně zdůrazňovala – součástí německé ústavy a nedá se podle odborníků omezit početním limitem.
Na přistěhovalce, kteří do Německa jdou za prací z dalších zemí Evropské unie, se dojednaný kompromis nevztahuje.
Obě strany se podle DPA dohodly také na tom, že budou chtít téma migrace v budoucnu řešit celoevropsky. Shoda prý panuje i na základních obrysech zákona, který má umožnit snadnější přijímání pracovních sil ze zemí mimo EU.
Kompromis mezi CDU a CSU v otázce migrace, ale i dalších oblastech, o nichž zástupci obou stran dále jednají, je základním předpokladem, aby mohla začít jednání o nové vládní koalici. Výsledky zářijových voleb a rozhodnutí dosud koaličních sociálních demokratů (SPD) odejít do opozice přitom nedávají jinou možnost než vznik vlády CDU/CSU, FDP a Zelených.