Německo chce střediska pro rychlé deportace, prošetřuje také zneužívání sociálních dávek

5 minut
Horizont ČT24: Německo vyšetřuje zneužívání sociálních dávek migranty
Zdroj: ČT24

Německý ministr vnitra Thomas de Maizière navrhuje vytvořit střediska, která by usnadnila a zrychlila deportace odmítnutých žadatelů o azyl. Vzniknout by mohla v blízkosti letišť. Centralizovat by chtěl také systém vnitřní zpravodajské služby. Německo také vyšetřuje přes 300 případů zneužívání sociálních dávek migranty.

Spolková centra pro deportace by měla vznikat přednostně v blízkosti německých letišť. Současné zákony to podle ministra vnitra umožňují.

Vláda dlouhodobě tlačí na kabinety jednotlivých spolkových zemí, aby urychlily deportace odmítnutých žadatelů o azyl. De Maziére by na to chtěl mít větší vliv.

  • V Německu žádá o azyl více lidí než ve všech ostatních zemích Evropské unie dohromady. Za první tři čtvrtletí roku 2016 to bylo 658 tisíc osob, v celé EU 988 tisíc, uvedl deník Die Welt. Na Německo tak připadají zhruba dvě třetiny všech žádostí. Již v roce 2015 do Německa přišlo kolem 890 tisíc uprchlíků, jednoznačně nejvíce ze všech zemí osmadvacítky.

Chce také posílit pravomoci spolkové policie a kriminálního úřadu a centralizovat systém civilní kontrarozvědky.

V současnosti existuje v každé ze 16 spolkových zemí jeden zemský úřad na ochranu ústavy. Zemské úřady nepodléhají Spolkovému úřadu na ochranu ústavy (BfV), ale jednotlivým zemským ministerstvům vnitra.

Návrh se setkal s celoplošnou vlnou kritiky – od opozice, Zelených, Die Linke, přes jednotlivé státy až po bavorskou CSU. Nedokážu si představit, jak by CSU vysvětlila svým voličům, že kompetence v oblasti bezpečnosti nebo tajných služeb předá z Mnichova do Berlína. Pokud bude chtít ministr vnitra s návrhem uspět, bude to mít velmi složité“.
Václav Černohorský
zpravodaj ČT v Německu

Německo chce vracet i do Tuniska či Maroka

Německo by podle de Maizièra mělo také snížit kritéria pro uznání třetích zemí za bezpečné. Německé úřady nemohou do země, která není považována za bezpečnou, vyhostit odmítnutého žadatele o azyl.

Návrh na zařazení Alžírska, Tuniska a Maroka na seznam bezpečných států, který loni předložila spolková vláda, v současnosti ve Spolkové radě blokuje strana Zelených.

S návrhem na změny v bezpečnostním systému de Maizière přišel dva týdny po teroristickém útoku na vánoční trhy v Berlíně, při kterých zahynulo 12 lidí včetně české občanky. Pachatelem atentátu byl pravděpodobně Tunisan Anis Amri, odmítnutý žadatel o azyl, jehož se Německu nepodařilo vyhostit.

Na severu Německa vyšetřují případy zneužívání dávek migranty

Zvláštní vyšetřovací komise v Braunschweigu na severu země také prověřuje více než 300 případů zneužití sociálních dávek. Uprchlíci převážně ze Súdánu se registrovali v různých obcích, ve kterých následně pobírali finanční pomoc státu a podvodem tak získali až několik milionů eur.

Často měl jeden žadatel o azyl i tři až čtyři totožnosti, a pobíral tak sociální dávky i na čtyřech různých místech. „Někdy si nechali narůst vousy, někdy si nasadili brýle, někdy se nechali ostříhat na krátko, vždy si dali jiné příjmení,“ vysvětlil vedoucí vyšetřovacího týmu Jörn Memenga, jak se podařilo migrantům úřady oklamat a registrovat se vícekrát.

Migranti na rakousko-německé hranici
Zdroj: Michael Dalder/Reuters

Uprchlíci, kteří jsou z podvodu podezřelí, přišli do Německa v roce 2015. Kvůli vysokému počtu migrantů, kteří ten rok do země přišli, neměly podle Memengy úřady šanci nesrovnalosti včas odhalit.

V průměru si jedna osoba podle policie přišla tímto způsobem na několik tisíc eur. Podle azylového zákona má každý žadatel o ochranu v Německu právo pobírat měsíčně 135 eur (asi 3650 korun). Ti, kteří žijí mimo ubytovny pro žadatele o azyl, mohou dostávat další příspěvek ve výši 216 eur (asi 5840 korun).

Odhalení podvodů trvalo dlouho kvůli přetížení úřadu

V jednom případě narazili vyšetřovatelé na migranta, který používal dokonce dvanáct totožností. „Neprávem získal kolem 45 tisíc eur,“ uvedl Memenga. V přepočtu si tak podvodně přišel na 1,2 milionu korun.

Také podle Matthiase Eichlera, mluvčího ministerstva vnitra spolkové země Dolní Sasko, v níž Braunschweig leží, trvalo odhalení podvodů dlouho kvůli přetížení imigračního úřadu v důsledku velkého náporu počtu žádostí v předminulém roce. Běžně totiž úřad sejme hned při první registraci uprchlíkům otisky prstů, a vícenásobná registrace tak není možná.

Na vrcholku migrační vlny v roce 2015 se přicházelo denně registrovat až 2000 lidí, a nebylo tak možné jim otisky okamžitě snímat, vysvětlil Eichler. K praxi okamžitého snímání otisků se podle něj úřady v Dolním Sasku vrátily nejpozději v létě loňského roku.

Podle Julie Meyerové ze státního zastupitelství bude těžké podezřelé žadatele o azyl postavit před soud. „Když se na to přijde, jsou pachatelé již většinou dávno pryč,“ uvedla. Úřadům pak podle ní zbývá jen vyhlásit po nich pátrání. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Pásmo Gazy

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) uvedl, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení tohoto orgánu, jemuž Trump hodlá předsedat a který má dohlížet na dodržování jeho mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle prezidenta oznámeno v blízké době.
před 10 mminutami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 2 hhodinami

Machadová řekla, že předala Trumpovi svou Nobelovu cenu za mír

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala svou Nobelovu cenu, neuvedla však, zda ji přijal, doplnil později Reuters.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 8 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 9 hhodinami
Načítání...