Německo na mrtvém bodě. Merkelová nechce menšinovou vládu, Steinmeier zase nové volby

Nahrávám video

Rozhovory o nové německé vládě v noci na pondělí ztroskotaly. Více než čtyřtýdenní vyjednávání s konzervativní unií CDU/CSU a Zelenými se kvůli přetrvávajícím neshodám rozhodli ukončit svobodní demokraté (FDP). Kancléřka Angela Merkelová řekla televizi ARD, že je připravena vést svou CDU do předčasných voleb a rezignovat nehodlá. Prezident Frank-Walter Steinmeier ale chce, aby politici dál jednali o nové vládě. Možnost té menšinové se ovšem zase nelíbí Merkelové.

Merkelová připomněla, že v kampani před zářijovými parlamentními volbami často odpovídala na otázku, jestli kandiduje na celé čtyři roky. Vždy na to odpovídala, že ano, a proto by bylo hodně podivné, kdyby teď jen dva měsíce po volbách odstoupila. „Udělala jsem to, co jsem mohla,“ podotkla.

Předseda CSU a bavorský premiér Horst Seehofer uvedl, že byl během posledního nedělního jednání dlouho přesvědčen, že se nakonec podaří najít kompromis. V řadě témat se podle něj strany výrazně přiblížily a shoda byla nadosah. „Je to škoda,“ řekl.

„Stojíme před situací, která ještě v dějinách spolkové republiky, tedy za téměř sedmdesát let, nenastala,“ reagoval na situaci prezident Steinmeier. 

Steinmeierovi se možnost předčasných voleb nezamlouvá

„Strany se ve volbách 24. září ucházely o odpovědnost za Německo; odpovědnost, kterou také podle představ ústavy není možné jednoduše přenést zpět na voliče. Tato odpovědnost daleko překračuje vlastní zájmy,“ upozornil německý prezident, podle něhož by všichni zúčastnění měli znovu zvážit svůj postoj. Dal tak najevo, že není nakloněn možnosti předčasných voleb.

„Všechny politické strany zvolené do Spolkového sněmu jsou zavázány společnému blahu, slouží naší zemi,“ podotkl dále Steinmeier, který povede v příštích dnech rozhovory s vedením stran. 

  • Nemalá část Němců si předčasné volby přeje. V průzkumu pro RTL pro ně bylo 45 procent lidí, 27 procent chce velkou koalici, 24 procent menšinovou vládu.
Steinmeier si nemůže dovolit úplně jednoduše vyhlásit nové volby, důvod musí být jasně průkazný. Jeho primárním zájmem je dovést výsledek ze zářijových voleb do funkční vlády. Předčasné volby jsou až poslední varianta – jde o selhání politiky, protože se znovu vrací míč na stranu voličů.
Vladimír Handl
expert na Německo

O ukončení sondovacích rozhovorů informoval šéf FDP Christian Lindner, podle něhož strany nenašly společnou představu o modernizaci země ani dostatečnou vzájemnou důvěru. „Je lepší nevládnout než vládnout špatně,“ nechal se slyšet obklopen svými spolustraníky.

Čtveřici stran se podle něj nepodařilo vyřešit řadu sporných otázek. Ani nedělní vyjednávání, které bylo dopředu označované za poslední, nepřineslo potřebný posun. Mezi nejspornější otázky patřila migrace a ochrana klimatu.

Ostatní strany vyjednávající o nové vládě podle politika Zelených Jürgena Trittina prohlášení FDP sledovaly v televizi. Trittin i místopředsedkyně CDU Julia Klöcknerová vyjádřili přesvědčení, že svobodní demokraté byli na přerušení rozhovorů dopředu připraveni. Podle Klöcknerové by navíc bylo slušností, aby o neúspěchu rozhovorů informovaly všechny strany společně. Generální tajemník CDU Peter Tauber zase podotkl, že nebyl žádný důvod, aby FDP v danou chvíli vyjednávání ukončila.

Kritika CDU a Zelených, kteří pochválili Merkelovou za snahu neustále hledat kompromisy, odpovídá informacím, které se z kuloárů objevovaly v posledních dnech. FDP podle nich například v otázce migrace výrazně přitvrdila svůj postoj, čímž podle některých zablokovala možnou dohodu v této otázce.

