Německý ministr vnitra Thomas de Maizière navrhuje vytvořit střediska, která by usnadnila a zrychlila deportace odmítnutých žadatelů o azyl. Vzniknout by mohla v blízkosti letišť. Centralizovat by chtěl také systém vnitřní zpravodajské služby. Německo také vyšetřuje přes 300 případů zneužívání sociálních dávek migranty.
Německo chce střediska pro rychlé deportace, prošetřuje také zneužívání sociálních dávek
Spolková centra pro deportace by měla vznikat přednostně v blízkosti německých letišť. Současné zákony to podle ministra vnitra umožňují.
Vláda dlouhodobě tlačí na kabinety jednotlivých spolkových zemí, aby urychlily deportace odmítnutých žadatelů o azyl. De Maziére by na to chtěl mít větší vliv.
- V Německu žádá o azyl více lidí než ve všech ostatních zemích Evropské unie dohromady. Za první tři čtvrtletí roku 2016 to bylo 658 tisíc osob, v celé EU 988 tisíc, uvedl deník Die Welt. Na Německo tak připadají zhruba dvě třetiny všech žádostí. Již v roce 2015 do Německa přišlo kolem 890 tisíc uprchlíků, jednoznačně nejvíce ze všech zemí osmadvacítky.
Chce také posílit pravomoci spolkové policie a kriminálního úřadu a centralizovat systém civilní kontrarozvědky.
V současnosti existuje v každé ze 16 spolkových zemí jeden zemský úřad na ochranu ústavy. Zemské úřady nepodléhají Spolkovému úřadu na ochranu ústavy (BfV), ale jednotlivým zemským ministerstvům vnitra.
Německo chce vracet i do Tuniska či Maroka
Německo by podle de Maizièra mělo také snížit kritéria pro uznání třetích zemí za bezpečné. Německé úřady nemohou do země, která není považována za bezpečnou, vyhostit odmítnutého žadatele o azyl.
Návrh na zařazení Alžírska, Tuniska a Maroka na seznam bezpečných států, který loni předložila spolková vláda, v současnosti ve Spolkové radě blokuje strana Zelených.
S návrhem na změny v bezpečnostním systému de Maizière přišel dva týdny po teroristickém útoku na vánoční trhy v Berlíně, při kterých zahynulo 12 lidí včetně české občanky. Pachatelem atentátu byl pravděpodobně Tunisan Anis Amri, odmítnutý žadatel o azyl, jehož se Německu nepodařilo vyhostit.
Na severu Německa vyšetřují případy zneužívání dávek migranty
Zvláštní vyšetřovací komise v Braunschweigu na severu země také prověřuje více než 300 případů zneužití sociálních dávek. Uprchlíci převážně ze Súdánu se registrovali v různých obcích, ve kterých následně pobírali finanční pomoc státu a podvodem tak získali až několik milionů eur.
Často měl jeden žadatel o azyl i tři až čtyři totožnosti, a pobíral tak sociální dávky i na čtyřech různých místech. „Někdy si nechali narůst vousy, někdy si nasadili brýle, někdy se nechali ostříhat na krátko, vždy si dali jiné příjmení,“ vysvětlil vedoucí vyšetřovacího týmu Jörn Memenga, jak se podařilo migrantům úřady oklamat a registrovat se vícekrát.
Uprchlíci, kteří jsou z podvodu podezřelí, přišli do Německa v roce 2015. Kvůli vysokému počtu migrantů, kteří ten rok do země přišli, neměly podle Memengy úřady šanci nesrovnalosti včas odhalit.
V průměru si jedna osoba podle policie přišla tímto způsobem na několik tisíc eur. Podle azylového zákona má každý žadatel o ochranu v Německu právo pobírat měsíčně 135 eur (asi 3650 korun). Ti, kteří žijí mimo ubytovny pro žadatele o azyl, mohou dostávat další příspěvek ve výši 216 eur (asi 5840 korun).
Odhalení podvodů trvalo dlouho kvůli přetížení úřadu
V jednom případě narazili vyšetřovatelé na migranta, který používal dokonce dvanáct totožností. „Neprávem získal kolem 45 tisíc eur,“ uvedl Memenga. V přepočtu si tak podvodně přišel na 1,2 milionu korun.
Také podle Matthiase Eichlera, mluvčího ministerstva vnitra spolkové země Dolní Sasko, v níž Braunschweig leží, trvalo odhalení podvodů dlouho kvůli přetížení imigračního úřadu v důsledku velkého náporu počtu žádostí v předminulém roce. Běžně totiž úřad sejme hned při první registraci uprchlíkům otisky prstů, a vícenásobná registrace tak není možná.
Na vrcholku migrační vlny v roce 2015 se přicházelo denně registrovat až 2000 lidí, a nebylo tak možné jim otisky okamžitě snímat, vysvětlil Eichler. K praxi okamžitého snímání otisků se podle něj úřady v Dolním Sasku vrátily nejpozději v létě loňského roku.
Podle Julie Meyerové ze státního zastupitelství bude těžké podezřelé žadatele o azyl postavit před soud. „Když se na to přijde, jsou pachatelé již většinou dávno pryč,“ uvedla. Úřadům pak podle ní zbývá jen vyhlásit po nich pátrání.