Německo chce posílat běžence zpět do přetíženého Řecka

Německo chce od poloviny března znovu vracet do Řecka některé žadatele o azyl. Organizace na pomoc uprchlíkům jsou záměrem zděšené. Píše to zpravodajský portál Deutsche Welle. Podle něj panuje v řeckých uprchlických táborech humanitární krize.

V uplynulých šesti letech členské státy EU uprchlíky zpět do přetíženého Řecka neposílaly. Evropská komise ale loni v prosinci podpořila postupné obnovení dublinských migračních pravidel.

Od poloviny března by tak země EU mohly za určitých podmínek začít vracet do Řecka běžence, kteří se právě tam poprvé dostali na území EU a pak se přesunuli do jiného státu osmadvacítky.

Německý ministr vnitra Thomas de Maizière již požádal Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF), aby od 15. března nebránil deportacím do Řecka. Vracení by se mělo týkat pouze uprchlíků, kteří přijdou do Německa po 15. březnu. Na zranitelné skupiny jako nezletilce bez doprovodu by se nevztahovalo.

Do Německa loni přišla třetina uprchlíků oproti roku 2015, Berlín přesto svou imigrační politiku přitvrdil, chce se zasadit hlavně o rychlejší deportaci ekonomických imigrantů na sever Afriky.

Uprchlický tábor u Atén
Zdroj: Alkis Konstantinidis/Reuters

Atény hrozí vytvořením opoziční fronty

Snahu obnovit dublinská pravidla kritizoval na konci loňského roku řecký ministr pro migraci Jannis Muzalas. Systém podle něj ponechává neúměrnou zátěž na těch členských zemích, do nichž migranti vstoupí jako první.

„Pokusíme se vytvořit jednotnou frontu v EU s jinými zeměmi ‚prvního příchodu', jako jsou Itálie, Bulharsko a Malta, abychom opravili nespravedlivé body ‚nového' Dublinu,“ řekl tehdy Muzalas, který se chce kvůli této otázce v polovině ledna sejít se svým italským kolegou.

Běženci uvízli v mrazu ve stanech

V Řecku bylo na konci loňského roku přes 60 tisíc uprchlíků, z toho asi 15 400 na ostrovech v Egejském moři. Na Atény se v posledním týdnu snesla vlna kritiky od Unie či OSN kvůli špatným podmínkám, v nichž v tomto mrazivém počasí běženci na ostrovech žijí.

Řekové jsou vyzýváni k okamžitému přesunu běženců do vnitrozemí nebo jiných zemí EU. Na Lesbu, kde klesly teploty pod bod mrazu a hustě sněžilo, zůstává na 6000 migrantů a většina z nich je ubytována v kontejnerových příbytcích. Asi tisíc jich žije ve stanech. Mluvčí Komise Natasha Bertaudová označila tento stav za neudržitelný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
10:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA a Izrael podnikají další útoky na Írán, podle svědků jsou dosud nejhorší

Pokračující izraelsko-americké útoky na Írán zabily podle dostupných informací desítky lidí. Izraelská armáda oznámila, že zahájila novou vlnu úderů na Teherán. Podle agentury AFP se ve městě ozývaly silné exploze. Stanice al-Džazíra píše, že útok na obytnou budovu ve východní části města zabil nejméně čtyřicet lidí, dalších pět lidí zahynulo ve městě Arák. Útoky přicházejí ve stejný den, kdy americký ministr obrany Pete Hegseth uvedl, že Írán čekají nejintenzivnější údery od začátku ofenzivy.
před 2 hhodinami

Merz poděkoval Babišovi za zachování muniční iniciativy pro Ukrajinu

Německý kancléř Friedrich Merz (CDU) poděkoval premiérovi Andreji Babišovi (ANO) po úterním jednání v Berlíně za to, že zachoval muniční iniciativu pro Ukrajinu. Babiš vyzval Merze, aby Německo investovalo do přípojky dálnice k hranici u Chebu a kritizoval emisní povolenky. Merz se systému emisních povolenek zastal, připustil ale, že možná bude muset doznat změn.
13:21Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Írán tvrdí, že zadržel třicet podezřelých ze špionáže pro USA a Izrael

Íránské ministerstvo informací a bezpečnosti oznámilo zadržení třiceti osob včetně jednoho cizince. Tvrdí, že jsou podezřelí ze špionáže ve prospěch Izraele a Spojených států. Cizinec, jehož státní příslušnost nebyla zveřejněna, byl zatčen na severovýchodě Íránu.
před 3 hhodinami

Konflikt s Íránem by neměl zastínit Ukrajinu, shodli se prezidenti Česka a Lotyšska

Česko a Lotyšsko sdílejí podle lotyšského prezidenta Edgarse Rinkévičse podobný pohled na konflikt na Blízkém východě. Neměl by ale zastínit situaci na Ukrajině, řekl v úterý v Rize po jednání se svým českým protějškem Petrem Pavlem. Podle české hlavy státu bude mít blízkovýchodní konflikt přímý dopad na Evropu, a je tudíž v jejím zájmu o důsledcích diskutovat a hledat společný přístup.
12:05Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropský odklon od jádra byla chyba, přiznala na summitu von der Leyenová

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová označila v úterý na pařížském summitu o civilním využití nukleární energie evropský odklon od jaderné energie z nedávné minulosti za chybu. Jaderná energie je klíčem k dosažení evropské energetické nezávislosti, řekl na úvod akce francouzský prezident Emmanuel Macron. Evropa podle něj musí sjednotit své standardy, lépe propojit energetický trh a konsolidovat rámec státní podpory. Pro podporu jádra se vyslovil i slovenský premiér Robert Fico (Smer).
14:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Izrael bombardoval Libanon, Hizballáh útočil na židovský stát i Sýrii

Izraelská letadla v noci na úterý bombardovala několik cílů na jihu a východě Libanonu, podle agentury AFP šlo o sídla proíránského teroristického hnutí Hizballáh. Izraelská armáda pak opět vyzvala k evakuaci oblastí Libanonu jižně od řeky Lítání a varovala před dalším úderem. Hizballáh v ranních hodinách podle televize al-Džazíra naopak zaútočil na sever židovského státu a jeho vojáky v Libanonu. Sýrie navíc obvinila toto hnutí z odpálení střel na svou základnu.
09:16Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Čína ztrátu ropy z Íránu pocítí, za ajatolláhy ale válčit nebude

Blízkovýchodní válka znervózňuje Čínu, která odebírá ve velkém ropu z Íránu a v regionu má své ekonomické i strategické zájmy. Podle expertů se ale Si Ťin-pching pragmaticky odmítá vojensky angažovat na straně Teheránu, aby udržel stabilní vztahy s USA. Někteří analytici se domnívají, že v krátkodobém horizontu může konflikt nahrát Tchaj-wanu, protože Pekingu ukázal, čeho jsou Američané schopni.
11:38Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...