Německo na mrtvém bodě. Merkelová nechce menšinovou vládu, Steinmeier zase nové volby

5 minut
Události: V Německu selhaly rozhovory o nové vládě
Zdroj: ČT24

Rozhovory o nové německé vládě v noci na pondělí ztroskotaly. Více než čtyřtýdenní vyjednávání s konzervativní unií CDU/CSU a Zelenými se kvůli přetrvávajícím neshodám rozhodli ukončit svobodní demokraté (FDP). Kancléřka Angela Merkelová řekla televizi ARD, že je připravena vést svou CDU do předčasných voleb a rezignovat nehodlá. Prezident Frank-Walter Steinmeier ale chce, aby politici dál jednali o nové vládě. Možnost té menšinové se ovšem zase nelíbí Merkelové.

Merkelová připomněla, že v kampani před zářijovými parlamentními volbami často odpovídala na otázku, jestli kandiduje na celé čtyři roky. Vždy na to odpovídala, že ano, a proto by bylo hodně podivné, kdyby teď jen dva měsíce po volbách odstoupila. „Udělala jsem to, co jsem mohla,“ podotkla.

Předseda CSU a bavorský premiér Horst Seehofer uvedl, že byl během posledního nedělního jednání dlouho přesvědčen, že se nakonec podaří najít kompromis. V řadě témat se podle něj strany výrazně přiblížily a shoda byla nadosah. „Je to škoda,“ řekl.

„Stojíme před situací, která ještě v dějinách spolkové republiky, tedy za téměř sedmdesát let, nenastala,“ reagoval na situaci prezident Steinmeier. 

Steinmeierovi se možnost předčasných voleb nezamlouvá

„Strany se ve volbách 24. září ucházely o odpovědnost za Německo; odpovědnost, kterou také podle představ ústavy není možné jednoduše přenést zpět na voliče. Tato odpovědnost daleko překračuje vlastní zájmy,“ upozornil německý prezident, podle něhož by všichni zúčastnění měli znovu zvážit svůj postoj. Dal tak najevo, že není nakloněn možnosti předčasných voleb.

„Všechny politické strany zvolené do Spolkového sněmu jsou zavázány společnému blahu, slouží naší zemi,“ podotkl dále Steinmeier, který povede v příštích dnech rozhovory s vedením stran. 

  • Nemalá část Němců si předčasné volby přeje. V průzkumu pro RTL pro ně bylo 45 procent lidí, 27 procent chce velkou koalici, 24 procent menšinovou vládu.
Steinmeier si nemůže dovolit úplně jednoduše vyhlásit nové volby, důvod musí být jasně průkazný. Jeho primárním zájmem je dovést výsledek ze zářijových voleb do funkční vlády. Předčasné volby jsou až poslední varianta – jde o selhání politiky, protože se znovu vrací míč na stranu voličů.
Vladimír Handl
expert na Německo

O ukončení sondovacích rozhovorů informoval šéf FDP Christian Lindner, podle něhož strany nenašly společnou představu o modernizaci země ani dostatečnou vzájemnou důvěru. „Je lepší nevládnout než vládnout špatně,“ nechal se slyšet obklopen svými spolustraníky.

Čtveřici stran se podle něj nepodařilo vyřešit řadu sporných otázek. Ani nedělní vyjednávání, které bylo dopředu označované za poslední, nepřineslo potřebný posun. Mezi nejspornější otázky patřila migrace a ochrana klimatu.

Ostatní strany vyjednávající o nové vládě podle politika Zelených Jürgena Trittina prohlášení FDP sledovaly v televizi. Trittin i místopředsedkyně CDU Julia Klöcknerová vyjádřili přesvědčení, že svobodní demokraté byli na přerušení rozhovorů dopředu připraveni. Podle Klöcknerové by navíc bylo slušností, aby o neúspěchu rozhovorů informovaly všechny strany společně. Generální tajemník CDU Peter Tauber zase podotkl, že nebyl žádný důvod, aby FDP v danou chvíli vyjednávání ukončila.

Kritika CDU a Zelených, kteří pochválili Merkelovou za snahu neustále hledat kompromisy, odpovídá informacím, které se z kuloárů objevovaly v posledních dnech. FDP podle nich například v otázce migrace výrazně přitvrdila svůj postoj, čímž podle některých zablokovala možnou dohodu v této otázce.

