Rio de Janeiro/Berlín - Automobilové firmy z Německa jsou v podezření, že vědomě spolupracovaly s brazilskou vojenskou diktaturou. Podle nově objevených archivů udávaly v 80. letech společnosti Volkswagen a Mercedes-Benz své dělníky, kteří s režimem nesouhlasili. Zástupci firem jsou ale zatím opatrní a obvinění chtějí sami vyšetřit.
Vojenská junta v Brazílii kdysi nechávala desetitisíce nepohodlných lidí zavírat, podle údajů pak zemřelo z politických důvodů téměř 500 lidí. Tvrdého režimu se jihoamerická země zbavila už před 30 lety, teprve nyní ale hlásí vládní komise překvapivý objev. Jde o utajený seznam, který usvědčuje například přední německé automobilky z toho, že aktivně pomáhaly pronásledovat disidenty ve svých továrnách.
Konkrétně jde o celkem 460 dělníků, kteří měli manažeři vytipovat jako tzv. podvratné živly. Důvodem pro zapsání na černou listinu byla hlavně aktivní činnost v odborech. „Uvědomil jsem si, že jsem pod neustálým dohledem, že můj dům je v obležení a že se mě snaží psychicky zlomit,“ zmiňuje bývalý dělník Joao de Oliviera. Sám přišel o práci a byl celkem desetkrát zatčen.
Německé automobilky jsou ve svých reakcích zatím zdrženlivé. Oficiálně je brazilské úřady o podezření neuvědomily, na dotaz ČT ale vyjádřily snahu maximálně na případu spolupracovat. Firma Mercedes-Benz prý iniciativně chystá vlastní šetření.
Zatímco německé automobilky možná budou muset řešit škraloup minulosti, některé současné firmy si postavily byznys právě na pronásledování disidentů. Důkazem jsou dokumenty uniklé na začátku srpna. Podle nich několik desítek počítačů bahrajnských aktivistů měla na začátku arabského jara na popud vlády nakazit viry a trojskými koni firma z Mnichova. Špěhovaní posléze skončili ve vězení a často v mučírnách.
Podle Human Rights Watch jde přitom o jeden z příkladů kvetoucího byznysu. Německá vláda už v květnu slíbila, že proti němu tvrdě zakročí. Podle opozice jsou ale opatření bezzubá, a speciální německý software na odhalování disidentů dál putuje například do Saúdské Arábie.
