Francie a Německo navrhují významné posílení pravomocí a schopností evropské agentury Frontex tak, aby mohla při ochraně hranic zasahovat tam, kde selžou členské státy Unie. Na okraj bruselského jednání ministrů vnitra to řekl český zástupce Milan Chovanec. Připomněl, že podobné kroky Česká republika a další země Visegrádu (Slovensko, Maďarsko a Polsko) prosazují už řadu měsíců.
Společný dopis s příslušnými návrhy poslali ve čtvrtek svým partnerům ministři vnitra Německa Thomas de Maiziere a Francie Bernard Cazeneuve.
„Komise by měla předložit návrh umožňující, aby v případě, že stát není schopen plnit své povinnosti při ochraně národní hranice, převezme tuto povinnost Frontex,“ řekl de Maiziere při příchodu na jednání v Bruselu.
Schengen by se měl zrevidovat, míní Němci a Francouzi
Mezi návrhy uvedenými v dopise je revize pravidel schengenského prostoru, která umožní systematické kontroly také občanů zemí EU a srovnávání jejich údajů s příslušnými databázemi. Krok by ztížil cestování například takzvaným „zahraničním bojovníkům“, tedy zradikalizovaným evropským občanům, například do Sýrie a zpět.
Podle listu Financial Times lucemburské předsednictví navrhuje, aby volný pohyb osob v Evropě až na dva roky skončil. „Evropská komise by pak mohla doporučit zavření nebo vznik vícero hranic uvnitř schengenského prostoru až na dva roky. Týkalo by se to hlavně Německa, Rakouska nebo Švédska, kam migranti míří nejvíc,“ informoval zpravodaj ČT Bohumil Vostal.
Nizozemská vláda už dříve navrhla vznik takzvaného „mini-schengenu“ – pěti západoevropských zemí, které by zavedly kontroly na vnější hranici. To ve čtvrtek ostře odmítly země visegrádské čtyřky včetně Česka. Podle premiéra Bohuslava Sobotky by se místo toho měla Unie soustředit na ochranu své vnější hranice.
Frontex by měl posílit - jak personálně, tak pravomocemi
Ohledně posílení Frontexu zdůrazňují oba ministři v dopise potřebu zvýšení kapacit, které je agentura schopna nasadit. Navrhují proto stanovit předem určený personální příspěvek členských zemí do společného týmu budoucí evropské pohraniční stráže. Frontex by měl mít také přístup do databází, které ke své práci potřebuje.
Francie a Německo navrhují také posílení evropského azylového systému a operativnější podporu těm členským zemím, které se ocitnou pod migračním tlakem.
O podobnou pomoc ostatně nyní pod tlakem požádalo Řecko, pro řešení současné situace klíčová země. Řekové, kteří podle Chovance situaci zjevně nezvládají, jsou stále silněji kritizováni.
Český ministr připomněl, že přes závazek z evropského summitu nebyly například k počátku prosince plně zprovozněny takzvané hotspoty, tedy proces registrace, identifikace přicházejících migrantů a jejich přidání do evropských databází. Bez toho ovšem v zásadě nezačal fungovat ani přes odpor části států domluvený systém přerozdělování žadatelů o azyl mezi ostatní státy Unie.
Chovanec upozornil, že podobný postup by znamenal v některých případech změnu unijní legislativy, se kterou je třeba začít co nejdříve. „Je potřeba v řádu týdnů a měsíců ty myšlenky rozpracovat a začít je uvádět v život.“ Existuje totiž podle něj reálná šance na zmírnění migrační krize přes zimní měsíce, a je proto potřeba najít řešení tak, aby se problém se stejnou silou nevrátil na jaře.
Ankara si lépe hlídá hranice
Turecko v posledních dnech zpřísnilo kontroly na pobřeží Egejského moře, kde policie před plánovanou plavbou do Řecka od začátku týdne zadržela na 3000 migrantů. Informoval o tom turecký deník Hürriyet.
Od 1. prosince bylo v turecké provincii Canakkale zadrženo 2993 migrantů, zatčeno bylo i 35 lidí podezřelých z převaděčství. Policejní operace se uskutečnily v oblasti města Ayvacik, odkud vyplouvá většina člunů mířících k řeckému ostrovu Lesbos. Na padesátikilometrovém úseku pobřeží se na akci podílelo na 300 policistů.
Zástupci Turecka na nedělním summitu s EU v Bruselu slíbili, že se pokusí vlnu běženců mířících přes turecké území do Evropy přibrzdit a zlepší ostrahu svých hranic.
