Berlín - Ve čtyřech německých městech včetně Berlína dnes demonstrovaly proti atomové energii desetitisíce lidí. Podle organizátorů přilákala akce do ulic na 210 000 odpůrců atomu, což podle listu Hamburger Abendblatt překonalo všechna očekávání. Policie, která odhaduje nižší účast, neohlásila žádné násilnosti ani jiné komplikace.
V centru severoněmeckého Hamburku se údajně sešlo 50 000 aktivistů, v Kolíně nad Rýnem v západní části země napočítali pořadatelé 40 000 účastníků a do bavorského Mnichova navzdory deštivému počasí dorazilo 30 000 lidí. Nejvyšší účast byla v Berlíně, kde podle organizátorů na 90 000 demonstrantů žádalo německou kancléřku Angelu Merkelovou, aby s rozhodnutím o ústupu od jaderné energetiky neotálela.
V Berlíně demonstrace začala na Postupimském náměstí. S ohledem na problémy s chlazením reaktorů poškozené japonské elektrárny Fukušima 1 se mottem akce stala výzva „Fukušima varuje: Vypnout všechny atomové elektrárny“. Odpoledne aktivisté po celém Německu uctili minutou ticha oběti nedávného japonského zemětřesení a přívalové vlny tsunami, které podle posledních údajů nepřežilo více než 10 000 lidí, přičemž dalších přes 17 000 je nezvěstných.
Aktivisté vyrazili do ulic s barevnými vlajkami, zelenými balonky, transparenty a cedulemi. Na nich například prohlašovali, že si chtějí užívat slunečního, a ne radioaktivního záření, nebo varovali před jadernou katastrofou. Mnozí demonstranti byli oblečeni do bílých ochranných oděvů a přes obličeje měli dýchací masky. Merkelová v uplynulém týdnu naznačila, že její vláda se hodlá vzdát jaderné energetiky „co možná nejdříve“.
Po přírodní katastrofě, po které Japonci čelí krizi v jedné ze svých jaderných elektráren, se v Německu ostře změnilo veřejné mínění a Berlín naopak na tři měsíce pozastavil „kvůli prověrce“ provoz v sedmi jaderných elektrárnách ze 17 dosud fungujících.
Obyvatelé měst poblíž elektráren se bojí o práci
Ne všichni ale změny vítají. Třeba Neckarwestheim byl otevřen v roce 1976. Minulý týden vláda jeden z nestarších reaktorů v Německu narychlo odstavila od sítě. Tady ji za to nechválí. „Lidé se bojí o práci, pro radnici to má hospodářské důsledky. Přijdeme o dotace. Věděli jsme, že se to jednou vypne. Vláda ale slibovala, že to bude až za 8 let,“ řekl starosta obce Mario Dürr.
Nestraník Mario Dürr tu starostuje už patnáct let. Obec je podle něj připravená na všechno. Obecní bunkry poskytnou osm set míst pro tři a půl tisíce obyvatel. „Tady žádné zemětřesení nehrozí. Nechápu, proč jinde lidé demonstrují. Nenajdete tu nikoho, kdo by se chtěl jádra zbavovat,“ prohlásil Sebastian Herrnemitz, technik v elektrárně v penzi.
Křesťanskodemokratická unie (CDU) opanovala Bádensko-Würrtembersko už v roce 1953. Ztráta klíčové konzervativní bašty po skoro šesti dekádách nepřetržité vlády by pro stranu kancléřky Merkelové byla devastující. „Hází jen voličům cukrlátka. Ze zarytého projadrného lobbisty najednou zelený beránek? Tomu nikdo neuvěří,“ podotkl farář Pog Unyle. Konzervativci to mají podle průzkumů spočítané.