Svobodní demokraté takovou interpretaci odmítají a tvrdí, že ukončení rozhovorů nechystali dopředu. Strana o něm podle generální tajemnice Nicoly Beerové rozhodla až kolem třiadvacáté hodiny. FDP vyjádřila přesvědčení, že jí ostatní strany dostatečně neustoupily, někteří svobodní demokraté také hovoří o chaotické organizaci rozhovorů ze strany Merkelové.

SPD chce zůstat v opozici

Spolkové republice nyní hrozí předčasné volby, protože sociální demokraté (SPD) odmítají účast na vládě a žádná další koalice nepřipadá v úvahu. I přes dosavadní kategorický postoj sociálních demokratů pozorovatelé očekávají, že se je nyní Merkelová pokusí oslovit a přemluvit k pokračování dosavadní vládní spolupráce.

Místopředseda SPD Ralf Stegner ale už v noci tuto variantu odmítl. „Výchozí pozice pro SPD se nezměnila. Nemáme mandát pro obnovenou velkou koalici,“ řekl agentuře DPA. Na sociální síti Twitter také napsal, že SPD nebude taktizovat.

Účast ve vládě v pondělí znovu odmítl také předseda SPD Martin Schulz, který se zároveň vyslovil pro předčasné volby. „S ohledem na volební výsledek z 24. září nejsme k dispozici pro vstup do velké koalice,“ nechal se slyšet Schulz.

Výsledek parlamentních voleb byl podle něj jasným odmítnutím dosavadní velké koalice, jejíž strany přišly dohromady o téměř 14 procentních bodů. „Považujeme za důležité, aby občanky a občané mohli znovu zhodnotit situaci,“ uvedl také předseda sociálních demokratů, podle něhož CDU/CSU, FDP a Zelení dostali zemi do složité situace. 

Pokud se Merkelové SPD přesvědčit nepodaří, existuje ještě teoretická možnost vzniku menšinové vlády, s níž ale nikdo nepočítá. V dějinách spolkové republiky žádná taková vláda dosud nevznikla.

FDP sice připustila, že by menšinovou vládu v čele s Merkelovou byla ochotná podpořit. „Pokud se obejví dobré iniciativy, pak jsme k dispozici,“ uvedl politik FDP Marco Buschmann. „Nechceme být kategorickou opozicí, ale chceme být konstruktivní,“ dodal. Kancléřka Merkelová ale už v den voleb uvedla, že si menšinovou vládu nepřeje. 

Nejpravděpodobnější variantou jsou tak nyní předčasné volby, přeje si je i opoziční Levice a počítají s nimi už i Zelení. Většina pozorovatelů se ale shoduje, že nové volby nemusejí přinést žádné další koaliční možnosti, tradiční strany mají navíc obavu z dalšího posilování protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD).

Třikrát musí (prezident) nechat volbu kancléřky ve Spolkovém sněmu. Teprve po třetí volbě, kdyby kancléřka nebo jiný kandidát získali jen relativní většinu, tak musí rozhodnout, zda bude menšinová vláda, nebo vyhlásí během 7 dnů předčasné volby, které se musí konat do 60 dnů.
Vladimír Handl
expert na Německo
Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Omezení Starlinku narušilo Ukrajině obranu. Kyjev hlásí mrtvé

Nejméně tři lidé zemřeli během útoků ruské armády na Kyjev. Úder zasáhl obytný panelový dům. Ráno pak střely podle starosty Vitalije Klyčka mířily na energetické objekty a způsobily výpadky proudu. Další tři lidé zemřeli v Dněpropetrovské a Záporožské oblasti. Společnost SpaceX mezitím zavedla omezení pro některé služby Starlinku na Ukrajině, čímž narušila obranné mise, upozornil Kyjev. Úderům čelilo i Rusko. Největší tamní banka Sberbank tvrdí, že její datové centrum v Saratovské oblasti zasáhly drony.
08:59Aktualizovánopřed 22 mminutami