Svobodní demokraté takovou interpretaci odmítají a tvrdí, že ukončení rozhovorů nechystali dopředu. Strana o něm podle generální tajemnice Nicoly Beerové rozhodla až kolem třiadvacáté hodiny. FDP vyjádřila přesvědčení, že jí ostatní strany dostatečně neustoupily, někteří svobodní demokraté také hovoří o chaotické organizaci rozhovorů ze strany Merkelové.

SPD chce zůstat v opozici

Spolkové republice nyní hrozí předčasné volby, protože sociální demokraté (SPD) odmítají účast na vládě a žádná další koalice nepřipadá v úvahu. I přes dosavadní kategorický postoj sociálních demokratů pozorovatelé očekávají, že se je nyní Merkelová pokusí oslovit a přemluvit k pokračování dosavadní vládní spolupráce.

Místopředseda SPD Ralf Stegner ale už v noci tuto variantu odmítl. „Výchozí pozice pro SPD se nezměnila. Nemáme mandát pro obnovenou velkou koalici,“ řekl agentuře DPA. Na sociální síti Twitter také napsal, že SPD nebude taktizovat.

Účast ve vládě v pondělí znovu odmítl také předseda SPD Martin Schulz, který se zároveň vyslovil pro předčasné volby. „S ohledem na volební výsledek z 24. září nejsme k dispozici pro vstup do velké koalice,“ nechal se slyšet Schulz.

Výsledek parlamentních voleb byl podle něj jasným odmítnutím dosavadní velké koalice, jejíž strany přišly dohromady o téměř 14 procentních bodů. „Považujeme za důležité, aby občanky a občané mohli znovu zhodnotit situaci,“ uvedl také předseda sociálních demokratů, podle něhož CDU/CSU, FDP a Zelení dostali zemi do složité situace. 

Pokud se Merkelové SPD přesvědčit nepodaří, existuje ještě teoretická možnost vzniku menšinové vlády, s níž ale nikdo nepočítá. V dějinách spolkové republiky žádná taková vláda dosud nevznikla.

FDP sice připustila, že by menšinovou vládu v čele s Merkelovou byla ochotná podpořit. „Pokud se obejví dobré iniciativy, pak jsme k dispozici,“ uvedl politik FDP Marco Buschmann. „Nechceme být kategorickou opozicí, ale chceme být konstruktivní,“ dodal. Kancléřka Merkelová ale už v den voleb uvedla, že si menšinovou vládu nepřeje. 

Nejpravděpodobnější variantou jsou tak nyní předčasné volby, přeje si je i opoziční Levice a počítají s nimi už i Zelení. Většina pozorovatelů se ale shoduje, že nové volby nemusejí přinést žádné další koaliční možnosti, tradiční strany mají navíc obavu z dalšího posilování protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD).

Třikrát musí (prezident) nechat volbu kancléřky ve Spolkovém sněmu. Teprve po třetí volbě, kdyby kancléřka nebo jiný kandidát získali jen relativní většinu, tak musí rozhodnout, zda bude menšinová vláda, nebo vyhlásí během 7 dnů předčasné volby, které se musí konat do 60 dnů.
Vladimír Handl
expert na Německo
4 minuty
Zpravodaj ČT Černohorský: Preference stran se oproti výsledkům voleb liší jen o jednotlivé procentní body
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 39 mminutami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 1 hhodinou

Počet migrantů, kteří vstoupili do EU nelegálně, klesl loni o čtvrtinu

Počet migrantů, kteří loni nelegálně překročili hranice Evropské unie, klesl oproti roku 2024 o 26 procent na přibližně 178 tisíc. Je to nejnižší zaznamenané číslo od roku 2021 a je téměř poloviční ve srovnání s rokem 2023, uvedla ve čtvrtek unijní pohraniční agentura Frontex. Nejvyužívanější byly trasy přes střed a východ Středozemního moře. Frontex ale varuje, že situace na hranicích Evropy zůstává nejistá.
před 2 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 3 hhodinami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný. Podle expertů režim protesty zřejmě prozatím potlačil, píše agentura AFP.
11:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...