VideoDříve podpora, teď pokles preferencí. Trump usiluje o hlasy z Ohia

Americký prezident Donald Trump navštívil během předvolební kampaně Ohio. Průzkumy naznačují, že tam republikáni zaostávají, přitom před dvěma lety Trump v Ohiu vyhrál nad Kamalou Harrisovou s náskokem jedenácti procentních bodů. Drahé potraviny a paliva už ale vadí i jeho nejoddanějším příznivcům. Podle tří čtvrtin obyvatel Ohia se životní náklady ve státě zvýšily právě kvůli Trumpově politice. Stoupenci hnutí MAGA jsou však přesvědčeni, že prezident nakonec splní sliby a jejich náklady sníží. Právě snaha ulevit Američanům od hospodářských problémů vedla Trumpa k dohodě s Ruskem o dodávkách nafty, řada republikánů a nezávislých voličů ale podle průzkumů Rusko považuje za nepřítele a podobným dohodám nakloněná není.
před 2 hhodinami

Od Laosu po Džibuti. Čína buduje vojenské základny v zámoří

Čína zprovoznila novou leteckou základnu v Laosu. Jde o první podobné „výcvikové centrum“ v zahraničí, které by v budoucnu mohlo sloužit pro odbavování stíhaček. Peking tak zesiluje svou vojenskou přítomnost a vliv v regionu – k nelibosti Vietnamu, USA či Tchaj-wanu. Podle expertů jde Číně zatím hlavně o logistiku. Provozuje i základny v Kambodži a Džibutsku. Kapacity v Africe se v posledních letech snaží rozšířit.
před 3 hhodinami

USA rozbily síť, která pomáhala Severokorejcům získávat práci v IT

Americké ministerstvo spravedlnosti oznámilo zatčení dvou Američanů podezřelých z toho, že pomáhali severokorejským pracovníkům v IT krást identity. Také se podle něj pokoušeli podvodně získávat zaměstnání v amerických firmách s cílem vydělávat peníze pro KLDR. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP.
před 7 hhodinami

Saúdská Arábie hlásí čtyři zraněné po útocích hútíů na Rijád

Útoky jemenských povstalců hútíů si v noci na středu vyžádaly čtyři zraněné v saúdskoarabském hlavním městě Rijádu. Zasažena byla také budova, která patří státní ropné společnosti Saudi Aramco, informovala agentura Reuters s odvoláním na místní úřady.
před 7 hhodinami

Spojenci nás nevarovali před posledním útokem na Kyjev, uvedl Zelenskyj

Spojenci nevarovali Ukrajinu před nedávným útokem ruských balistických raket na Kyjev, uvedl v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zásah utrpěla také obytná budova, jeden člověk zemřel. Krátce předtím ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha uvedl, že Ukrajina dále dostává zpravodajské informace od spojenců, napsala agentura Reuters. Později během dne to řekl i americký prezident Donald Trump. Dodal, že chce, aby válka skončila.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vzájemná důvěra je k budování nezbytná, říká bývalý prezident Polska Lech Walesa

Bývalý polský prezident, držitel Nobelovy ceny za mír a zakladatel hnutí Solidarita Lech Walesa převezme ve čtvrtek v Praze Výroční cenu Liberálního institutu. Institut mu ji udělí za celoživotní boj proti komunistické totalitě a prosazování demokratických hodnot. V minulosti cenu obdržel například nositel Nobelovy ceny za ekonomii Milton Friedman. Rozhovor pro Události, komentáře s Walesou natáčel Tomáš Šponar.
před 11 hhodinami

Rusové na Ukrajině opět zabíjeli, v Charkově je více mrtvých

Po ruských útocích zahynuli v Charkově čtyři lidé, informoval v úterý šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Ruské drony útočily i v jiných částech Ukrajiny. Ve městě Rivne, kde dron zasáhl budovu univerzity, je 25 zraněných, napsal šéf tamní vojenské správy Oleksandr Koval. Nejméně jeden člověk byl zabit a jedenáct bylo zraněno při útocích na Slovjansk a Kramatorsk. Naopak Ukrajina cílila na ruský Stavropolský kraj, kde trosky sestřeleného dronu poškodily průmyslovou zónu v Něvinnomyssku, tvrdí tamní gubernátor Vladimir Vladimirov.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.